Útěk z Treblinky
Chil Rajchman
Ano, přežil jsem a jsem volný, ale k čemu je to dobré? Často si kladu tuto otázku. Abych vyprávěl o vraždění milionů nevinných obětí, abych podal svědectví o nevinné krvi, prolité těmito vrahy? Ano, přežil jsem, abych podal svědectví o těch velkých jatkách: Treblince. Chilu Rajchmanovi bylo osmadvacet let, když jej v říjnu 1942 deportovali do Treblinky. Po vystoupení z vlaku byl oddělený od přátel, unikl plynovým komorám a postupně se stal třídičem šatstva, kadeřníkem, nosičem mrtvol nebo „zubařem“. Druhého srpna 1943 se zúčastnil povstání v táboře a utekl. Po několika měsících bloudění se ukryl u přítele. Válka ještě neskončila… Po osvobození se stal jedním ze sedmapadesáti vězňů, kteří přežili Treblinku. V žádném jiném koncentračním táboře nedošlo k takovému zdokonalení masového vraždění statisíců lidí. Jeho svědectví o deseti měsících v pekle plynových komor Treblinky, uveřejněné poprvé, je naprosto jedinečné. Záznamy pořizoval bezprostředně po všem, co prožil, v rychlosti, dokonce ještě před vítězstvím nad nacisty, proto patří mezi nejsilnější svědectví. Po válce se Chil Rajchman oženil s Lilou, s níž měl tři syny. Koncem roku 1946 opustil Polsko a odjel do Uruguaye. Svědčil v několika procesech s bývalými příslušníky SS. Celý život měl své poznámky u sebe a vracel se k nim vždy, jakmile mu vypověděla paměť. Dříve než před několika lety zemřel, požádal rodinu, aby jeho svědectví zveřejnila.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2022 , VíkendOriginální název:
Je suis le dernier Juif, 2009
více info...
Přidat komentář
Knížka tenká, natištěná velkým písmem , teoreticky se dá přečíst za pár hodin, ale ve skutečnosti je to čtení tak smutné , syrové a drastické , že jsem potřebovala hodně pauz. Nikdy nepochopím, že tohle mohl dělat člověk člověku , že v takové situaci ještě zůstane pud sebezáchovy. Autentické , opravdové, nechutné popisy událostí ale velmi čtivé. Pár fotografií ještě víc umocnilo moji lítost nad tím co se stalo.
Povinné čítanie. Najmä pre voličov otvorene antisemitskej a rasistickej ĽSNS (resp. paradoxne - radikálnych západoeurópskych moslimských strán), ktorých vlhkým snom je znovu zaviesť podobný režim aký viedol k holokaustu. ĽSNS sa na jar 2018 napríklad vyjadrila, že najväčším zločinom Slovenského štátu bolo to, že vojaci tohto štátu bojovali proti Rusku. O tom, že Židov chcú znovu vyhladiť tak sunnitské ako aj šííitske radikálne moslimské strany ani nehovoriac.
Natvrdo popsané situace, které vynikají brutální syrovostí. Člověku se dělá nevolno při pomyšlení, že toto je popsaná skutečnost, kterou někdo opravdu zažil a přežil...
Úžasná kniha, která se čte jedním dechem. Je plná drastických popisů, které čtenáři přibližují každodenní život v koncentračním táboře, kde denně končilo svůj život několik tisíc židů.
přečteno asi za tři hodiny. Líbilo se mi, že je to stručné, výstižné. Dozvěděla jsem se vše podstatné. Určitě stojí za to si ji přečíst.
Velice silná kniha. Vzbuzovala ve mně pocity - hrozné, otřesné... Je dobře, že autor knihu napsal, vše to prožil, toto se opravdu dělo. Knihu by si mělo přečíst co nejvíce lidí, aby se nezapomínalo, jaká zvěrstva se děla za 2. světové války, není to zase až tak dávno. Velmi smutné - a to je velmi slabé slovo.
