Útek na vidiek
Julie Caplin
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529442/bmid_utek-na-vidiek-659684bd430c5.jpg
4
812
812
Urobte si pohodlie a pri šálke voňavého bylinkového čaju sa nechajte uniesť láskyplným príbehom na idylický vidiek. Tu už na vás čaká emotívne rozprávanie o sklamaní, ale aj hľadaní dôvery v lásku a vo vzťahy. Keď ilustrátorke Elle priateľ oznámi, že si potrebuje dať pauzu, rozhodne sa odísť z milovaného Londýna na vidiek, aby si tam utriedila svoje myšlienky. Pomocnú ruku jej podá krstná mama Magda, ktorá jej načas zverí svoj dom a spolu s ním aj chlpaté prekvapenie – sučku Tess. Ella je spočiatku v šoku a netuší, čo by si s chlpáčkou mala vlastne počať. Okrem toho jej život znepríjemňuje miestny veterinár a hŕstka starousadlíkov, ktorým pojem súkromie vôbec nič nehovorí. Podarí sa jej nakoniec prehodnotiť svoj život a dá šancu láske, aj keď si sľúbila, že mužom sa bude už vyhýbať?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
A Girl's Best Friend, 2018
více info...
Přidat komentář
Příběh mladé Elly se mi moc líbil, ale musím říct, že byl na mě místy hodně zdlouhavý. Kvůli tomu hodnotím tento román jako nejslabší ze všech autorčiných knih. Ostatní knihy byly svižné, bavila jsem se na každé stránce. Tady jsem se občas přistihla, že se nudím. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
Kniha byla naprosto úžasná, hned jsem si běžela koupit další od této autorky.
Od Julie jsem četla všechny knihy ze série Romantické útěky, ale tento samostatný román mi připadal lepší, krásně je popsaný vztah Elly k labradorce Tess a vztahy lidí na vesnici. Ačkoli jsem městský člověk, po přečtení knihy bych se hned na venkov přestěhovala a pořídila si psa. Příjemné čtení, doporučuji.
Sladké, nereálné, ale příjemné letní počtení, tak jak jsem očekávala. Naštěstí byly popisy svalnatého hrudníku sošného veterináře vyvážené slintajícím všežravým prdícím labradorem (ten byl reálný dosti). Ideální pro vyplutí ze čtecí krize.
K létu pro mě neodmyslitelně patří čtení romantických knih. Jsem proto moc ráda, že jsem se mohla v tuto dobu pustit do nové knihy od Julie Caplin, Útěk na venkov. Sama jsem si takový útěk udělala, a čerpala jsem z něj energii ještě dlouho! Venkov má prostě své kouzlo!
.
Společně s hlavní hrdinkou Ellou se přesouváme z rušného Londýna na klidný venkov. Čeká ji tu klid na práci, ale také hlídání domu kmotry Magdy. Do toho se ale přidá i hlídání fenky Tess. Pro Ellu, jako nezvířatomila je to šok. Pokud jste pejskaři, kolikrát se nad jejím chováním zasmějete... S Tess jí to totiž ze začátku nejde úplně dobře.
.
Do toho se ale přidávají i obyvatelé vesnice. Je zde krásně vidět rozdíl mezi uspěchaným Londýnem a klidným venkovem. Kolikrát mě dojala dobrosrdečnost lidí, kteří se Elly ujali. A taky, je tu krásně vidět, jak se Ella ostatním otevřela. Zpočátku byla dost uzavřená, chtěla být zalezlá doma u práce... Ale stačilo vystrčit nos!
.
Kniha je napsaná tak krásně, jak jsem od autorky zvyklá. Četla se sama a mně jako pokaždé bylo líto, že už je konec. Sama knihu vnímám jako takovou speciální. Za to ale může můj osobní vztah k vesnici.
.
Pokud hledáte milé čtení na léto, které pohladí po duši, sáhněte po jakékoli knize autorky. Pokaždé jsem byla spokojená, zamilovaná! Útěk na venkov není výjimka, opět jsem nebyla zklamaná.
