Útěk Kryšpína N.
Ivona Březinová
Kryšpín je prima, trochu plachý kluk. Kvůli poruše sluchu nosí naslouchátko a některé zvuky, které jsou pro zdravého člověka samozřejmé, neslyší. Žije tak v maličko odlišném světě. Kreslí krásné obrázky se spoustou detailů. Do kolektivu ale Kryšpín moc nezapadá, a tím, že je jiný, spolužáky provokuje. Kluci ze třídy brzy vycítili jeho zranitelnost a ubližují mu. Zpočátku víceméně nevinné útoky se na škole v přírodě změní v opravdovou šikanu. Kryšpín nakonec tlak okolí nevydrží a jedné noci z horské ubytovny uteče…... celý text
Přidat komentář
Nevím jak to působí na náctileté čtenáře, ale z mého pohledu je to jednak dost nedůvěryhodné (pasťák jako strašák? bejvávalo...), jednak jako účelová agitka nad kterou bude plesat leda učitelský sbor, jak to nakonec hezky dopadlo, všichni se nám polepšili a zlé jsme zastrašili, takže už si do smrti na nic netroufnou, navíc je tu ta epizodka s menšinami jak jsou hodní a jako jediní se s chlapcem baví normálně... No jak jsem říkala - nedůvěryhodné.
Kromě toho mě tam docela nebavily ilustrace, které působily jako karikatury hrdinů - hlavní hrdina - blonďáček s velkým nevinným kukučem vs. jeho tyrani s podivnými škleby na tvářích a zavilostí čišící z očí. Myslela jsem že tohle karikováni zaniklo s šestákovýma románama.
Byl to můj první počin od této autorky a musím říct, že nikterak motivační. Když jsem zhlédla její dílo, nevím co si mám myslet o spisovatelce, která přeskakuje od knih pro dospívající přes pohádky pro nejmenší a literaturu pro dospělé až k filmovým adaptacím. To třeba takový Rudolf se držel svého kopyta a šlo mu to dobře. Ba co dím, výborně.
Za mě teda nic moc. Myšlenka dobrá, hezky ukázáno jaké pocity má šikanovaný člověk a také že pro agresory to nezůstane bez následku. Příběh mi ale nepřišel ničím poutavý, přeskakování mezi vyprávěním Kryšpína/vychovatelky a policisty mi přišlo pro děti nepřehledné (já se v tom samozřejmě orientuji, ale čtenáři kolem 10 let, kterým je kniha určena s tím mají mnohdy problém). V knize se prakticky nic neděje - kluk utíká lesem policista ho hledá.
"Z doby kamenné "
Podobně jako u některých komentářů ano čekala jsem od téhle knihy něco více než jen povídání o poruše sluchu malého, ale zase statečného kluka. Někdy pouhé vysvětlení útěku z domu a pozdější dohady nestačí k tomu, aby to čtenáře zaujalo. Jinak to ale byla pěkná oddechovka.
Kryšpín je jedenácti letý kluk který chodí do páté třídy. Má světlé kudrnaté vlasy a nosí naslouchátka kterým ,,říká brouci‘‘. Bohužel kvůli poruše sluchu ho skoro nikdo nemá rád, ani jeho matka, které říká mutr. Žije u babičky, které říká baminka. Ve škole ho tři kluci šikanují, ale Kryšpín se jim nedokáže postavit. Jednoho dne odjedou na školu v přírodě v horách na chatu, kde mu kluci seberou naslouchátka a hodí je do vody. To si už Kryšpín nenechá líbit a uteče do lesa. Jakmile se to ostatní na chatě dozvědí, okamžitě volají policii. Mezitím Kryšpín vzpomíná na baminku a Hang. Hang je jeho kamarádka ze školy. Hang je z Vietnamu a s Kryšpínem tráví hodně času. Na chatě se mezitím vyšetřuje, kam Kryšpín zmizel a kdo za to může. Dozvíme se, že kluci co Kryšpína šikanovali se jmenují: Denis, Jan a Marián. Mezi tím se Kryšpín prodírá lesem a snaží se dostat co nejdál od chaty a od ostatních. Přeje si být doma u baminky.
Kryšpín je žák 5. třídy kvůli poruše sluchu nosí naslouchátka. Bydlí u svojí babičky, která ho má moc ráda. Pro svou babičku by udělal všechno. Ve třídě je velmi neoblíbený a stal se obětí šikany. Není zas tak fyzicky zdatný. Má blonďaté vlasy a díky jeho výchově je i chytrý. Ve vedlejší třídě má kamarádku jménem Hang.
Když odjel na školu v přírodě spolužáci mu zničili jeho naslouchátka. Rozhodl se utéct do lesa tím se prokázala jeho odvaha. Cestou vzpomínal na hezké i smutné chvíle jeho života.Nakonec se klukům rozhodně postavit.
