Útěk z Osvětimi
Andrej Pogožev
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235778/bmid_utek-z-osvetimi-kRm-235778.jpg
4
449
449
V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež zázrakem přežily. Zahynul zde jeden a půl milionu lidí. Dostáváte do rukou věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout jisté smrti… Čtete svědectví o odvaze a statečnosti válečných zajatců a o zdánlivě nemožném činu, jímž byl útěk z Osvětimi. Celkem se uskutečnilo sedm set pokusů o útěk, zhruba čtyři sta skončilo neúspěšně. Dopadení uprchlíci byli obvykle ubiti a po každém útěku, který se podařil, následovalo zabíjení těch, kteří patřili do blízkého okolí uprchlíka. Autor knihy napsal skutečný příběh o útěku skupiny zajatců, kdy vytoužené svobody dosáhlo jen pět z nich. Je to šokující a neuvěřitelný příběh člověka, jemuž se jako jednomu z mála podařil útěk z pekla. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno…... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2015 , VíkendOriginální název:
Escape From Auschwitz, 2007
více info...
Přidat komentář
Útlá kniha, která v sobě skrývá silný příběh o ruském vojákovi, který se dostal do Osvětimi jako válečný zajatec ... Po víc jak roce se z tábora dokázal dostat ... Kniha se četla svižně ... Ale byla to opravdu síla... Konec pak skrývá rozuzlení v podobě výslechu...
(SPOILER)
Kniha se silným příběhem.
V dnešní době se člověk občas zastaví a přemýšlí, co se to s lidstvem děje, kde se najednou bere všechna krutost a bezohlednost, je to nové nebo to tu vždy bylo. Bohužel taková vyprávění ukazují, že lidstvo je zkažené nejspíše od počátku věků. Bohu dík za výjimky, které jsou v knize také popsány.
Bohužel kniha má trochu zavádějící název, útěkem se zabývá jen posledních pár kapitol. Dále je z vyprávění cítit silné ovlivnění/úprava příběhu dle přání NKVD.
Pokud ale tyto zápory přejdete, dostanete opravdu silný příběh člověka, který prošel Osvětimí a Březinkou.
Kniha pro silné na papíře podaná výpověď o tom, co se dělo v Osvětimi. Těžko představitelná zvěrstva, která přežila jen hrstka silných - na těle i na duši. Čtení to bylo emotivní a náročné.
Začetla jsem se a nemohla jsem přestat...byla jsem velmi zvědavá na to, jak útek zorganizovali a byla jsem v napětí až do konce. Popisovat samotná zvěrstva nemá cenu, protože normálnímu člověku nad tím musí rozumí stát... Líbilo se mi, jak je děj zasazen do výslechu, kterým kniha začíná a končí.
Nemůžu říct, že by kniha byla napsaná nějak čtivě, měla jsem trochu problém se začíst. Přestože je název knihy Útěk z Osvětimi, samotné vyprávění se útěku věnuje na pár stranách. Hodně se dozvíme o pobytu Rusů v koncentračním táboře, o jejich nezdolné vůli a také přesvědčení, že ruský člověk se nemůže jen tak vzdát a poddat nepříznivým okolnostem, ať jsou jakékoliv (tady je znát prosovětská agitka). Nejzajímavější a nejnapínavější část knihy, byl soud s nacisty, kde Andrej vystoupil jako jeden z důležitých svědků, zajímavá byla i část odehrávající se v lágrové nemocnici. Pogožev byl Ukrajínec, zemřel v roce 1990, tedy těsně po pádu železné opony. Zajímalo by mě, jaké politické názory zastával krátce před svou smrtí.
Silný příběh. Pokaždé ráda sáhnu po knize s touto tématikou, ale pak nedokážu pochopit, jak mohl být někdo něčeho takového schopný.
Člověk už o tomto tématu četl kdeco, ale pořád ho ještě může něco překvapit. Tentokrát Osvětim a Březinka pohledem sovětského zajatce. Autor vypráví zeširoka po ruském způsobu (i když je Ukrajinec, cítí se být evidentně spíše sovětským člověkem). Pohled vojáka je také trošku jiný než knihy psané prostými civilisty. Musíte snést jistý díl sovětské agitky, což je těžké mít v daných podmínkách autorovi za zlé. Těžko říct, jestli měl podobné názory až do konce života, nebo jde o stav mysli těsně po prožitých událostech. Nic to nemění na tom, že za plotem bych nechtěla strávit ani jeden jediný den. Celou knihu si kladete otázku, jak tam mohl někdo vůbec přežít, o útěku ani nemluvě. Samotnému útěku je věnovaný poměrně krátký úsek knihy, takže je to spíš popis života v táboře.
"Normálně uvažující člověk, který nic podobného nikdy neviděl ani neprožil, není schopen pochopit nechutnou hanebnost lidí, kteří se přímo nebo nepřímo zúčastnili brutálního vyhlazování. Co cítily ty nešťastné oběti? Může člověk nalézt slova, aby vyjádřil jejich utrpení? Nejde to, je to zhola nemožné."
