Úsměvy Jana Masaryka
Vladimír Thiele

Sbírka úsměvů Jana Masaryka posbíraná po novinách a pamětnících, doplněná karikaturami.
Přidat komentář


Když jsem smutná, otevřu si tuhle knížku a vstřebám z ní do sebe pár stránek.
--------------------------
(…) Jednou přijel Jan Masaryk vládním vozem před svůj domov a šel vstříc hostům, kteří zároveň vystupovali z druhého vozu. Potom rozpřáhl ruce a v širokém gestu ukázal na obrovský kamenný kolos Černínského paláce – tak nějak podobně, jako když se ztracený syn chlubí rodným koutečkem: ,,Tak tohle je moje chaloupka!“
--------
(…) Jednou si zase přišel posedět k jisté československé jednotce. Celý výcvikový tábor byl na nohou radostí. Byl to jeden z nejhezčích večerů strávených v přátelské besedě s důstojníky a mužstvem.
Když bylo už k půlnoci, Jan Masaryk se zvedl, aby se odebral na lůžko. Přítomní důstojníci i kmáni podle předpisu povstali. Jan Masaryk jim svým typickým způsobem pokynul na rozloučenou, ale pak se ještě zastavil u dveří a řekl: ,,Přeju Vám dobrou noc a doufám, že zde nebudete provádět žádná alotria, protože… to bych zůstal mezi vámi.“
Autorovy další knížky
1946 | ![]() |
1948 | ![]() |
1974 | ![]() |
1991 | ![]() |
1974 | ![]() |
Knihu považuji za zdařilou, obsahuje mnoho úsměvných a inspirativních částí. Na druhou stranu je z ní bohužel cítit ideologie minulého režimu, což její hodnotu sráží.