Útěk z Čečny
Zdeněk Novák
Román podle skutečného osudu. Napínavý román popisuje skutečné zážitky čečenské ženy, které se podařilo se dvěma malými dětmi utéct z válkou zmítané Čečny až do Čech, kde konečně našla tak dlouho hledaný mír a hlavně bezpečí u milovaného muže. Čtenáři spolu s ní prožijí její únos a svatbu z přinucení, kruté práce v Kazachstánu, násilnou smrt blízkých, hrozbu smrti ukamenováním a další šikany, které si člověk v naší zemi ani neumí představit. Autor, zkušený cestovatel, v předmluvě líčí, jak byl stržen skutečným příběhem, a doufá, že i jeho čtenáři ocení hodnotu, kterou on sám svému dílu přičítá.... celý text
Přidat komentář
Málo přitažlivý titul, to nejobyčejnější příjmení autora. Ale jak nás zdání klame! Knížka je určitě na pět hvězdiček. Prostými slovy bez patosu je vykreslený příběh ženy, pro kterou válka v Čečensku znamenala ztrátu domova, rodiny a životních jistot vůbec. Co se týče migrantů jsem měla donedávna jasno. Jenže po přečtení knížky mě to donutilo k úvaze, že člověk nemá uvažovat zbrkle. A rozlišovat. Celou knížku jsem protrpěla strachy o paní, která si za každé situace zachovala osobní hrdost a obrovskou statečnost. Kdo z nás by se dokázal vzpamatovat po šíleném masakru, kdy by přišel o oko, zuby i důstojnost?
A ještě aby se bál veřejného odsouzení za provinění, kterého se na něm dopustili jiní? Její dcerku chtěla rodina zabít, protože šlo o následek znásilnění a nechtěli ji přiznat sousedům, aby zachránili aspoň matku a čin utajili. Strašná tradice i náboženství. Jen kvůli tomu, že jde o ženu...A ona se vzepřela a i kvůli dcerce odešla od zbylé rodiny i domova. Kdo by dokázal putovat s kojencem a malým chlapcem jen tak, bez jasných vyhlídek? Vždycky si věděla rady. Jejího synka jsem obdivovala. Za to, jakou jí byl i přes nízký věk oporou. Pořád jsem čekala nějakou další tragédii. Naštěstí tentokrát nešlo o život, ale okradení ve vlaku, když to byly její jediné peníze a rozhodovaly o jejím osudu. Tak to mě opravdu naštvalo. Holky si ani neuvědomovaly, co spáchaly. Přesto se nad našimi poutníky nebe smilovalo a poslalo jim do cesty hodnou paní, která se jich ujala. Ale bez pracovitých rukou hrdinky a jejího odhodlání mít konečně bezpečný domov pro své děti by se ho nedočkala. Konec je téměř filmový a moc jí ho přeju. Vřele doporučuju jako výbornou četbu k zamyšlení, o zábavě se mluvit nedá. Na to je to až moc skutečné a vážné.
Musím se přiznat, že tuto knížku jsem četla plná napětí až do konce. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, co musí emigranti podstoupit, aby získali trochu té svobody a nároku na "normální život. Jsem ráda, že takovéhle knihy existují a můžeme si osudy přečíst a jen konstatovat, že to jsou obdivuhodně silní lidé, kteří mají velkou vůli. Opravdu tato kniha stojí za to si ji přečíst, pak možná budou někteří smyšlet o lidech trochu jinak...
Děsivé zážitky z válečné Čečny se šťastným koncem. Ne každý z nás je vstřícný k emigrantům a všechny je hážeme do jednoho "pytle" a proto je dobré přečíst si alespoň takovéhle knihy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Útěk z Čečny |
1993 | Ženy |
2003 | Pěti kontinenty vážně i nevážně |
2007 | Prameny řek |
1997 | Portugalsko / Madeira / Azory |
Především bych chtěla poděkovat autorovi,že tuto knihu napsal.Je to opravdu úžasný příběh a ten šťastný konec si fakt zasloužila.Pokaždé si uvědomím v jaké bavlnce tady v Čechách žijeme,takový či podobný příběh by si měl přečíst každý kdo nadává-na politiky,na peníze,na doktory,na dobu a vůbec na cokoliv.Knihu jsem přečetla za dvě odpoledne,chytne vás a nepustí až do poslední stránky.