Útěk do Tibetu
Heinrich Harrer
Mladému rakouskému horolezci se splní jeho životní sen, když se stane členem himalájské expedice. Návrat z úspěšné výpravy zkomplikuje začátek světové války. Jako občan nepřátelského státu je v Indii - britském dominiu internován. Nechce se smířit s osudem vězně a několikrát se pokouší o útěk, který se posléze podaří. Relativně nejbezpečnější cesta ke svobodě vede přes neutrální Tibet.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1994 , MotýľOriginální název:
Sieben Jahre in Tibet. Mein Leben am Hofe des Dalai Lama, 1952
více info...
Přidat komentář
Kniha ve mně probudila touhu sbalit batoh a vydat se do Tibetu. Vykreslení tamější krajiny mě nadchlo, děj a myšlenky se mi líbily, jen některé pasáže byly až příliš popisné a dlouhé. Pro milovníky cestopisů určitě skvělá volba.
právě jsem dočetla tuto knihu a musím říct - mě se moc líbila. Ano, souhlasím s názory, že je místy suchá a popisná, ve stylu šli jsme, mrzli jsme, báli jsme se, ale to je právě o těch pocitech člověka, který se nespokojil s tím ,že bude někde v táboře čekat na to, jak to všechno dopadne. I za cenu ohrožení vlastního života.
Je to můj první cestopis a začínám číst pokračování. Myslím si že Tibet je neskutečná země a lidé v ní si zaslouží svobodu, lásku a mír, jež zachovávají. Nikdy jsem tam sice nebyla, velmi mě to láká, podívat se do míst, která jsou "vyhlášena" svou mírumilovností a nenásilností. Máme se od nich mnoho co učit!!!
Uz nejakou dobu me laka Tibet, Nepal...a po tehle knize bych se tam vydala hnedka. Hlavne ta priroda, krasa. Paradni zivotopis
Kniha poměně suchá, mě osobně začala bavit až od chvíle, kdy se autor dostal do Lhasy. Do té doby (značná část knihy) je to nudný popis každodeního cestování x kilometrů.....
Mně je vcelku jedno, jestli Heinrich Harrer byl u SS, protože se mu líbila černá, nebo v tom viděl možnost dostat se kariérně o kus dál, než v civilu. Podstatné je, jaký prožil život a co o něm napsal.
Co se napsaného týče, musím ihned zklamat příznivce hollywoodského krasavce a protagonisty stejnojmenného filmu. Kniha je nejenže úplně jiná než film zaměřující se na nasupeně se tvářící Číňany a holubičí povahu Dalajlámovu po stránce příběhové, ale dokonce nemají ani společnou "pocitovost". Zatímco film leckdy využívá emoce, kniha je poměrně suchá.
Vše vypadá zhruba následovně. "Vydali jsme se na expedici. Bohužel ve stejné době vypukla válka a Britové nás zavřeli. Utekli jsme. Šli jsme, šli jsme, šli jsme. Ty stovky km nejde spočítat. Měli jsme nahnáno, že budeme dopadeni, a tak jsme příliš nezastavovali. Překročili jsme hranici do Tibetu. Nadšení z nás nebyli, ale my jsme šli a šli a šli. Chtěli nás vrátit do Indie, a tedy Britům, tudíž jsme šli rychleji. Došli jsme do Lhasy. Neuvěřitelné místo! Zůstali jsme tam. Britové konečně dali pokoj. Cesta se na mě zdravotně podepsala. Žil jsem ve Lhase a těšil se jistým výsadám. Stýskalo se mi. Nakonec jsem se vrátil do Rakouska."
Za co tedy 4*? Za postřehy z cest, řekl bych. Za popisy, byť opět vcelku stručné, místního obyvatelstva a zvyklostí, drsné přírody a neuvěřitelnou vůli přežít. Pokud cestopisy nejsou vaším hrnkem čaje s máslem, budete se asi nudit. Nicméně i tak doporučuji k seznámení. Třeba v podobě audioknihy.
Knížka Sedm let v Tibetu, ačkoli jsem na ni ze začátku slyšela jen samou chválu, mě zase tolik nenadchla. Možná jsem čekala trošku napínavější pasáže nebo příběh proložený nějakými vtipnými historkami, nic z toho jsem však v knize nenašla. Jedná se spíše o sušší výčet událostí, které se sběhly během autorova útěku z internačního tábora v Indii a následného pobytu v hlavním městě Tibetu. Nudnější ráz cestovatelova vyprávění ale zase zčásti vyvažuje jeho dobrá znalost zdejších obyčejů a četné odstavce z osobního života samotného dalajlamy.
Někteří autoři musejí své knihy, tak trochu uměle vylepšovat. Tohle, ale rozhodně není tento případ. Samotné autorovi zážitky, v prostředí jako býval Tibet, stojí za přečtení. Autor si nemusel nic přimýšlet, vyzdvihovat bezvýznamné střety s několika lapky, stačilo mu pouze nechat se unášet kouzlem Tibetu a jeho láskou k této zemi. Popisy historie, prostého života, duchovní víry a moudrosti postačili k vykreslení tohoto vynikajícího příběhu.
