Útěk z tábora 14
Blaine Harden
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166296/bmid_utek-z-tabora-14-GZ5-166296.jpg
4
1041
1041
Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji. Pracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy, podle odhadů v nich žije přes dvě stě tisíc lidí. Sin se v táboře narodil. Protože trpěl podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjizvená popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Holeně na obou nohách má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože neudržely chlapce uvnitř Tábora 14.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Escape from Camp 14, 2012
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelný životní příběh
- knížku jsem četla jedním dechem - zjištovala si i fakta na internetu - je hrozné jak
v 21.století může někdo tahle žít.
díky bohu za to že žiju,kde žiju.
Šinovi přeji životní štěstí
Nejprve jsem apriori odmítal knihu číst. Měl jsem dost těch nacistických, sovětských či japonských lágrů, gulagů atd. Nepotřebuji dál číst ty otřesnosti a navíc: JE TO MINULOST. Mýlil jsem se, bohužel je to přítomnost a ještě krutější. Všem doporučuji číst, zvlástě těm, kteří si myslí, že kritika rádoby lidově demokratických a komunistických zemí je pouze propagandou USA.
Severokorejský vůdce čtyřiadvacetimilionového KLDR si dává záležet na tom, aby mu nikdo neodkryl karty, avšak vždycky není úspěšný. Tato kniha je toho důkazem! A myslím, že ani spekulace o pravdivosti některých pasáží z ní nedělají něco menšího.
Je to síla!
Těžká práce, hladovění, mučení a všudypřítomní dozorci, kteří mají páky na korigování odchylek. Obdivuhodná víra jednotlivců ve vlastní schopnosti a jejich odhodlanost utéct a přežít. Na to jste asi zvyklí, když čtete příběhy jiných útěkářů (Krvavé jahody, Utekl jsem z Osvětimi, V plesových střevíčkách sibiřským sněhem,…..) a možná, že jste i zahanbeni tím, kde žijete, co máte a co můžete. Ale bacha! Tohle není příběh z minulého století. Je to bohužel současnost.
Jak to rici slusne, jak v tomto stoleti OSN neco takoveho dovoli trpet bezbrane lidi. Proste sok. Nemela sem velke mineni o KLDR, ale to se delo ve svete pred 100 lety, a v KLDR se to deje ted. Neco odporneho.
Měla jsem takový pocit, že Korejská lidově demokratická republika je takový více či méně neškodný skanzen, který už nebude mít dlouhého trvání. Viděla jsem nějaký dokument o skupině Čechů, kteří tu strávili dovolenou, o návštěvě třídenní KLDR mi vyprávěl lektor angličtiny. Uctívání Kimů, pionýři a vojáci, komunistická propaganda, prázdné pětiproudé dálnice, materiální nedostatek a vypínání elektřiny. Po přečtení knihy Útěk z tábora 14 jsem se dost vrátila do reality…
Jde bezesporu o knihu zajímavou, bohužel ji sráží měnění výpovědí hlavního protagonisty, který se tím stává nevěrohodný. Vzpomínky na pobyt v táboře jsou určitě bolestné a dá se pochopit, že nebylo jednoduché sdělovat je někomu dalšímu, ale kniha pak tak trochu ztrácí smysl. Jinak velmi oceňuji informace o politickém a hospodářském vývoji KLDR, které pomáhají pochopit kontext a jsem zvědavá na opravenou verzi.
Výpověď komplikované osoby, která byla zformovaná ve zvěrských podmínkách, "příběh", který děsí a je neuvěřitelný v tom, že to je současnost.
Smutná výpověď muže, který je zlomený, který ale stále bojuje a který se snaží.
Příběh je převyprávěn novinářem, který jej velmi dobře zpracoval, dodal politickou a sociální situaci, takže se čtenář dokázal snadno orientovat - a byl ještě zděšenější z toho, jaká je skutečnost a čím si lidé musí procházet.
Myslím, že je potřeba tuto knihu číst jako fakta a ne jako román. Nikdy nepochopíme co se za plotem tábora může odehrávat. I když slovům rozumíme, myslím ze citově nepochopíme. Jeden se zachranil..co ti další? Může se to stát i nám....a obavám se že může.
Kniha pro mě byla velkým zklamáním. Čekala jsem, že ķniha bude psána z pohledu hlavního hrdiny. Ano, všechny ty věci byly hrozné, ale takhle mě to nezasáhlo tak, jak mělo.
Mrazivé, drsné, děsivé, hrůzné... Není to odpočinkové čtení, ale rozhodně stojí za přečtení.
Jedinečný popis života v pracovním táborě v KLDR, ze kterého běhá mráz po zádech. Útěkem z tábora ovšem utrpení hlavního hrdiny tak docela nekončí. Má problém zapadnout do svobodné společnosti a dohánějí ho noční můry minulosti. Kniha pro mě měla silnou vypovídací hodnotu. Hlavního hrdiny mi bylo po celou dobu moc líto. Přeji mu co nejšťastnější život.
