Uprchlíci a zachránci
Luboš Kreč
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/317498/mid_uprchlici-a-zachranci-vyv-317498.png
4
9
9
Všichni tři byli svého času běženci bez domova. Dostali ale šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit - a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně. Milena Grenfell-Bainesová opustila Československo jako dítě v transportu Nicholase Wintona a od revoluce nejenže soustavně připomíná jeho odkaz, ale také přispěla k záchraně továrny na remosky. Paul Rausnitz prchal z Československa dokonce dvakrát - nejprve před nacisty, pak před komunisty. V USA vydělal s rodinou dost na to, aby si po roce 1989 koupil přerovskou Meoptu a vytvořil z ní předního výrobce dalekohledů na světě. Bohuslav Horáček zase investoval do turistického ruchu a z milionů, které mu jeho hotely na Kanárských ostrovech vynesly, podporoval v Česku talentované vědce a rekonstrukce památek. V době vyhrocených nálad je kniha předního českého novináře aktuální ještě v jiném ohledu. Na příkladu tří výjimečných a inspirativních osudů ukazuje, že je vždy dobré zůstat nad věcí, neuzavírat se a všímat si možných nebezpečí stejně jako příležitostí. „Hrdinové knížky mého kolegy Luboše Kreče se po listopadu 1989 vrátili domů, aby už ve zralém věku zanechali ve ‚staré‘ zemi stopu, na kterou se hned tak nezapomene. A je zjevné, že se jim to přes všechny komplikace povedlo. Možná i proto, že už nemuseli nikomu nic dokazovat.“ — Z předmluvy Jindřicha Šídla... celý text
Přidat komentář
Tři velice zajímavé životní osudy lidí, kteří z Československa z různých důvodů uprchli, aby tu pak po revoluci nějak pomohli (ač s různými motivacemi), ale nikdo z nich už se sem zcela nevrátil. Každý z těch životních osudů je velice zajímavý. Luboš Kreč je rekonstruuje poctivě a pečlivě - mluví s různými lidmi, vydává se na různá místa. Ale občas už se do různých odboček zamotává. Například když psal o dvou přítelkyních Paula Rausnitze, začala už jsem se ztrácet v tom, o které zrovna mluví. A skutečně se nedozvídáme, jak se "paní Remoska" o české remosce vůbec dozvěděla.
Postavení těchto tří životních osudů vedle sebe do jedné knihy může vést k dalšímu zamyšlení: Jaký vlastně máme vztah k těm, kteří naši vlast kdysi z různých důvodů opustili? Co od nich očekáváme? Čím nás mohou obohatit?
Kniha se mi velice líbila i po grafické stránce. Je velice pěkně zpracovaná.
Velmi zajímá kniha, jen mi přijde, že mi tu trochu chybí to jak Paní Remoska k Remosce přišla (třeba mi to uteklo mezi řádky).
Každopádně znáte ten pocit, když vezmete knihu a už víte, že to bude dobré, protože se tak nějak dobře drží v ruce. Tak to je přesně tahle kniha :)
... z téhle knihy jsem měl obzvláště radost. Knihu jsem dostal s vlastoručním podpisem od majitele Meopty , pana Paula Rausnitze.
Kniha se skládá ze tří příběhů ...mě samozřejmě zaujal ten o P.Rausnitzovi.
Letos 1.9.2017 začnu v Meoptě 51 rok jako její zaměstnanec. Celou tu historii o Paulovi znám z vlastní zkušenosti, protože jsem v Meoptě přežil i ty roky, kdy Havel zrušil vojenskou výrobu a poslal skoro 1700 Meoptáků na žebrotu....Dnes jsme díky panu Rausnitzovi největší podnik v Přerově, za co si ho velmi vážím ...
Celá kniha je nabitá zajímavostmi o kterých jsem neměl ani tušení ...spoustu novinek jsem se dozvěděl o "paní Remosce" i o panu Horáčkovi.
Tak nějak si představuji poutavě povyprávěné "životopisy"....
Kniha má u mne 100%
Uprchlíci a zachránci
Tři silné osobnosti, kteří z vážných důvodů opustili tehdejší Československo, uměli se chopit příležitosti a uspěli ve světě. Jak prorazili v cizině a proč se jim to povedlo? Podnikají v různých oborech (továrna na remosky, dalekohledy, hotely na Kanárských ostrovech). Proč se po po listopadu 1989 vrátili alespoň na čas domů? O tom je tahle vzpomínková knížka. Posloucháno jako mnoho jiných kvalitiních knih před usínáním a mezi usínáním v rádiu, takže všechno jsem bohužel neslyšela. :)