Počátek
Ellen Schreiber
Upíři polibky série
1. díl >
Může se sen o lásce k upírovi stát skutečností? Šestnáctiletá Raven se odmalička touží stát upírkou. Žije v malém městečku jménem Dullsville a nemá to právě lehké – nerozumí si příliš se spolužáky, kamarádí se pouze s farmářskou dívkou Becky a pochopení nenachází ani u svých rodičů. Hodně času tráví na hřbitově a okouzleně pozoruje staré strašidelné sídlo na kraji jejich městečka.... celý text
Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , Zoner PressOriginální název:
The Beginning, 2003
více info...
Přidat komentář
Kniha bola fajn oddychovkou. Je kratučká, kapitoly rýchlo ubiehali. Napriek tomu, že mám veľmi rada knihy s upírskou tematikou, tak táto by bola vhodnejšia pre moje 12 ročné ja :) Musím teda priznať, že cieľovka už rozhodne nie som.
Raven je typická teenegerka, ktorá miluje všetko okolo upírov a dáva to najavo aj svojím vzhľadom. Ani ona, ani jej naj kamoška Becky, nie sú nejako extra obľúbené v kolektíve, ale celkom si vystačia aj vo dvojici. Raven strpčuje život najmä Trevor, pri ktorom si nie som celkom istá jeho motívom k takému správaniu. Ale ich spory a doťahovanie oživujú celý príbeh. Raven obdivuje starý opustený dom v ich mestečku a keď sa doň nasťahuje naozaj zvláštna rodina, je na ňu zvedavá - teda najmä na gotického Alexandra.
Trilógiu určite dočítam, lebo som zvedavá ako sa príbeh bude uberať ďalej, ale odporúčam ju skôr podstatne mladším čitateľom :)
Boha jeho, co tohle jako mělo být. Cringe se střídal s klišé jako na běžícím pásu, nevím, jestli to je překladem a nebo i originál je psán v takovémhle stylu, ale podle mě by přesně takhle neměla vypadat kniha. I kdybych opomenula opakující se (jakože fakt HODNĚ opakující se) slova, klišoidní postoj ke gotické komunitě a typickou teen sad girl s vojenskýma botama (au), tak i přesto jsem při čtení tohoto zjevu málem brečela hanbou kvůli samotnému příběhu. Absolutně nic mě nepřekvapilo, všechno se dalo vydedukovat už 20 stran předem a konverzace mezi Raven a Alexandrem byly hodně bolestivé na čtení. No nic, snad druhý díl bude lepší. 0.5*
PS: Jak tato kniha může mít 80%?!
Tato knížka mne velmi překvapila! :) Příběh byl krásný a tak čtivý, že jsem nemohla se čtením přestat. Naprosto jsem se sžila s Raven a prožívala s ní její radosti i trápení. Alexander, princ temnot, si ihned získal moje srdce. Místy mi Upíří polibky lehce připomínaly Stmívání, až na to, že měly rychlejší spád a přeci jen trošku odlišný námět. Moc se těším na pokračování! DOPORUČUJI jako skvělou četbu na oddech.
Na tohle jsem už neskutečně stará, ale holt dostala jsem se k tomu až teď. Před mnoha lety mě učarovala série komiksů a toužila jsem si tak tenhle počin přečíst. Kapitoly jsou krátké a čtivé, což je fajn, pěkně to odsýpalo. Svým způsobem cením i to, že ta kniha je krátká. Hlavní hrdinku Raven jsem si oblíbila, i když byla "jiná" a výstřední puberťačka v mnoha věcech. Ačkoliv mi převážně nevadila, občas se objevilo i něco, kde to prostě ta holka přeháněla.
Dost mě bavila "válka" s Trevorem. Dost to ten příběh oživovalo a - jak jinak - už mě napadaly různé romantické myšlenky. :D Alexander taky nebyl úplně špatný - jako postava má velké plus, ale zatím mě prostě za to srdce nechytnul.
Celkově to bylo takové naivní, hloupočké a rychlé (např. Alexander pozval Raven na večeři, aniž by se znali - to ještě ok, ale když tam přijde, i přesto, že znají navzájem svá jména, tak se vůbec osobně a navzájem nepředstaví a na druhé stránce Raven už touží ve svým myšlenkách, aby ji ten kluk políbil - tak kde to jsme? :D), jeden z mnoha "boomů" (= upíři), kterých za několik let se vytřídalo nespočet, byť se mi to svým způsobem líbilo. Kdybych tohle četla v době těch komiksů, líbilo by se mi to o dost víc a neměla bych výhrad. Teď v tom spatřuju naivní jednoduchost a určité mouchy, který ten příběh a to vyjádření čtenáři samotné má. Možná to taky bylo tím, že se jedná o první díl, tzv. úvod, ale do upířiny to mělo daleko. Šlo vlastně jen o to, že hlavní hrdinka byla posedlá tou představou. Nic jiného se tam vlastně neodehrálo.
