Únik z Osvětimi: Opravdový příběh Rudolfa Vrby

18.11.2024 5

Srozumitelný popis plánování a provedení nejednoho útěku.
Zaujal mě i jeho život po válce. A nedivím se.

Děsivá a smutná kniha, ovšem napsaná stravitelným a čtivým způsobem. Jsem ráda, že jsem se něco dozvěděla o osobnosti Rudolfa Vrby. Je vidět, že únikem to nekončí. Člověk to v sobě nese až do konce života.

18.10.2024 2

První polovina knihy byla zajímavá, šlo o popis co se dělo v jakém koncentračním táboře, jak ho převáželi, co se dělo na jakém úseku. Co vše musel absolvovat, čím vším si prošel a čeho všeho byl svědkem.
V druhé polovině byl popsaný útěk, jak probíhal. Přišlo mi, že tam bylo až moc popisu politické události, strašně moc faktů. Bylo ale zajímavé dozvědět se, jak co s čím souviselo, jak lidé nevěřili, že něco takového je vůbec možné. Protože si mysleli, že je to smyšlené, tak s tím nikdo nechtěl nic dělat a ti co s tím něco dělat chtěli, tak se potýkali s režimem, který jim to buď zakazoval a nebo to smetl ze stolu. Spoustu lidí před tím zavíralo oči.

16.08.2024 4

Od knihy jsem čekala tak nějak více, asi si přečtu i ty dvě zde zmiňované knihy. Paradoxně nejslabší mi přišla část o Osvětimi a mnohem zajímavější to kolem. Přišlo mi, že v části popisující Osvětim se autor neustále plácá v tom samém, popisuje už několikrát popsané. Zajímavější jsou osudy před a po věznění v KT.

Poslechnuto jako audiokniha načtená krásným hlasem Matěje Rumla. Kdysi jsem četla knihu Utekl jsem z Osvětimi, kterou napsal sám Vrba a to je lepší, to je jasný. Ale tady jsem se vlastně dozvěděla, jak probíhala jeho zpráva a její osud. I když jsem něčemu nerozuměla. A také je tam popsán jeho život až do konce, za to jsem byla také ráda. Smutná kniha no..

Film jsem viděla, knihu přečetla. Co dodat více ? :-( Bylo to kruté , to nejhorší, co se kdy stát mohlo :-(

Silný příběh. Nejen ta část, odehrávající se v Osvětimi, ale i život poté, de facto až do smrti Rudolfa Vrby, je silný kafe. Jak se dokážou dva roky strávené v lágru zavrtat pod kůži, vyhranit osobnostní rysy a zamávat s celým dalším životem... Kniha je psaná dokumentární formou, spíš jako dlouhý článek na Wikipedii, ale zvykla jsem si a nijak mě to nerušilo při čtení.

Životní cesta Rudolfa Vrby. Kniha je členěna na čtyři části , zabývá se Rudolfovým životem před Osvětimí , v Osvětimi a co se vše odehrálo po Osvětimi . V knize vzpomínají ex-manželky, přátelé .. vzpomínají i na to co se Rudolfovi honilo hlavou, i když Osvětim fyzicky dávno opustil , duše a mysl zůstala a stále si nesl svoje démony, kteří mu ničili život jako mnoha dalším přeživším ...
Nicméně doporučuji před toutou knihou přečíst Vrbovu knihu "Utekl jsem z Osvětimi" ( je nově zfilmována , poměrně autenticky) ale i "Co Dante neviděl" ...
Půjčeno z knihovny.

Jméno Rudolf Vrba mi nebylo neznámé, nicméně jsem doposud nečetla žádnou knihu, která by se zabývala jeho životem. Autor mapuje Vrbův život od dětství a mládí, přes pobyt v Osvětimi, útěk, poválečné aktivity až do jeho smrti v březnu 2006.

Sama pro sebe jsem si knihu rozdělila na dvě poloviny část před útěkem a část od samotného útěku do konce.

