Ústa plná oblázků

19.12.2021

Knížka povídek, kterou jsem si vzala z knihovničky u naší samoobsluhy na Dolním náměstí v Odoleně Vodě a nejprve mě příliš nezaujala. Z těch třinácti povídek (co povídka, to kamínek) však byly některé, které vyčnívaly. Zejména ta poslední, nejdelší: "Pro violoncello a hoboj". Nebo "Život a utrpení kočky Malvíny". Možná i "Střepy" či"Na lovu v krajině vran". některé povídky jsou velice krátké a jiné přímo vybízejí k zfilmování.Třeba "Zpráva ze služební cesty do města, které není". Divím se, že se tohoto nápadu ještě žádný režisér nechytil. (Nebo snad ano?) Líbil se mi jazyk, spisovatelovy obraty. Třeba v druhé povídce "Lov na mouchy": Toho dne, kdy se do obce vrátil sníh a zakryl rozježděné polní cesty, sad za domem i dvůr a kdy mráz skul hladinu rybníka do ledového okovu, měl Roman narozeniny... No každopádně si myslím, že stojí za přečtení. Není to "marná" knížka.