Knihu bych ohodnotila, tak 3 a půl, ale to nejde...Asi nejsem objektivní, protože já cestopisy moc nemusím,ale i tak se mi knížka docela líbila.Byla jsem určitě ovlivněna filmem, ten jsem viděla před lety a moc se mi líbil, ale film oproti knize neměl s cestopisem nic společného. Hodně dobrá mi přišla první půlka knihy, kde Harrer utíkal z lágru a putoval po Tibetu, ovšem pobyt ve Lhase mě už tak nebavil, pořád jsem se nemohla dočkat, kdy se setká s Dalajlamou. Narozdíl od filmu v knize je této kapitole věnováno pár listů.
Pokud jste viděli film a podobné vyznění čekáte i v knize, raději nečekejte. Kniha rozhodně není tak romantická. Je to popisný cestopis a je znát, že autor není spisovatel. Pokud však někoho zajímá Tibet, je tato kniha dobrá volba. Je v ní hodně o místním životě, lidech, zvyklostech.
krásná kniha, kterou jsem přečetl už 5x a rád se k ní vracím :) ..je to velmi poutavé čtení a autor odvedl kus práce. Osobně mám radši knihu než film, ale Brad Pitt to zahrál taky skvěle :)
Útěk z Indie a strastiplná cesta do Lhasy je z mého pohledu skutečným "triumfem vůle". Díky Harrerovi jsem mohl pohlédnout pod pokličku života v tajemném Tibetu, který se v zásadě nezměnil dodnes. Sedm let v Tibetu pro mne není již jen ten hlavní představitel filmové role Brad Pitt.
Knihu jsem si koupila kvůli Bradu Pittovi na přebalu, vzala jsem ji do letadla na cestu abych zabila čas...nakonec mě nebylo možno od knihy odtrhnout celou dovolenou! Je to mix přesně pro mě - hory a dobrodružství, zamyšlení, mezilidské vztahy, rozdílná kultura. Je to pecka!
Velice krásný a poutavý cestopis. Autor sám si je vědom, že není spisovatel, takže zpracování je hodně popisné. Z literárního hlediska na mne zapůsobilo, jak autor popisuje osobu dalajlámy. Nejen fyzicky, ale i jak na něj zapůsobila osobnost Jeho svatosti. Autor žil mezi místními velmi dlouho, porozuměl a teď i krásně popsal jejich zvyky.
Stejnojmenný film jsem ještě neviděla, ale předpokládám, že s knížkou jej mnoho spojovat nebude.
Možná tak jméno hlavní postavy a Tibet. Knížka totiž žádný děj moc nemá. Je to takový milý cestopis po o Tibetu ve 20. století. Jednotlivé kapitoly (které jsou příjemně krátké) přibližují zvyky, rituály a běžný život vyšších tibetských vrstev. Konec knížky dává nahlédnout díky přátelství s hlavním hrdinou i do života duchovního vůdce země. Nemůžu říci, že by to nebylo zajímavý. Mám ráda knihy podle skutečných událostí, ale čekala jsem něco jiného než beletristický průvodce bez obrázků. Ještě musím upozornit ty, co mají rádi horolezecké příběhy - tady budete nejspíš dost zklamaní, protože toho se knížka dotkne jen okrajově.
Mých pocitů po přečtení této obdivuhodné a nadmíru čtivé knihy je opravdu spousta. Když to shrnu kolem a kolem obecně, klidně bych začal číst znovu. Kniha v sobě snoubí dobrodružné povídání, nejzásadnější etapu života Heinricha Harrera a obrovské množství historických, zeměpisných, kulturních a především náboženských faktů o jedné z nejmystičtějších zemí světa. Výtečný film od francouzského režiséra J. J. Anauda s Bradem Pittem v hlavní roli se knihy drží spíše rámcově a není samozřejmě tak obsáhlý. Doporučuji určitě všem dobrodruhům a tibetologům, ale i milovníkům asijského světa. Dle mého názoru určitě také jedna z mnoha knih, které obohatí všeobecný rozhled. V mých očích jedna z nejlepších knih, které jsem četl.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) buddhismus Tibet Čína náboženství zfilmováno Himálaje autobiografické prvky dalajláma horolezciAutorovy další knížky
1998 | Sedm let v Tibetu |
2002 | Bílý pavouk |
1991 | Návrat do Tibetu |
1967 | Přicházím z doby kamenné |
1973 | U jezera blaženosti |
Film se mi moc líbil, knížky jsem se tedy chopil s chutí. Asi čtyřikrát jsem musel přečíst jak autor s kamarádem uprchli z Indie do Nepálu (nebo kam tentokrát) a byli opět chyceni a převezeni zpět, abych se konečně prokousal k tomu slíbenýmu Tibetu, historky z něhož jsem už viděl hezky zhuštěné ve filmu. Kolem a kolem nic moc, přehnaně faktografické.