Kryšpín N. je jedenáctiletý kluk, špatně slyší, chodí do 5. třídy, je silně šikanovaný a ještě k tomu je sirotek. Kryšpín žije se svou babičkou (baminkou) a taky má rád Hang a její rodinu. Když jede na školu v přírodě, tak si připadá tak bezcenně, že se rozhodne utéct do lesa. Nejspíš si řekl, že bude radši v lese než být šikanován na škole v přírodě. V lese vzpomíná na hezké i špatné chvíle ze svého života. Např. jak pouštěl draky s Hang nebo jak ho kluci, kteří ho nejvíc šikanovali, hodili do bazénu a zničili mu brouky (naslouchátka). Nakonec se rozhodne klukům postavit.
Kryšpín je jedenáctiletý kluk, který kvůli velmi špatnému sluchu nosí naslouchadla. Od narození ho matka nechce, takže je vychováván svou velmi hodnou babičkou. Ve třídě je kvůli svým naslouchadlům většímy kluky silně šikanovaný, mentálně i fyzicky. To se projevuje například tak, že mu naslouchadla zničí. Výsledkem šikany se Kryšpín cítí méně důležitý než ostatní, a o zničení naslouchadel své chudé babičce neřekne pravdu, protože se bojí, že ho spolužáci zbijí. Na škole v přírodě už Kryšpín šikanu nevydrží, a uteče z ubytovny do lesa. Moc se to tak nezdá, ale Kryšpín není žádná trasořitka. Fyzicky je docela zdatný, a v lese se ho utěšují vzpomínky na jedinou kamarádku jménem Hang. Z toho je poznat, že je přátelský, ale kvůli šikaně, zamlklosti a dřívěji zmíněným naslouchadlům mu nikdo nedává ke kamarádství šanci. Myslím si, že je Kryšpín docela statečný, a to, co se mu děje, bych nenesl zdaleka tak dobře.
Kryšpín N. je jedenáctiletý kluk s blonďatými kučeravými vlasy, který nežije s rodiči, ale se svojí babičkou. Už od narození trpí silnou nedoslýchavostí, proto nosí naslouchadla. Kvůli svému postižení není ve třídě oblíbený, někteří kluci ho kvůli tomu dokonce šikanují. Často se cítí vadný či méněcenný, ale podle mě je to pocit vynucený šikanujícími. Také se šikanujících bojí, například když mu šikanující zničili naslouchadla a Kryšpín o tom nikomu neřekl, protože se bál, že by ho zmlátili. Dokáže ale být také statečný, když se na konci knihy rozhodne, že bude čelit svým problémům.
Kryšpín je desetiletý chlapec s blonďatými kudrnatými vlasy. Protože se o něj rodiče nestarají, bydlí u babičky. Špatně slyší, takže musí nosit naslouchátka. Ve škole chodí do páté třídy. Díky babiččině výchově je také velice chytrý a zvídavý.
Kvůli jeho špatnému sluchu ho ve třídě nikdo nemá rád a tři kluci ho šikanují, dokonce i fyzicky. Tam pramení jeho pocity osamělosti a méněcennosti. Jedinou kamarádku má ve vedlejší třídě. Což dokazuje, že umí být přátelský.
Kluků, kteří ho šikanují, se bojí. Dokonce má strach o tom někomu říct. Na škole v přírodě dojdou věci tak daleko, že se rozhodne utéct a to také udělá.
Při útěku se mu vybaví vzpomínka na to, jak mu zničili jeho naslouchátka. Začne myslet na svou babičku, která to bude muset zaplatit a uvědomí si, že je mu jedno že ho budou šikanovat. Hlavně chce, aby se nic nestalo jeho babičce. Tím se projeví jeho obětavost. Nakonec si uvědomí, že poddávat se strachu, ustupovat nasilníkům a dokonce to ani nikomu neříct nikam nevede. Tímto ukáže svoji odvahu, protože se jim rozhodne postavit a vrátit se.
Kryšpín nemá lehký život, má problémy se sluchem, proto nosí naslouchátka a žije jenom s chudou babičkou. Kryšpín se cítí sám, protože nemá žádné kamarády a snaží se ostatní zaujmout, ale chová se při tom velmi divně. I proto je cílem šikany od spolužáků, kteří mu ubližují a každou chvíli mu zničí drahá naslouchátka, což Kryšpín těžce nese, protože má svoji babičku moc rád a nechce, aby zbytečně platila nové naslouchátka. Spolužáků se ale bojí a nedokáže se jim postavit. Na škole v přírodě kluci pokračují se šikanou a Kryšpín to nevydrží a rozhodne se utéct do lesa. I když se v lese hodně bojí, vrátit se nechce. Jediné z čeho Kryšpín v lese získává útěchu, jsou vzpomínky na jeho vietnamskou kamarádku Hang a na svoji babičku. Nakonec ho vedoucí, kteří mezitím zjistili, že ho ostatní šikanovali, najdou a pomohou mu. Díky této podpoře najde Kryšpín dostatek síly a odvahy se klukům postavit.
Kryšpín N. je malý jedenáctiletý chlapec s kučeravými vlasy, který skoro neslyší, a proto musí nosit naslouchátka.