Zajímavá a velmi autentická kniha o svědectví odporných činů v Osvětimi. Knih bylo na toto téma napsáno mnoho, ale nikdy jich nebude dost. Žádná slova nemohou vyjádřit bolest, kterou lidé v koncentračních táborech prožívali. Těžko chápat, že se opravdu něco takového dělo.
O Osvětimi mám toho načteno spousty. V minulosti jsem se o toto téma velmi zajímala, takže informace v knize nebyly pro mě zas tak nové. Po této knížce bych asi nebýt čtenářské výzvy jen tak nesáhla. Bylo však zajímavé si přečíst svědectví z pohledu bývalého sovětského vězně. Neskutečné, co vše si musel Andrej vytrpět. I tak našel sílu, se o svůj příběh podělit a šířit ho dál mezi další generace. První třetina knihy mě moc nebavila a celkově jsem od knihy čekala, už jen podle názvu, že bude převážně o útěku. Přesto byla kniha velmi zajímavá. Trochu mi místy vadily proruské pasáže (Stalin se od Hitlera přeci jen moc nelišil), s ohledem na původ autora je to však pochopitelné.
Kdo nezažil, nepochopí. Tyto činy je třeba si stále připomínat, aby nebylo zapomenuto i na ty, kteří takové štěstí jako Andrej neměli a jejich život byl ukončen kvůli nesmyslné ideologii.
Uff, pocitově velmi těžké čtení. Občas sáhnu po knížce s tématem holokaustu a koncentračních táborů, i když se čtou s těžkým srdcem a nevírou, že se něco takového mohlo dít. Jeden si pak uvědomí, jaké pitomosti občas řeší, a že by měl být vděčný za život, který žije.
U těchto knih nehodnotím formu ani styl psaní. 5* dávám za autorův neuvěřitelný osobní příběh.
Pár všeříkajících citací z knihy:
"Sám sebe se s podivením ptám: Kde se vzala síla všechno přežít?"
"Normálně uvažující člověk, který nic podobného nikdy neviděl ani neprožil, není schopen pochopit nechutnou hanebnost lidí, kteří se přímo nebo nepřímo zúčastnili brutálního vyhlazování. Co cítily ty nešťastné oběti? Může člověk nalézt slova, aby vyjádřil jejich utrpení? Nejde to, je to zhola nemožné."
Neuvěřitelné. I když jsem přečetla již mnoho knih o tématu holokaust, stejně mě to pokaždé dostane. Ta čirá hrůza, to vědomí, co je člověk schopen provést jinému člověku. Neskutečné. A ještě horší jsou ty opravdu směšné tresty. To snad nemohou myslet vážně !
Čtenářská výzva 2023: Téma 6. Kniha od ukrajinského autora/autorky.
Tato kniha jen ukazuje, kolik se toho dělo a že i v těch nejhorších chvílích dokáže lidské tělo vydržet toho spoustu. A zároveň ukazuje, jak může možnost "moci" udělat z lidí neuvěřitelná zvířata.
Na tuto část dějin by se podle mě nemělo zapomínat. I když už skoro všichni pamětníci nežijí.
Příběh autora je velice zajímavý, přibližuje nám svůj život od účasti v prvních bojích, v Osvětimi až po samotný útěk a poválečných soud.
Název knihy mě trochu zklamal, přece jen jsem očekávala, že většina knihy bude o samotném útěku, přesto ale dílo hodnotím kladně, neboť autorovo zachycení života v Osvětimi je poutavé, napsané čtivě a čtenář si můžeš lépe představit chod koncentračního tábora.
Jedno z nejotevřenějších svědectví hrůz Osvětimi, které se tam děly, v konkrétních obrysech. V kontextu nejen dnešní doby, ale i historických hrůz, ve kterých si Rusko s nacisty vůbec nezadalo, mi dělalo problém Andrejovo vlastnectví, ale když jsem se od toho odpoutala a vnímala jsem to jako dokument o tom, co se dělo "za zavřenými" dveřmi a co je schopen člověk přežít, tak to bylo hodně působivé, vč. přesahu do pozdější doby a vlivu na psychiku každého jedince.
Těžké téma, ještě těžší v souvislosti s válkou na Ukrajině. Člověk nepochopí, co se dá vymyslet za zrůdnosti proti lidem jiné víry, národnosti, přesvědčení...
Ze začátku se mi kniha četla špatně, prvních několik stránek jsem přeskakovala. Ale přibližně od půlky už to bylo dobré. Zajímavý příběh této hrozné doby.
Přečteno v rámci ČV. O koncentračních táborech bylo už sepsáno mnoho knih, ale tato patří svou přímou výpovědí mezi nejsurovější. Nebylo to lehké čtení a knihu nebudu hodnotit hvězdičkami.
Nevím, kolikátá je to pro mě kniha s tímto tématem, opět z trochu jiného pohledu. Kniha na mě působila velice intenzivně a mnohem drsněji předávala pocity z toho šílenství, které se tam tehdy dělo.
Tyto drsné autobiografie jsou vždycky těžké čtení a člověk si říká, co za hrůzy ti lidé dokázali přežít. Je to skutečné svědectví, jen lidstvo se nedokáže poučit a stále zbytečně umírají nevinní.