Utajená láska prezidenta Masaryka
Petr Zídek
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355980/bmid_utajena-laska-prezidenta-masaryka-jSU-355980.jpg
4
50
50
První životopis ženy, která v roce 1928 navázala intimní vztah s prezidentem Masarykem, přináší naprosto neznámý příběh spisovatelky, básnířky, publicistky a veřejné aktivistky Oldry Sedlmayerové. Životní příběh, jenž je napínavější než román, zavádí čtenáře do zákulisí prvorepublikové politiky. Kniha odhaluje milostný vztah, který měl navždy zůstat utajen. Masarykovy nikdy dříve nepublikované erotické dopisy ukazují, že československý prezident prožíval v letech 1928–1934 s Oldrou vášnivý milostný román. Tu, která poznala Masaryka jako málokdo, čekalo nakonec smutné stáří v osamění, zapomnění a bídě. Od autora historických bestsellerů o manželkách našich premiérů a Haně Benešové Petra Zídka.... celý text
Přidat komentář
Pro mě velmi zajímavá kniha. Nejen kvůli postavě paní Sedlmayerové, která byla nesmírně činorodá a místy i dost urputná, ale i z historického hlediska.
Jak asi Oldra prožívala závěr života, kdy se její starý svět rozpadl, blízcí zmizeli a ona si hýčkala svoje tajemství? A co vztah s ní znamenal pro TGM? A byly i další "Oldry"?
Autor odvedl výbornou práci.
Knihu jsem přečetla za jediný den, tj. dnes. Byla jsem mile překvapená jak krásně se četla. Bylo zajímavé nahlédnou do soukromí prvního československého prezidenta. Paní Sedlmayerová byla zajímavá žena se smutným osudem, která ne vždy dosáhla toho co chtěla jak ve stránce politické, tak literární. A je beze sporu obdivohudné, že zaujala takového muže jakým T.G.M byl. Úplně chápu, že se nezbavila všech dopisů, vždyť byly jedinou připomínkou jejich vztahu. Bylo mi trochu líto, když jí prezident už neodepsal, jelikož si psal s jinou ženou, brala jsem to trochu jako zradu.
Na to, že jsem si knihu koupila spíše náhodou, tak jsem jí byla příjemně překvapena. Byla napsána úplně jinak než jsem čekala.
Tato kniha představuje důležitý příspěvek k pochopení života a osobnosti TGM, respektive přiblížení jeho reálného obrazu. Nad mnoha detaily z korespondence se i dobře zasmějete. Samotný životopis Oldry je zpracován velmi čtivě, svižně, kapitoly jsou velmi dobře strukturované. Na pozadí jejího života lze také číst mnoho o době a společnosti, ve které žila.
Tuto knihu je dobré číst společně s dílem Jiřího Kovtuna: Republika v nebezpečném světě, Éra prezidenta Masaryka 1918-1935 (Torst 2005).
První prezident ČSR Tomáš G.Masaryk (TGM) byl na rozdíl od svých následníků opravdu mimořádná osobnost a není divu, že byl středem pozornosti velkého počtu žen. Byť ve "zralém věku" - sportovní vzhled, rád se fotografoval sedíc na ušlechtilém koni. Autor této knihy zaznamenává jeho slova, tak totožná s názory své manželky Charlotty po jejich seznámení na studiích v Lipsku, i po sňatku a založení rodiny: ..."každý muž má mít ve svém životě jen jednu ženu a žena jen jednoho muže a ovšem ve spojení manželském ...." (Mnohoženství a jednoženství - B.Kočí, Praha 1925).
Styky mezi TGM a Oldrou Sedlmayerovou (OS) trvaly od konce jara 1928 do konce roku 1933, se rozvíjely jako milostný vztah se střídavou intenzitou, v němž si oba sdělovali své životní zkušenosti a tužby do nejintimnějších detailů..." píše ve výše citované knize J.Kovtun.
Obdivuji perfektně organizovaný úzký okruh lidí, okolo TGM, který tento vztah udržoval a udržel "pod pokličkou". Zároveň respektuji postoje těch nejbližších TGM (zejména dcery Alice M.), pro které to znamenalo neudržitelnou záležitost.
Obdivuji autora za obrovskou práci, kterou vykonal při práci na této knize. Lze říci, že začínal "z ničeho" a díky množství archivních materiálů vytvořil objektivní dílo.
