Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430264/bmid_uplne-cizi-lide-R6y-430264.jpeg
4
903
903
Novinka autorky světových bestsellerů Sedmilhářky a Manželovo tajemství! Tříčlenná rodina, manželský pár, dva nezadaní muži a dvě rozvedené ženy – ti všichni se scházejí na desetidenním léčebném pobytu v luxusních lázních uprostřed pustiny. Důvody, které sem tyto navzájem úplně cizí lidi přivedly, jsou stejně rozmanité jako oni sami: nejrůznější tělesné neduhy, psychické bloky, duševní vyčerpání... Jsou však na správném místě? Na stránkách TripAdvisoru totiž na tohle zařízení jedni pějí ódy a slibují od něj zázraky, zatímco druzí před ním důrazně varují. A našich devět nových hostů hned po příjezdu zjišťuje, že některé zdejší léčebné postupy jsou přinejmenším hodně netradiční…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Nine perfect strangers, 2018
více info...
Přidat komentář
Moje třetí kniha od Liane Moriarty a zároveň první, která mě bavila od začátku do konce a u které jsem neměla problém zorientovat se v postavách. Paní v knihkupectví mě loni od knížky odradila s tím, že mě nebude bavit, já po ní přesto tak dlouho pokukovala, až se ke mě dostala i přes obavy, že se do ní nezačtu a rozhodně nelituju :)
Příběh je pro mnoho lidí asi nereálný, proto je asi i tolik negativních recenzí tady na Databázi knih, lidé zkrátka asi čekali typickou Liane a příběh ze života :) Přestože jsem podle anotace i já čekala, že si kupuju thriller a místo dramatu Liane na 90 % stran opět rozebírá uvažování hlavních postav, ani tak nelituju, že jsem si ho přečetla a asi by mě zklamalo, kdyby to bylo jinak. Přišli bychom tak o to, co je pro knížky Liane tak typické:)
Jako u Manželova tajemství a Sedmilhářek, i tady můžeme opět číst o tragických lidských osudech, ze kterých bychom se měli poučit. Každá z postav v této knize má své osobní trauma, se kterým se snaží se vyrovnat. Co mě v této nelehké době pro nás pro všechny potěšilo bylo, že se to všem více či méně v závěru podařilo:)
Knihu určitě doporučuji a těším se, co dalšího si od Liane Moriarty ještě přečtu.
Knížky Liane Moriarty zbožňuji, protože nikdy není jasné, v jakém žánru se bude příběh pohybovat a co bude ústředním motivem. Úplně cizí lidé jdou cestou, kterou vyšlapaly předchozí romány Na co Alice zapomněla a Zamilovaná hypnotizérka. Podle mého mínění jsou horší než Alice a lepší než Hypnotizérka. Úplně cizí lidé jsou především o krizi dnešního světa, naslouchání si navzájem a návratu k sobě samému. Autorka je velmi dobrý filosof i pozorovatel, ale v tomto případě se jí bohužel nepodařilo skloubit čtenářsky atraktivní zápletku s děním odehrávajícím se jako by pod povrchem příběhu, které je často ještě mnohem přitažlivější, protože je neočekávané a zároveň šokujícím způsobem reálné. Celkovému dojmu uškodil příklon k thrilleru. Myslím, že cesta psychologické drobnokresby by byla v tomto případě lepší volbou (autorka má jednoznačně na víc a popis zážitku kolektivní halucinace je toho důkazem). Jsem přesvědčená o tom, že pointa měla vyplynout z užití drog a vůbec by nebylo špatné, kdyby sama autorka byla zhulená a celý příběh se jí zdál, jak poznamenala ve svém příspěvku jiná čtenářka. Už aby vyšel další román a autorka si jím u mne zlepšila reputaci:-)
Druhá kniha, co jsem od autorky četla (nejdřív Sedmilhářky)...a jsem spokojená. Má ráda její styl, umí vtáhnout do děje hned od začátku, knížka byla napínavá a celkově se četla velmi dobře.
Napětí bylo příjmně umírněné:), takže je to odpočinkovka.
Jo! Mně to opravdu bavilo!:-)Sice příběh skoro o ničem, ale pro mne dobrá oddechovka.Bavilo mě " koukat" do hlav zoufalých lidí, sdílet jejich osud a " nasávat" atmosféru bláznivých lázní.A od půlky už jsem knihu zhltla na jeden zátah- přišlo mi to i napínavé, zajímalo mě jak to vše dopadne.Takže jo!!!! Já doporučuji!;-) Jsem spokojená.
Pro mně od Moriarty první kniha a nebylo to špatné. Při zákazu vycházení celkem příjemně strávený čas. Všechny postavy byly dobře vykreslené a děj trochu psycho - ale co dnes není, že :-D
V poslední třetině to připomíná Chucka Palahniuka. Tedy trochu jiná Moriarty než jsme zvyklí.
Je to několikátá kniha od autorky co jsem četla. Nějak se nemohu rozhodnout co si o ni myslet. Nějaké části mě zaujaly, jiné mě zase naopak moc nebavily. Četla jsem ji na své poměry celkem dlouho, nepřitahovala.
Nemohla jsem se do knihy moc začíst (četla jsem tuto spisovatelku prvně, a celkem mě kniha zklamala - ale Sedmilhářky jako film byly úžasné, asi jsem zvolila na "úvod" špatnou knihu :-( ani to není můj žánr. Každopádně tam kde kniha téměř končí, tak tam mohla začít .... :-)
První polovina v pohodě, druhá psycho. Na konci jsem stránky přeskakovala. Vleklo se to a už mě ani nezajímalo, jak to dopadne. Nic moc.