Ve škole se kvůli své slabosti často stává terčem posměchu, který přerůstá v šikanu. Při šikanování Kryšpín cítí strach a bezmoc. Všichni spolužáci se mu kvůli jeho problémům vyhýbají a díky tomu se cítí méněcenný a nikoho proto nepožádá o pomoc.
Když mu na škole v přírodě Denis, Srpen a Marián už podruhé zničí naslouchátka, přemůže ho jeho strach a vztek a uteče do lesa. V lese Kryšpín zažívá obrovský strach a s láskou vzpomíná na dívku Hang a svoji babičku-Baminku.
Na konci příběhu potom prokáže své odhodlání tím, že se na svém útěku otočí a vrací se, aby šikaně čelil.
Kryšpín je mladý chlapec, kterému je jedenáct let. Bohužel je ve škole šikanovaný a jeho jediným společníkem je dívka jménem Hang. Kryšpín má kudrnaté vlasy a poruchu sluchu. Nosí naslouchátka a je pro něj obtížné je uchránit před kluky, co ho šikanují. Bydlí se svou babičkou, protože jeho matka ho opustila a otec je neznámý. Kryšpín se musí cítit méněcenný, protože kromě Hang, se s ním nikdo jiný ve škole nebaví. Cítí strach, ne o sebe, ale o svoji babičku, protože musí uhradit rozbitá naslouchátka, které nestojí zrovna málo peněz. Kryšpín se dlouhou dobu nechá utlačovat, dokud mu nedojde trpělivost a rozhodne se utéct ze školy v přírodě. Nakonec se vrátí zpět a najde v sobě sílu čelit svému problému.
Kryšpín N. je jedenáctiletý kluk s kudrnatými vlasy. Má obrovskou fantazii, je zvídavý a snaží se chovat k ostatním mile. To co ale nemá je sluch, respektive velkou část sluchu, protože je silně nedoslýchavý.
Nejen proto si ho také vyhlédla skupinka spolužáků, kteří ho začali šikanovat. Celá situace vyvrcholí na třídním pobytě, kdy Kryšpínovi kluci ubližují natolik, že se rozhodne utéct. Při útěku Kryšpín vzpomíná na různé události v jeho životě, na jeho kamarádku Hang a jeho babičku, kteří jsou jediní které může mít rád, což svědčí o tom, že cítí úzkost a méněcennost.
Kryšpín je 11 letý kluk, chodící do 5. třídy. Kryšpín má špatný sluch a proto nosí naslouchátka. Ve škole je šikanován a neví jak se tomu postavit. Cítí při tom úzkost a má strach, ale ne o sebe, ale hlavně o svojí babičku. Kryšpín má kučeravé vlasy a je středně vysoký. O tom jak ho moc šikana trápí, vypovídá to, že se nebál na škole v přírodě utéct do temného lesa. Přesto se tam cítil lépe, než mezi kluky. Má jedinou kamarádku, vietnamku Hang. Ona, její rodina a jeho babička jsou jediní lidé, které má rád a oni jeho. Kryšpín se cítí méněcenně, i když by se tak cítit neměl. Když není s lidmi, které má rád, tak úzkost a strach zahání vzpomínáním na oblíbené chvilky jeho života.
Kryšpín je 11 letý kluk s kučeravými vlasy. Je chytrý a zvídavý. Chodí do páté třídy. Bohužel, patří mezi jeho spolužáky tři kluci, kteří ho šikanují. Kvůli nim pociťuje strach, a protože je i nedoslýchavý a nosí naslouchátka, tak i obavy, aby mu je nesebrali. Kluci mu naslouchátka seberou. Kryšpín si uvědomí, že to už zašlo za hranice a je z toho všeho tak zoufalý, že v noci uteče do lesa. V lese pociťuje úlevu, že už nemusí být mezi spolužáky, ale zase má strach z různých prapodivných zvuků, co v lese slyší. Aby se cítil bezpečněji, vzpomíná na svoji babičku (,,baminku“) a na jeho jedinou kamarádku Hang. Cítí k nim lásku a důvěru, proto, když si na ně vzpomene, tak je mu líp. Kryšpín je také statečný a odvážný kluk, který se dokáže svým trýznitelům postavit.
Kryšpín je kluk s kučeravými vlasy. Není zrovna největší, ale také není zrovna nejmenší. Chybí mu ale sluch. Kryšpín je silně nedoslýchavý. Během knihy určitě pociťuje radost z některých vzpomínek, které má se svojí babičkou, která je jediným příslušníkem rodiny a žije s ním. Také pociťuje obavu o to, aby nějak neuškodil své babičce, která už tak není moc bohatá. Pociťuje také strach když mu kluci: Denis, Srpen a Marián hodili jeho naslouchátka "brouky" do záchodu a tím mu zničili už druhé. Na konci knihy se Kryšpín vzchopí a rozhodne se bránit a bojovat s ubližováním.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Řvi potichu, brácho |
2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
2006 | Lentilka pro dědu Edu |
2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
2005 | Básník v báglu |
Moc se mi kniha líbila, vhodná i pro děti s OMJ, líbilo se mi postupné budování příběhu, postupné odhalování, i prolínání dějových linek.