Kniha je více věnována oné důležité ženě (OS) v malé, ale významné části života TGM. Názor na ni, na její postoje a chování si vytvoří každý čtenář sám. Tyla ze vztahu s TGM? Byla po jeho smrti hrabivá ? Byla v korespondenci s nástupcem TGM - E.Benešem nechutně vlezlá ? (Ten totiž "zdědil" - zřejmě dle posledních rozhovorů s TGM, nemilý pozůstatek z onoho vztahu - tedy vše v tichosti urovnat a celou věc uzavřít. Z knihy vyplývá, že to co slíbil TGM, také splnil).
Konec života OS byl tristní, ale zejména smutný. Sebevraždou ukončil svůj život její jediný syn Oldřich. Těsně po skončení války umřel její manžel, tuctový přednosta stanice v Tetčicích u Brna, po válce umřel její nevlastní bratr (se kterým měla dobrý vztah), atd. Byla členkou národně socialistické strany, tedy zažila proces s Miladou Horákovou . Samozřejmě u komunistů měla černou tečku. Umřela na srdeční slabost v roce 1954.
Kniha se četla dobře. Je plná doposud neznámých detailů, zejména vstupu žen do politického života mladé ČSR.
Kniha je velmi zajímavá zase ukazuje že všichni jsme jenom lidi a ukazuje i prezidenta jako obyčejného člověka s chybami dozvíte se také hodně o tehdejší době což některé knihy neumí přiblížit
Zprvu jsem se bála, že se bude jednat o až bulvární vykrádání soukromí TGM a kniha bude zaměřena pouze na vztah paní Sedlmayerové a první prezidenta ČSR, naštěstí jsem se zmýlila.
Kniha je čtivě zpracovaným životopisem paní Sedlmayerové, který těží z historicky podložených faktů a v zásadních momentech cituje přímo primární zdroje (dopisy, výpovědi svědků, zápisky z deníků). Pokrývá celý její život a dává nahlédnout do života ženy z nižších společenských vrstev, která měla ctižádost a snahu prorazit výš, bohužel, okolnosti vždy nepřály...
Kapitoly jsou krátké a dění bývá stručně jasně zasazeno do dobového kontextu, což z knihy dělá vhodnou četbu i pro širokou veřejnost.
Kniha byla dobrá. Ale jinak jsem se zkraje zasmála, neboť jsem si při čtení této knihy vzpomněla na další knihu, kde jiný autor rozkládá teorii o levobočku císaře Františka Josefa. Paní Sedlmayerová mí připomněla silně císařskou milenku paní Schratovou jenom s tím rozdílem, že císařovna jí dohodila svému muži, kdežto paní Alice ( puntičkářům omluva za nesprávný titul) Masaryková ji dost striktním způsobem vymezila ze života prezidenta Masaryka( dost prudérní dáma)- i podle vyprávění pamětníků se tajně špitalo o tomto vztahu- jenomže se snažilo jednat diskrétně. Co mě překvapilo byl její život, zemřela poměrně dost dlouho, skoro v osamocení a zapomnění. Kniha rozhodně stojí za přečtení, neboť dokonce se tam objevila i zapomenutá jména, která se zapsala do historie, bohužel i do té smutné stránky v 50. letech, kdy někteří byli odsouzení, zavřeny nebo emigrovali. Jinak mě překvapilo jméno pana Ečera - pořád přemýšlím zda je to ten soudce nacistů v Čechách.
Masaryk byl přeci jenom člověk jako my, tak co jsem vlastně při čtení čekala? Snad mám radost z toho, že jsem měla možnost se mu díky této knize ta nějak přiblížit. Moji oba dědové Masaryka milovali, byl pro ně taková dalo by se říct ikona?, modla? .... nevím, ale při čtení se mi honily hlavou myšlenky, že právě moji dědové by s touto knihou nesouhlasili , možná i díky tehdejší výchově, přeci jen začátek minulého století byl o něčem jiném nežli je to nyní. Masaryk byl brán jako vzor všech ctností a moc dobře si pamatuji, jak měl děda na chodbě obraz Masaryka a já se ho, jako malá bála a děda se zlobil, že nám o něm ve škole ( 70 léta minulého století) povídaní bludy a nějak nám ti soudruzi pravdu ne a ne povědět.
Tahle kniha mi ho hodně přiblížila, ne jako politika, ale jako normálního , všem nám emocemi řídícími se lidmi , člověka.
Vyborna kniha, dost jsem se pri cteni zasmala, i kdyz to asi nebylo zamerem autora. Ja mam ale pro vlastence a vlastenceni slabost.
Jak uvadi autor, zamerem nebylo skandalizovat Masaryka, ale ukazat jeho osamelost na konci zivota, jeho lidskost. A to se mu myslim povedlo.
Tento příběh mi byl naprosto neznámý, o to víc mě tento nový vhled do doby a života jednoho z velikánů naší historie potěšil. Víc takových knih!