Útěk z pevnosti Ticha
Harry Sidebottom
Deset hrdinů. Nedobytná pevnost. Beznadějná mise. Úspěšný autor Harry Sidebottom se vrací s dalším samostatným příběhem ze starého Říma. Desítka římských vojáků vyráží hluboko na nepřátelské území, aby z nepřístupné horské pevnosti vysvobodila uvězněného prince Sásána. Netuší, že mezi sebou mají zrádce, který z nebezpečné mise učiní misi zcela beznadějnou. Harry Sidebottom svoji tématiku dobře zná a přichází s napínavým thrillerem, který vám nedovolí vydechnout. Když se Marcus Aelius Valens, mladý důstojník římské císařské armády, dozví, že se stane členem malého oddílu vojáků pověřených nebezpečným úkolem v daleké Persii, ani zdaleka netuší, co všechno na něj ještě čeká. Jednotka má vysvobodit malého prince Sásána, kterého perský král uvěznil v nedobytném vězení nazývaném pevnost Ticha. Vojáci se vydávají na dlouhou pouť přes celou Mezopotámii do hor jižně od břehů Kaspického moře. Valens se ocitá hluboko na nepřátelském území a po smrti velitele oddílu musí nastoupit na jeho místo. Valentovi muži jeden po druhém umírají nebo za záhadných okolností mizí a Valens pomalu ale jistě dospívá k závěru, že mezi sebou mají zrádce a že se jejich výprava stává sebevražednou misí. Dokáže si získat respekt svých druhů a vyvést je z nebezpečí dřív, než bude pozdě?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , BB artOriginální název:
The Lost Ten, 2019
více info...
Přidat komentář
Sidebottomovy romány mám rád, protože píše trochu jinak než ostatní u nás vydávaní autoři dobrodružných historických sérií. Snaží se do knih nacpat dostatek popisů a i názorů z tehdejší doby. Problém mám bohužel s posledními romány. Poslední hodina a Útěk z pevnosti Ticha. Přijdou mi, že je napsal jen tak pro peníze a moc si s nimi nevyhrál. Ano, Útěk byl čtivý... ale tak nějak si na něj už další den nevzpomenu.
Doznávám, že i když je to dobře napsané a jde o zajímavou dobu, přesto mě to nijak za srdce nevzalo. Ano, autor se drží historických reálií a nevymýšlí si přespříliš. Jenže postavy jsou jaksi ploché. Jsou sice akční, ale bez přidané hodnoty člověka jako takového. Dávám přednost těm, u kterých cítím lidskost se vším všudy. A tu jsem v knize nikde neobjevila. Knižní hrdinové jen plní svoje dané úkoly. Takže lituju, tohle pro mě není.
Další ze čtivých románů Harryho Sidebottoma. Narychlo vytvořená výprava na záchranu prince Sasána z pevnosti Ticha dostává trhliny již v samém počátku tažení. Záchrana mladého prince je tak v ohrožení. A když se k tomu přidá nebezpečí v podobě nehostinných stepí poblíž Kaspického moře, vzrůstající pochyby a jistá nedůvěra ve všechny účastníky výpravy, je o napínavý příběh a zvraty v příběhu rázem postaráno. Až mě mrzí, že tento skvělý román nemá více dílů, četlo se to fakt samo. Harry fakt psát umí, jaký to rozdíl oproti knihám od A. Richese, který by se od něj mohl v leccos přiučit, jak se buduje v příběhu atmosféra a napětí.
Harry opět nezklamal. Skvělá knížka, dobře se čte, děj se svižně odvíjí. Je to docela napínavé, celou dobu řešíte zrádce ve skupině vojáků, kteří dostali nejspíše sebevražedný úkol, vysvobodit z pevnosti Ticha prince Sasána. Je to opět skvěle zasazeno do historických souvislostí a autor dodržuje to, co sám bere jako svůj úkol, nepsat fantasy, ale držet se maximálně skutečných dobových reálii a historických faktů. Za mě je to nejlepší autor historických románů z doby antického Říma, co jsem četl...
Harry Sidebottom se drží období 3. století a kniha Útěk z pevnosti Ticha proto volně navazuje na události ze série o Balistovi a setkáme se i s několika postavami z uvedené série.
Pokud jde o děj knihy tak do nitra Perské říše je vyslána malá jednotka složená převážně z Frumentáriú, což byli římští špioni, aby osvobodily uvězněného synovce Krále králů Šáhpúra a mohly ho využít v politických hrátkách proti Peršanům. Asi nejvíc mne potěšilo opětovné setkání s germánským kmenem Herulů jejichž část žila nějaký čas i na našem území.
Autorovy další knížky
2011 | Požár na východě |
2016 | Železo a rez |
2012 | Král králů |
2012 | Lev pouště |
2014 | Jantarová stezka |
Na obálce uvedený stručný obsah knihy mě přiměl zkusit si román přečíst a musím říct, že jsem nakonec vůbec nelitoval. Jen mě trochu nudilo několik nomádských přepadů v první třetině knihy, jinak hodnotím román jako nenudící a poměrně napínavý. Zrádce jsem nedokázal odhalit, avšak alespoň se jednalo o jednoho ze tří až čtyř mužů, které jsem podezříval. Román mně trochu připomínal několik děl Karla Maye z prostředí Orientu, byť děj Útěku z Pevnosti Ticha se odehrává ve 4. století, nikoliv v 19. století. Od Sidebottoma si časem zkusím přečíst něco dalšího.