Jelikož je to série, půjdu určitě do dalšího dílu, zvědavost a ukojení letité tužby mi nedá. :) Co se týče hodnocení, je to takový silnější průměr.
Už mi není -náct, takže jsem občas Raven nechápala. Vlastně, jsem ji vůbec nechápala. Evidentně s ní hormony dost mlátily. Moje vojenský boty, můj gotický kluk - když jsem tohle spojení přečetla asi po 10., tak už mi to fakt lezlo na nervy. Alexander je ukňouranej jako Eda z Tvajlajtu (ano, tým Jacob), ale rozčiloval mě podstatně míň, než hlavní hrdinka. Každopádně, sérii jsem nucena dočíst, když už jsem ji koupila. Takže opravdu doufám, že se Raven někde praští do hlavy a začne se chovat normálně a Alexander zakousne pár dullsvillských obyvatel a stane se z něj predátor, kterým má sakra bejt.
Nemám nic proti knihám o upírech, fantasy, mírné šikaně ve škole... Ale opravdu nemám ráda takové to, když je kniha zkrátka jen o tom způsobu, aby hlavní postava vypadala k politování a pak zároveň abychom si ji brali jako za hrozně hustou drsňačku...
Tato holčina Riven mi od začátku lezla na nervy.. Celou dobu jsem si nemohla vyhnat z hlavy to, jak mi děsně... Ani ne egoistická, nevím jaké je na to slovo, ale je to takové to, když se někdo snaží vypadat jako děsná chuděra, ale zároveň něčím strašně moc výjimečná, odlišná... Riven se snažila tvářit, jako že toho strašně o upírech ví, ale spíš mi připadala jako nějaká trapná gotička, která na sebe patlá černou rtěnku už někdy od 10 let.. A nesmí chybět na každé straně zmínit, že má vojenské boty.
Kniha mě zaujala popisem a obálkou. Těšila jsem se, až si knihu přečtu. Líbila se mi, i když to nebylo nic výjimečného. Myslím si, že na téma upíři jsou i lepší knihy. Prostě když si přečtu tuto knihu a pak knihu třeba od Alexandra Ivy, nebo Kresley Cole, tak v tom rozdíl je. Kniha není špatná... je to fajn oddychovka.
Nesuď knihu podle obalu...
No ano, čekala jsem víc. Na tuhle knihu jsem narazila jen díky obalu, který mě zaujal a po přečtení anotace jsem si ji i objednala. To, co daly do obálky, tam ubrali v knize. Nečekala jsem naivní knížku pro náctileté, která začíná tím, jak to vlastně všechno bylo. Chybí jen otřepaná fráze Ahoj, jmenuji se... Ocitáme se v mateřské škole a doputujeme až do sedmnáctim hlavní hrdinky Raven. Ze začátku to vypadá, že hůř už být nemůže, ale to je chyba. Vždycky může být ještě hůř, ne??
Konverzaci zahajuji... upíry...
Ghotička Raven a její kamarádka Becky, co nemluví o ničem jiném, než jsou upíři a doufají, že se jednou stanou jedním z nich. Ano, velice otřepané, ale jak říkám, vždy může být ještě hůř... Do strašidelného sídla na konci města se přistěhuje...?? Ano, upíří rodinka. A do koho se zamiluje jejich syn?? Samozřejmě, že do Raven... Kdo čekal něco jiného, má smůlu. Tahle knížka je plná otřepaných klišé. Abychom jí tak nekřivdili, tak párkrát je tam nějaká ta vtipná fráze, ale to je tak všechno. Co dodat?? Ke 158 stránkové knížce už nic moc, snad možná jen to, že konec je další otřepaná upíří fráze: "Dělám to pro tvoje dobro!" A vám nezbývá nic dalšího, než jen čekat na další díl a předem se modlit, aby nebylo ještě hůř.
Ze začátku trochu zdlouhavé, ale jakmile se ponoříte do příběhu, nic vás nedonutí přestat číst!
Skvělá kniha. Když jsem ji poprvé dostala do ruky, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Přečetla jsem ji jedním dechem. Je to snad moje první kniha o upírech, ale vůbec nezklamala :)
Sice jsem trochu mimo věk hrdinky a ke knize jsem se dostala až po komiksu, ale jsem opravdu nadšená. Konečně upír co se upíru podobá
Kniha byla super, dobře se četla, ale pro ty, kteří jsou zarytými fandy Stmívání to není. Příběh jsem si zamilovala a musím říct, ze jsem se nemohla dočkat az si přečtu druhy dil :) jednoznacne doporucuji. Jsem ve věku hlavni hrdinky a skoro bych řekla, ze s ni soucitim :)
Autorovy další knížky
2011 | Počátek |
2012 | Město upírů |
2011 | Rakve lásky |
2008 | Pokrevní příbuzní 1 |
2013 | Upíří polibky: Hřbitovní hry |
sice nejsem teenager,ale kniha se mi líbila,jdu na další díl