Neurazí,nenadchne. První polovina se vlekla a upřímně řečeno, nutila jsem se do čtení. Druhá polovina, kde se začínají objevovat vedlejší a drobné postavy, obyvatelé vesnice, kde se děj odehrává, je díky nim výrazně svižnější a lepší. Samozřejmě, jako pejskař jsem si nejvíce oblíbila fenku Tess.
To bylo tak milé vesnické čtení. Autorku mám moc ráda a její romány mě zatím ještě nikdy nezklamaly. Vždy dostanu, to co potřebuji. Její knihy doporučuji vždy jako první, když se mě někdo zeptá: neznáš nějakou oddechovku? Julie je vždy první, která mě napadne. Její série romantické útěky jsou také dokonalost a tento samostatný román je taky úchvatný.
Něco málo k dějiPřesunuli jsme se na vesnici, kde nás přivítala nádherná fenka labradora s krásným jménem Tess a charismatický veterinář, trošku bručoun. Baráček, který hlídá kamarádce své matky, si hned zamilujete, už jsem se viděla, jak chodím po zahradě a obdivuji vše, co se tam podařilo vypěstovat. Elle, naše hlavní hrdinka, je ze začátku smutná a neumí si atmosféry vesnice plnými doušky užívat. Plácá se od ničeho k ničemu ani práce a malování, které miluje, ji nejde od ruky. Ale vy celou dobu tušíte, že přijde čas, kdy se jí nebude chtít zpět do Londýna Moc jsem Elle přála, aby zapomněla na Londýn a byla konečně šťastná. No jak to skončí je už od začátku jasné, ale stejně jsem si příběh neskutečně užila. Doporučuji, na dovolenou skvělá letní oddechovka.
Útěk na venkov je mou druhou přečtenou knihou od Julie Caplin, protože jsem tento rok četla Hrad ve Skotsku, který se mi překvapivě líbil víc.
Ella a Devon, kteří jsou hlavními postavami mi zrovna do oka nepadly. Působili na mě nesympaticky, i když vývoj Elly byl postupem knihy lepší, tak i přesto jsem v nich těžko nacházela sympatie.
Za fenku Tess však patří palec nahoru, miluji, když v knihách vystupují hafani.
Celkově kniha působí hlavně jako odpočinková literatura, protože vás do děje sice vtáhne a má svůj spád, ale nečekejte žádnou náročnost, akci nebo zvláštní originalitu.
Útěk na venkov je nenáročný a velmi čtivý příběh, který nepatří do série romantických útěků, ale jistě si zaslouží čtenářskou pozornost, i když má své mouchy.
Dala jsem si zas jednou takovou lehkou oddechovku od Julči.
Bavilo mě vykreslení rozdílů mezi životem na anglické vesnici a a životem v Londýně, ale jinak mě asi víc chytla její série, kde se cestuje, tam je aspoň nějaký další přesah a Julie umí skvěle popsat atmosféru jednotlivých zemí.
Tohle byla prostě jen obyčejná romantika s drobným kynologickým okénkem. :-)
První knížku, kterou jsem od autorky četla byla Chata ve Švýcarsku. Tohle je druhý kousek. Už po první knížce jsem si říkala, že bych si koupila všechny knížky, ale udržela jsem se. Teď už se asi neudržím.
Ano, asi to není nic extra, ale v dnešní době je to prostě naprosto perfektní oddychovka, která vás na čas přenese pryč a dovolí vám žít příběhem. Za labradorku Tess dávám jako pejskařka body k dobru.
Byla to prostě trefa a vhodně zvolená knížka na deštivé nedělní odpoledne. Teď už jen vybrat a pořídit si další kousek do sbírky.
Znovu krásná oddechovka od Julie Caplinové... nemám co dodat, miluju to :) I když mě ze začátku Ella trošku vytáčela a dala bych jí pár facek tak se spravila. A Devona, i když byl někdy protivný, mi bylo spíš líto. Podtrženo sečteno, prostě zase super. :) Amen
Fajn oddechovka na pláž. Tedy až na to ilustrátorské pozadí - nedovedu si představit, že by ilustrátor kreslil a teprve podle jeho obrázků by vznikala knížka. To je trochu ustřelené a nedomyšlené.