Když jsem si zvolila, v tyto docela emočně i jinak náročné dny, k četbě tuhle knížku, kterou napsala paní spisovatelka mému srdci z nejmilejších, netušila jsem, do jak aktuální četby jsem se pustila. Na skupině lidí, jak jinak , než bravurně psychologicky vykreslených, sledujeme , jak se z rozličných, více či méně vážných důvodů či pohnutek rozhodli změnit život, netušíc, že se o sobě dozvědí možná více než by chtěli. Knížka je o "výstupu", ze své komfortní zóny, kterou bereme jako samozřejmost a často si na ni ještě stěžujeme. Teprve po jejím narušení zjistíme, jací opravdu jsme. Kdybych si knihu k přečtení vybrala před několika týdny, asi bych její vyznění chápala jinak a možná hvězdičku ubrala. Nyní, kdy každý z nás taktéž musí, ve prospěch nás všech, více či méně vystoupit z této zóny a chovat se jinak než by chtěl a jindy mohl, dávám s klidným svědomím plný počet.
Jedna z těch lepších knih od autorky. Kniha mě lehce vtáhla do děje. Ruská Máša, která na začátku knihy zemře, je velice zajímavá osoba. Asi v polovině vyprávění jsem ale čekala, co se už konečně stane a chvílemi mě šíleně otravovalo pohlížení do hlav všech postav, protože se tím zdržoval děj. Ale to byla spíš má nedočkavost. Řekla bych pěkná oddechovka, při které neteče moc krve, ale i tak je pro čtenáře trochu výstrahou, a donutí ho k zamyšlení, a to my přece chceme.
První polovina příjemná, čtivá. Pak se to zkazilo a nezachránily to ani dodatky na konci.
UF, tak tahle kniha mi vůbec nesedla. Musela jsem do čtení nutit, což se mi normálně nestává, nebavilo mě to a hodně dlouho jsem se tím prokousávala. Čekala jsem alespoň nějaké překvapení na konci, které by to všechno nějak vyvážilo, ale nic se nekonalo. Tak jak to plynulo od začátku, tak to skončilo.
Už první kniha od této autorky mě úplně nenadchla, ale dala jsem tomu ještě šanci. Tato kniha mě přesvědčila, že Liane Moriarty pro mě asi není. Ale věřím, že je spousta čtenářů, kterým takové příběhy sednou. Pro mě to prostě bylo o ničem..
Tak to byl teda těžký úlet....
Liane Moriarty je moje oblíbená autorka a tohle byla poslední knížka, která mi chyběla k přečtení.
Začátek, tak do půlky v pohodě. Seznámení se všemi devíti postavami, tak jak jsme zvyklí od autorky, to ona umí skvěle, ale potom to teda bylo úplně ulítlý nebo co. A ani konec to u mě bohužel nezachránil.
Ke konci jsem měla pocit jestli autorka v tom tripu nejede s Mášou.
Promiňte Liane, ale ten pocit jsem fakt měla
Zacatek vypadal slibne, stale jsem cekala na pointu. Bohuzel posledni stranky jsem cetla bez napeti bez ocekavani konce. Skoda. Ale pro nekoho kdo chce jen oddychovku,se kniha muze dobre cist.
První polovina se četla dobře a těšila jsem se, jak se příběh rozvine. Po půlce bohužel zklamání z natahování a opakování. Konec celkem příjemný. Za sebe hodnotím něco kolem 60%.
"Dejte pozor, komu se svěříte do rukou..."
Od začátku čtenář tuší, že něco nebude tak, jak má být, ale příběh se rozbíhá pomalu a zabývá se jednotlivými postavami a jejich minulostí, důvodem, proč přijeli do luxusních lázní na léčebný pobyt. Až ve druhé polovině dostává spád a končí trochu thrillerově.
Kniha mě bavila, líbily se mi osudy postav, některé situace v lázních byly úsměvné, jiné kapitoly, hlavně ty z minulosti, byly spíše smutné a dojemné. Konec vygradovaný až trochu do absurdity, ale mně se to líbilo. A ocenila jsem i i poslední kapitoly, které ve zkratce ukázaly další osudy všech zúčastněných.
Od Liane Moriarty jsem četla lepší knihy, to přiznávám, ale i tato mě pobavila.
Liane Moriarty je pro mě taková čtyřhvězdičková autorka. Ještě se nestalo, že by mě její kniha srazila na kolena nebo mě nadchla natolik, že bych se od ní nemohla odtrhnout, ale v podstatě vždy si četbu užívám. Hlavně díky jejímu čtivému vyprávění a vesměs sympatickým postavám. U téhle trvalo hodně dlouho, než jsem se chytla, ale druhou polovinu jsem zhltla za jedno dopoledne na letišti a celý námět mě ve finále velmi zaujal. Líbil se mi vhled do životů všech hostů, nejvíc samozřejmě ale charakter Mashy, který místy téměř nutil ke spadnuté čelisti. Za mě jedna z lepších věcí, co jsem od autorky četla.
Pro mě zklamání. První polovina zajímavá, ale pak se to táhlo. Docela jsem měla problém dočíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Jen ten, kdo se někdy bál, že přijde o všechno, dokáže cítit skutečnou vděčnost za to, co má....
Moudro, které jsem si zapsala z této knížky do sešitu. A v těchto nelehkých dnech do toho sešitu častěji nahlížím a musím absolutně souhlasit s komentářem Mandlevest. Číst tenhle příběh o pár dní později, tak můj dojem z knihy je asi úplně jiný, než na mě udělal....