Fascinující, jak zlí lidé dokáží být. Ale více fascinující a především obdivuhodné je, kolik toho lidé dokáží vydržet. Nebudu hodnotit styl psaní ani zda se nedalo vytřískat více z příběhu. Každopádně síla lidí je na pět hvězdiček. Není třeba napsat knihu silným způsobem, když je silný ten příběh samotným a člověk jej nečte pro zábavu, ale pro poučení se. Ale kéž by to nebyla pravda!
Vzhledem k tomu, že autor své výpovědi čas od času mění, těžko říct, zda všechno brát jako neotřesitelnou pravdu. Podstata pracovních táborů ale bude stejná a je to hrůza.
Škoda, škoda...Příběh má takový potenciál a zůstal nevyužitý. Je to bezesporu silný příběh, ale slabě napsaný. První polovina se mi ještě zdála docela dobrá, ale pak už jsem se docela nudila a musela se přinutit k dočtení. Než jsem začala číst, očekávala jsem přívaly emocí, ale nato, jaké to muselo být hrozné, jsem zůstala docela nedotčena. Nicméně jako přibližná ukázka toho, jak to v KLDR chodí, to byl dobrý zdroj informací. Za přečtení určitě stojí, ale velké emoce nečekejte.
Upřímně jsem od knihy čekala víc na to, jak silnou měla reklamu a jak dlouhý na ni byl pořadník v knihovně. Na můj vkus bylo v knize až přespříliš informací o poměrech v Severní Korei, které odváděly od příběhu. Hodně jsem přeskakovala stránky. Za mně tři hvězdičky...
Opravdu těžké hodnocení. Informační hodnotou je kniha na 100% pětihvězdičková. Já mám ale už od prvních stránek pocit, že je nedotažená a z tohoto fascinujícího příběhu by se dalo "vytřískat" daleko víc. Možná by to chtělo změnit formu vyprávění. Příběh, ač naprosto děsivý, ve mě nevzbuzoval moc emocí. Nevolám po laciném dojáku, tohle je však příliš neosobní. Doplňující informace o SK, jsou zajímavé a k dotvoření obrazu nutné, avšak ještě víc odvádí čtenáře od emocí.
Postrádám i hlubší pohled na důvody Sinova podivného chování v US. To pro mě byla nejzajímavější část knihy. O té nejvíc přemýšlím a vlastně mě nejvíc zasáhla. Přerod "zvířete" v člověka. Důvody k pro nás nepochopitelnému chování, navazování běžných lidských kontaktů. Nevím, jestli ze své nespokojenosti mohu vinit autora. Těžko říct, co všechno byl Sin ochotný prozradit.
Přes to všechno si myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý a tím více například aktivisté, prosazující kvóty pro ženy a genderové bojovnice. Třeba jim jejich práce potom přijde povrchní a začnou bojovat za něco, co má smysl a co je skutečný problém.
Velice zajímavý příběh, podle mě ale trochu hůř zpracovaný než by si tak silný příběh zasloužil. Úvod a střed je ok, poměrně poutavý, ale mohl být trochu detailněji popsaný. Konec knihy je bohužel zklamání. Celkově jde spíš o reportáž, chybí mi tam trochu osobních prožitků a popisů. Možná to bylo cílem. Každopádně je kniha skvělým zdrojem informací pro ty, co nemají potuchy o tom jak to v KLDR a jeho pracovních táborech chodí.
Úžasná kniha která vás nepustí až do konce. Zážitky mladého severokorejce jsou neuvěřitelné. Jedno oko nezůstalo suché.
Musím říct, že jsem tuto knihu přečetla s přemáháním. Jsem ráda, že mi autor patřičně vysvětlil věci a všechny okolnosti, o kterých jsem popravdě vůbec neměla tušení, ale občas jsem trochu ztrácela pozornost. Těšila jsem se vždy spíš na část s příběhem, který určitě zaujme.
Štítky knihy
gulagy Severní Korea Korea politická perzekuce političtí vězni pracovní tábory převýchovaAutorovy další knížky
| 2013 |  Útěk z tábora 14 |
| 2016 | Útěk ze Severní Koreje |
Milujem knihy, ktoré ma nútia premýšľať a toto je jedna z nich. Ako je možné, že sa ešte v dnešnej dobe môžu diať takéto veci. Premýšľam o tom aké zverstvá je človek schopný vykonať a ešte viac ma udivuje, ako môže iný človek také zverstvá vydržať. Knihu som prečítal ešte v ten deň ako som ju kúpil ale z hlavy ju nemôžem dostať ešte teraz. Vždy si na hlavného hrdinu spomeniem keď sa mi nechce ísť do práce, keď som naštvaný, že mi na pizzu dali málo kukurice a pri podobných blbostiach. Vtedy si uvedomím aký som hlupák a to ma posúva ďalej. Knihu určite odporúčam prečítať každému....