Kýčovitá idylka, ale ten psí motiv to o dost zvedl. Je fajn ukazovat i na stinné stránky soužití s pejskem (nemoci, zlobení, uklízení, strach o psího kamaráda) Ale jinak postavy prvoplánové, hlavní hrdinka neskutečně naivní, to že má být umělkyně? Ale člověk občas potřebuje lehké čtení.
Bylo to pěkné, nenáročné počtení. Láska bývá někdy slepá, a když vás podrazí ti, které milujeme, bolí to tím víc. Němá tvář vás miluje bez výhrad.
Romantiku Caplin prostě umí.
V prvé řadě musím pochválit krásnou obálku! Útěk na venkov díky ní zaujal okamžitě.
Odpočinkový, nenáročný příběh se špetkou romantiky, který se odehrává v zajímavém prostředí anglického venkova poblíž Londýna.
Četl se dobře, ale nemůžu říct, že by mě nějak víc zasáhl. Je to ten typ příběhu, který pravděpodobně brzy zapomenu, protože není ničím moc originální.
Hlavní hrdinka Ella byla sice sympatická, ale občas dětinská a zbytečně urážlivá.
Jistý veterinář by si zase občas mohl nějaké řečičky odpustit. A taky ta jeho přehnaná hrdost..
Ti dva si podle mě byli podobní víc než tušili. Oba naivní a příliš důvěřiví.
V příběhu hrála velkou roli také Tess, fenka, o kterou se Ella musela postarat. Líbilo se mi, jak Ella měkla. Tess byla zkrátka zlatíčko, i když někdy nezbedné. :-D
Oblíbila jsem si i partičku lidí, které si Ella postupně pouštěla do života.
Za mě příběh, který neurazí, ani příliš nenadchne, ideální na odpočinek třeba někde u vody.
Štítky knihy
přátelství dopisy láska útěk venkov romantika člověk a pes člověk a příroda nový začátek sousedé
Autorovy další knížky
| 2018 |  Kavárna v Kodani |
| 2020 | Hotýlek na Islandu |
| 2021 | Chata ve Švýcarsku |
| 2019 | Cukrárna v Paříži |
| 2019 | Pekárna v Brooklynu |
Hned jek tenhle díl vyšel, musel jsem si ho přečíst, protože život na venkově, to je něco do mých rukou.
Co mě trochu u Caplinové překvapilo, byl fakt pomalý rozjezd. Docela dlouho trvalo, než jsme se dostali do bodu, od kterého se vše začalo nějak víc posouvat. Pak to teda ale jelo, to jo!
Nemůžu si pomoct, hlavní postavy mi k srdci úplně nepřirostly. Je to z části tím, že na začátku jsou obě vykreslené docela negativně, postupem se změní k lepšímu, ale nemůžu úplně říct, že by si prošli pořádným vývojem. Spíš to bylo skokový, na straně jedna jsou do idioti, na druhé se vysvětlí, proč se tak chovají a od třetí už jsou v pohodě. Hotovo šlus.
Zatím to popisuju hodně negativně, ale přitom příběh jako takový špatný nebyl. Hlavně za polovinou se začne hodně věcí přidělávat, takže mě to čím dál víc bavilo. I konec se povedl dobře.
Já sám žiju na vesnici od dětství, takže mi je toto téma blízké. Autorka ho vykreslila moc dobře, až jsem se občas u čtení musel usmívat. Jak já některé tyto situace dobře znám.
Suma sumárum, hodnotím 4 body, ten příběh mě hlavně ke konci fakt chytil a bavil mě například víc, jako Pláž v Chorvatsku, takže se jeho přečtení podle mě vyplatí. I tak je pro mě ale stále nejlepší Hotýlek na Islandu.