Úsek častých nehod
Ivan Kříž
Tři povídky - První den mého syna, Úsek častých nehod, Včera neděle byla. Vesměs věnované problematice mladých lidí mezi sebou i ke společnosti.
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostal náhodou, protože jsem si myslel, že se jedná o detektivku. Rozhodl jsem se, že si ji stejně přečtu a nelituji toho. Kniha se jmenuje Úsek častých nehod, protože je převážně o mladých lidech a autor považuje mladé lidi za výrazně náchylnější k tomu, aby se dostali do nějakého maléru. Ve třech povídkách se vrátíme do šedesátých let minulého století. Navštívíme tady město, velkou stavbu a bramborovou brigádu. Uvidíme zlomek toho, jak tehdy lidé žili. V něčem jinak a v něčem stejně jako dnes.
Tato kniha do koše nepatří. Je to podle mne především dokument velké zhovadilosti a pokřivených vztahů v dobách budování socialismu. Do tematicky velmi nezajímavých příběhů zaklíčoval autor velké nesmysly té doby, kdy se lidé nemohli projevovat dle své přirozenosti a navíc tam dokonce dostal i zárodky vzdoru, které se ukázaly v následujících letech do roku 1968. Rozhodně nic povrchně líbivého. Pro dnešní čtenáře asi nic moc, spíš něco pro nostalgické pamětníky té doby.
Nevim , jak to okomentovat, ale vzhledem k tomu, že jsem dobu neprožila a moji rodiče měli tendenci nás takhle vychovat k zodpovědnosti a ne k lehkomyslnosti tak tahle kniha pro mě představovala veliký trauma . I když v 80 letech byli tendence trochu k lehkomyslnosti, ale přesto se našli ještě lidé se silným smyslem pro zodpovědnost k budovani a rozvoje socialistické vlastí. Takže pro mě tato kniha představuje dost velký trauma, ale dnes by se nad touto knihou určitě pobavil nebo by ji odhodil po několika stránkách do koše.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1968 | Pravda o zkáze Sodomy |
1965 | Úsek častých nehod |
1965 | Velká samota |
1963 | První den mého syna |
1966 | Unavený Bůh |
Úsek častých nehod obsahuje dvě novely a jednu povídku, přičemž všechny kousky bez výjimky nezapřou inspiraci budovatelskou tematikou reálného socialismu a výpravami do světa těžce pracující dělnické třídy. Hlavními hrdiny próz Ivana Kříže proto nejsou žádní intelektuálové nebo dámy z lepších kruhů, ale strojní zámečník (První den mého syna), traktorista (Včera neděle bude) či účetní (Úsek častých nehod). Neřeší se tu osudy národů, nestřetávají se velké myšlenkové koncepce ani se nepitvají hloubky lidské duše. Všechny tři práce jsou o obyčejných lidech, o jejich strastech i radostech, o jejich všedním životě a událostech, jež by je z té otupující každodenní rutiny dokázaly vytrhnout. Stará dobrá pětiletka a úkoly, vzešlé ze sjezdu Strany (čest práci, soudruzi), ohraničují prostor Křížovu literárnímu rozletu. Propaganda a důraz na angažovanost naštěstí zůstaly stranou, a tak se Úsek častých nehod dá považovat za úsměvné ohlédnutí za dobou, kdy říct někomu pane/paní, se považovalo za urážku.