První polovina na mě působila trochu kostrbatě. Možná to bylo tím, že autor je novinář a v okamžiku, kdy měl propojit fakta s nějakými pocity či emocemi hlavní postavy, tak to prostě nefungovalo. Vím, že překlad ani korektura textu nejsou jednoduchou záležitostí, leč nějaké nedostatky v tomto ohledu byly a celý text pak na mě působil trochu nekompaktně. Navíc mi bylo líto, že pro zdůraznění jakékoli příšernosti, využil autor zmínku o dětech, mnohdy i několikrát po sobě.

Druhá polovina, útěkem počínaje, už pro mě byla stravitelnější i přínosnější. Nejspíš za to může skutečnost, že se autor více zaměřil na práci s různými fakty. Překvapilo mě, že ačkoli Vrba a jeho společník vynesli na světlo první popis všeho, co se v Osvětimi děje, nebyla jejich zprávě přikládána důležitost, kterou si nepochybně zasloužila, výpovědi byly často zpochybňovány a celý proces její distribuce na patřičná místa byl velmi pomalý.

Díky této knize vnímám Rudolfa Vrbu jako statečného muže, který výrazně zasáhl do historie a zároveň jako muže, jež se celoživotně potýkal s nejrůznějšími soudy z řad veřejností a zároveň bojoval s přízraky minulosti, které se výrazně podepsaly na jeho osobnosti, ačkoli si to on sám nejspíš nechtěl úplně připustit.

Hodnotím 3,5*/5*

Příběh, který krom informací okolo samotného útěku reflektuje i všeobecné dění a poválečný osud hrdiny. Je to kniha silných emocí spojených se smrtí a bolestí bohužel typickou pro toto místo a období.

Za mě skvělá kniha, který významně rozšiřuje informace okolo života Rudolfa Vrby. Významné jsou zejména popisy jeho poválečných skutků, ale podrobněji se zaměřuji i na předání zprávy o Osvětimi. Samozřejmě nechybí řada emotivních momentů, bolesti a smrti, která bohužel byla v polském pekle každodenní záležitostí.

Čekala jsem "opravdový příběh" Rudolfa Vrby.... Prvních 400 stran je převyprávěním jeho vlastních vzpomínek Utekl jsem z Osvětimi, které jsou skvělé a rozhodně lepší. Autor pouze doplňuje vysvětlivky. Až v posledních sto stránek něco málo doplní o poválečných osudech hlavního hrdiny.

Jak už samotný podtitul opravdový příběh Rudolfa Vrby napovídá, autor nás seznámí se slovenským židem, který jako jeden z mála uprchl z tábora smrti, aby varoval svět před hrůzami, které se v Osvětimi dějí. Jeho zpráva se dostala až k nejvýznamnějším mužům té doby a ukázala světu nejtemnější tajemství holocaustu.

Rudolfa Vrbu v knize poznáme od jeho dětství, přes život během války, čerstvě po válce, až po jeho pokojné stáří. Je to příběh popisný, životopisný, je to literatura faktu, ale psána více jako beletrie. Díky tomu je dostupný pro širší okruh čtenářů.

Ač už jsem četla příběhů z Osvětimi dost, nikdy mě ty hrůzy nepřestanou udivovat. Je to nepředstavitelné a neuvěřitelné, čeho všeho byli lidé schopni. V této knize je popis Osvětimi ještě podrobnější, to, jak to v táboře fungovalo, je tu psáno více do podrobností.

Moc mě bavila část, když byl Rudolf na útěku, čím si musel projít. Nové informace pro mě byly ohledně Vrbovy zprávy, kam všude se dostala, případně nedostala a co u jednotlivých lidí vyvolala. Zajímavá byla i část po válce, kam se všude dostal a jak působil na ostatní lidi.

Jediné, co bych knize vytkla, tak to, že mi v ní chyběly fotografie. Dohledávala jsem si je sama, ale pokud by byly součástí knihy, bylo by to úžasné.

Myslím, že je dobře, že takovéto knihy vycházejí, jsou mezi námi poslední pamětníci té doby a je skvělé, že jejich příběhy zůstanou zachovány i pro další generace.