Úplněk a jiné povídky
Banana Jošimoto
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/2761/bmid_uplnek-a-jine-povidky-68q-2761.jpg
4
63
63
Lyrické povídky zachycují atmosféru moderního uspěchaného Tokia ve vyprávěních převážně ženských hrdinek. Kniha obsahuje tři povídky (Kuchyně, Úplněk a Stín měsíčního svitu) v citlivém překladu Alice Kraemerové.
Přidat komentář
To bylo super... Můj učitel říkal, že by Jošimoto Banana měla dostat nobelovku :) Je to krásné, každá věta je promyšlená. Je to o ztrátě milované osoby a o vyrovnávání se se smrtí.
Můžete si koupit anglickou verzi knihy, pod názvem Kitchen jsou všechny tyhle krátké povídky.
V knihe nájdete 3 poviedke- pričom prvé dva na seba voľné naväzujú (Kuchyně a Úplněk). Tá tretia poviedka (Stín měsíčního svitu) je trošku prostoduchejšia, ale sama si to vysvetľujem tým, že táto poviedka je z ranejšej tvorby autorky.
Všetky 3 poviedky sa týkajú smrti- keď stratíme svoju milovanú osobu. Zaujímavé je sledovať istý fatalizmus- všetko sa deje z určitého dôvodu, a všetko sa stane tak, ako sa stať má. Autorka túto myšlienku parafrázuje na metafore s rebríkom. Život či putovanie je ako výstup na rebríku- musíme zdolať každú priečku, ocitnúť sa na každej priečke. Preskočiť akúkoľvek priečku sa nedá. Možno táto filozofia súvisí aj s japonským budhizmom.
P.s. Čudujem sa, že kniha nie je vydaná aj v súčasnosti- domnievam sa, že témy Banany Jošimoto by mohli byť aktuálne aj pre súčasných čitateľov. Ja sama som sa horko-ťažko dostala k vydaniu z roku 1997 a obávam sa, že sa mi jej ďalšiu prekladovú publikáciu nepodarí získať :(
Při četbě jsem se cítil skoro jak u Murakamiho Afterdarku. Příjemné dialogy, naprosto úchvatné vylíčení atmosféry a některé odstavce a myšlenky, které by se daly tesat do kamene. I přes poměrně prostou dějovou linku mě ke knize něco poutá. Je to kniha o pocitech - dokud člověk čte, může skrze citlivě vybraná slova zažít na vlastní kůži vše, co je schováno za slovy. Jen škoda, že po přečtení to všechno mizí do nenávratna a celkový dojem z četby je tentam...
Tři povídky k tématu vyrovnávání se se smrtí blízkého. Pěkně a celkem svižně napsaná lyrická část, překvapivě normální postavy (na japonské poměry). Za entuziastickou hlavní postavu prvních dvou povídek, která má radost z kuchyně i pohodlného gauče, jsem skoro měl chuť dát knize plný počet.
Ač se jená o džorjú bungaku, tak se mi kniha líbila. Svou atmosférou připomíná nekterá díla svého krajana Harukiho Murakamiho zejména Norské dřevo. Je to hodně o vvztazích, melancholii a smutku a balancující na hraně mezi realitou a fikcí. Gaikoku jito džosei ať si ještě hvězdičku přidají, těm se to bude líbit ještě více.
Občas strašně krásné myšlenky, že bych si celý odstavec nejraději opsal do čtenářského deníčku, jenže jako celek to na mě výrazně nezapůsobilo. Postavy ztrácející se v okolním světě, ale zároveň na první pohled vybočující, jako by vypadly z některé Murakamiho knihy. Filozofují si o světě, hledají své místo v něm, ale chybí mi tu hybný motor, který by mě nutil číst dál, stejně jako se to občas stává i již zmiňovanému Murakamimu.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno japonská literatura výbor z díla Tokio truchlení
Část díla
- Kuchyně 1988
- Stín měsíčního svitu 1986
- Úplněk 1988
Úplněk a jiné povídky
Každá ze tří povídek se věnuje vyrovnávání se se smrtí s nějakou osobou důležitou pro hlavní osobu, kterou je vždy mladá žena. Povídky Kuchyně a Úplněk patří k sobě, navazují na sebe a Stín měsíčního svitu stojí odděleně a i její styl, který myslím by se dal zařadit do magického realismu, je trochu odlišný od prvních dvou povídek.
Až na začátky, kdy je trochu těžké se začíst do příběhu, tempo knihy plyne příjemně a plynule, až na výjimky se neděje nic výjimečného, zkrátka provázíme hlavní postavu procesem truchlení po milované osobě a zároveň se necháme unášet pocity melancholie i naděje. Občas se v textu objeví neskutečně hluboká myšlenka, která zasáhne.
Ačkoli vidím vyšší hodnotu v textu, poetičnosti a literárnímu stylu, obecně nemůžu říct, že bych si čtení téhle knížky příliš užila, obzvlášť po přečtení prvních dvou povídek jsem už neměla moc náladu číst třetí na to stejné téma.
V originále se kniha jmenuje "Kitchen", tedy Kuchyně, dle první povínky ve sbírce - knížku jsem si tedy zařadila do čtenářské výzvy do tématu "s místností v názvu", vzhledem k tomu, že jsem ji přečetla v angličtině.