Uralské okno: Esej o menšinách Ruska
Ville Ropponen
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393739/bmid_uralske-okno-esej-o-mensinach-ruska-dEB-393739.jpg
4
3
3
Po rozpadu Sovětského svazu se národnostní otázka v nástupnickém Rusku omezuje na rozbor čečenských válek a etnografii sibiřských etnik. V evropské části Ruska však žije množství tradičních ugrofinských a obecněji uralských národů, o nichž se téměř nic neví. Tyto národy vládnou tichým, ale kultivovaným hlasem. Po vzoru Finů píšou svou hrdinskou epiku, po vzoru Estonců a Maďarů hledají inspiraci v kultuře a dějinách celé Evropy. Rusové je znát nechtějí, nicméně se zdá, že právě uralské národy jsou jakýmsi jejich podvědomím a že bez skutečného přiznání uralské kulturní a jazykové autonomie nebude Rusko svobodné. Finský novinář a spisovatel Ville Ropponen v eseji Uralské okno rozebírá minulost i současnost uralských národů Ruska a zamýšlí se nad jejich možnostmi přežití.... celý text
Fejetony, eseje Literatura faktu
Vydáno: 2018 , Pavel MervartOriginální název:
Uralilainen ikkuna, 2012
více info...
Přidat komentář
Precizně zpracováno a zpestřením byly zážitky autora z cest na Ural. Kniha mi značně rozšířila povědomí o národech v této oblasti.
Kniha finského novináře je nahlédnutím do osudů málo známých samojedských a ugrofinských menšin v Rusku. Nejde o ryze odbornou záležitost, autor je osobní a výběr faktů je subjektivní, vychází také ze svých zážitků z cest. Přesto nejde o pouhý cestopis, ale o vylíčení nelehkých osudů vybraných národností (Komijci, Udmurti, Marijci, Chantové, Něnci, Selkupové, Mordvinci). Téma slouží autorovi i jako jakési zrcadlo (sám se identifikuje spíše s uralským než s indoevropským světem). Knížka však téma přesahuje a nabízí i úvahy ekologické a obecně o postavení menšin v Evropě. U nás ojedinělá knížka, která zaujme a přivede k zamyšlení nejen odborníky na uralské národy.
Uralské okno: Esej o menšinách Ruska
Úryvky:
- Uralství je myšlenka postkolonialismu v jeho nejryzejší podobě. A takovou je už dlouho, přestože postkolonialismus si obecně do Ruska teprve hledá cestu. Uralské národy se na vytváření Ruska podílely od počátků. Rus by neexistoval, nebýt příslušníků uralských národů, Tatarů, baltských národů nebo Židů. Rus je směsicí a hybridním člověkem, i když se původní multietnicita v ruské historii často popírá, zamlčuje a je medvědí tlapou zašlapávána do zapomnění. (str. 44)
- Když se na začátku 21. století dostal k moci Putin, stalo se v oblastech uralských národů totéž co jinde v Rusku: politická opozice byla potlačena a svobodě slova byl nasazen náhubek. Nejkřiklavější to bylo v Marijsku, kde putinský útlak začal už v roce 2001. V Udmurtsku vydržely trochu svobodnější podmínky na rozdíl od Marijska a Mordvinska déle, ale i udmurtská kultura se stala terčem útoků. (str. 57)
- Komijské organizaci Izvatas se podařilo zabránit nadnárodním ropným společnostem v znečišťování chráněné oblasti Sebys - a to se v Rusku podaří jen nemnohým občanským aktivitám. Izvatas se nezdráhal pořádat petice, protesty i demonstrace až v Moskvě. Organizace se dokázala dohodnout s Lukoilem na tom, že společnost bude ze svých zisků slušnou částkou přispívat na sociální programy v okrese. Tohle všechno je dobré mít na paměti, i když později byl Izvatas přinucen vzdát se svých úspěchů a protestní kampaně už si dnes nikdo uspořádat nedovolí. (str. 75)
- Jestliže 90. léta připomínala relativně svobodná léta dvacátá, pak začátek nového století přinesl ozvěny 30. let. Za časů Vladimira Putina straší Kreml hrozbou rozpadu Ruska a začal znovu s centralizací a sjednocující politikou, aby prastarou ruskou rozmanitost opět vytlačil na okraj světa. Také velkoruský nacionalismus je na vzestupu.
Poslední úryvek je z kapitoly Archeologie a předvídání (str. 151) - doporučuji ji k přečtení celou.