Kniha je psaná věcně a stručně. Čte se naprosto báječně a než se nadějete, jste na konci. K tématu není třeba moc komentářů. Obsáhla bych jedním slovem: smutné. Jsem ráda, že takové knihy jsou, že lidé, kteří tuto hrůzu zažili vše předávají dál..
Zase jedna z knížek, kde platí: Jednou a dost! . . .Protože zanechá ve vás stopu, otiskt a číst ji znova není potřeba (tedy za mě). . . . . Kdybych měla vypisovat, jaké pocity ve mě vzbuzovala, asi bych vyjmenovala všechny negativní, zoufalé, otřesné.. a plno dalších takovýchto přídavných jmen. . .trefný je citát na začátku knihy:
"Dokonce i když je strašná, spisovatel musí říkat pravdu a čtenář ji musí znát. Odvracet hlavu, zavírat oči, nevšímat si znamená vysmívat se vzpomínce těch, kteří zahynuli." Vasilij Grossman.
Kniha, která se přečte za 2 hodiny. Tato kniha by měla být jako povinná četba na všech školách světa. Už jen kvůli tomu, aby se to znovu neopakovalo v takovém rozsahu a množství jakém to bylo.
Kniha přečtená za pár hodin. Je až děsivé, kolik zrůdností lze natěsnat na pár stránek.
Málokomu bude něco říkat jméno Chil Rajchman, avšak byl to člověk, kterému se podařilo utect z tábora smrti, Treblinky ve skupince dvou desítek vězňů 2. srpna 1943. Za 10 měsíců zakusil otřesné podmínky lágru, které se s nikým nemazlili a dozorci, důstojníci SS vyžadovali poslušnost a bezpodmínečné plnění příkazů. Kromě toho, že hlavním úkolem tábora byla likvidace lidí, nebyli ušetřeni ani vězni, kteří zde zastávali funkci. Pokud vězeň byl nemocný, neuposlechl anebo se znelíbil byl zabit, zpravidla kulkou do hlavy. Chil Rajchman byl hrdina, protože pod náporem osudu prokázal neuvěřitelnou sílu a postavil se čelem svým nepřátelům když např. svědčil v procesech s válečnými zločinci. Stačilo by si prožít jeden jediný den Chila Rajchmana a náš často povrchní život by dostal smysl - žít pro druhé.
Tato kniha zanechá v každém obrovský dojem.Takový děj nevymyslí ani mistr hororu.Nezapomenu.
Tak málo stránek napumpovaných ohromným množstvím smrti, hrůzy a násilí, brutality a mrtvol. Člověku zatrne. Běhal mi mráz po zádech od začátku, do konce. Nechápavě kroutíte hlavou....tohle se nedá hodnotit. Pravda se nedá nijak zhodnotit. Nedá.
Bylo pro mě velmi těžké ohodnotit tuto krátkou knihu. Obdivuju pána, že se rozhodl pro to, aby část našich hrůzných dějin nezůstala pro nikoho tajemstvím. Nedokážu si vůbec představit, jaké hrůzy museli Židé za druhé světové války podstoupit, i když jsem to četla na vlastní oči, neustále jsem kroutila hlavou nad tím, jak vůbec někdo takhle mohl zacházet s lidmi. Dle mého názoru by všechny knihy s touto tematikou měly spadat do povinné četby, abychom nikdy nezapomněli.
Přečteno na jeden zátah. Velmi působivé a pravdivé. Pro mne je to zase další článek do skládanky, složené z těch několika výpovědí přeživších z tohoto tábora, které byly uveřejněny. Tentokrát v trochu jiném podání. Není to určitě o stylu podání, ale o té syrové pravdě, která se v tomto příběhu odkrývá světu, který se o ni nikdy neměl dozvědět. ... Určitě doporučuji.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus válečné zločiny genocida masové vraždy, sériové vraždy Němci ponížení holokaust, holocaust Treblinka (vyhlazovací tábor)
určitě stojí za přečtení ...a hodnotit to jako nějaké romány se nehodí ...za svědectví 5*