Upomínky
Karolina Světlá (p)
Autorčiny vzpomínky zejména na svůj život v Praze v době svého mládí, tedy v čase okolo poloviny 19. století. Čtenář se zde dočte i o diskriminaci žen a dívek, o všudypřítomné němčině a potlačované češtině, ale najde zde i řadu postřehů z prostředí okolo Poštovské ulice, dnes Karoliny Světlé, kde tehdy autorka bydlela. A o životě v tehdejší době vůbec.... celý text
Přidat komentář
Upřímně - nečekal jsem, že mne kniha až natolik zaujme :-). Archaický jazyk mi sice trochu vadil, ale není to nic, co by člověk nezvládl. Paní Karolina se zde rozepisuje vlastně jen o době svého mládí, ale s velkou upřímností, a, pokud mohu soudit, se snahou o objektivní vylíčení toho, co ji v oněch letech potkalo. Její mládí, vzhledem k tomu, jak byla založená, nebyla rozhodně žádná idylka - ale to zjevně platilo pro většinu jejích vrstevníků. Jednoho opravdu překvapí, jaká se tehdy u dětí uplatňovala výchova, pokud se to výchovou vůbec dá nazvat. Právě tak se zde dočtete o takřka obludné diskriminaci žen, a rovněž o všudypřítomném němectví a potlačování všeho českého, o dominanci německého jazyka ve škole a často i doma. Je to opravdu velmi poučné čtení
Autorovy další knížky
| 1981 |  Vesnický román |
| 1988 | Frantina |
| 1976 | Nemodlenec |
| 1998 |  Námluvy |
| 1979 | Černý Petříček |
vzpomínky především z raného dětství, hlavním tématem je ženská otázka, nic moc zajímavého, minimum dobových reálií (v porovnání se vzpomínkami jiných pamětníků - mužů)
zaujala mne pasáž o postavení židů v předbřeznové společnosti, škoda že tak krátká