Úterní ženy mezi bylinami a řepou
Monika Peetz
Úterní ženy série
< 3. díl
Třetí kniha o pěti nerozlučných kamarádkách. Kiki, zničená ze špatného vzduchu, nekonečných problémů s parkováním a hluku ze staveniště blízko jejich kolínského bytu, se rozhodne odstěhovat s mužem a dvouletou dcerkou na venkov. V oblasti Meklenburské jezerní plošiny si chce otevřít penzion pro vystresované lidi z města, jako je ona a její přítelkyně. Spolu s Maxem koupí někdejší školní budovu s velkou zahradou a má v úmyslu splnit si i další velký sen a začít pěstovat vlastní zeleninu. Bohužel se ukáže, že opuštěná budova Staré školy, stojící na půl cesty mezi Berlínem a Hamburkem, je úplná ruina. Tři týdny před slavnostním otevřením Kiki uzná, že dokončit úpravy penzionu sama nezvládne, a volá na poplach.Úterní ženy přijíždějí přiložit ruku k dílu. Každá z nich si s sebou přiváží i část svého všedního života. Hádky, lži, zrada ani Kikino stěhování na východ — nic z toho nedokáže Úterní ženy rozeštvat. Leda snad muž. Šarmantní muž s tajným posláním.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Amazon.co.uk Die Dienstagsfrauen zwischen Kraut und Rüben, 2013
více info...
Přidat komentář
Závěrečný díl Úterních žen spolehlivě navázal na dva předchozí - zábava a oddech.
Díly na sebe volně navazují - v podstatě je spojuje jen pět hlavních postav, jinak by se asi daly číst i samostatně.
Já četla jednotlivé díly s odstupem (jak byly vydávány) a s chutí, ale vracet se k nim asi hned tak nebudu. Pokud by ale chtěl někdo tip, jaké čtení vzít na dovolenou, tahle trilogie by rozhodně mohla být jedním z adeptů.
Za mě fajn oddechovka :) sem ráda, že se mi dostala do rukou, ale myslím si, že si ten příběh stačí přečíst jednou a dost :D ale když nechcete nad ničím přemýšlet, jen to moc fajn :)
Tedy "první díl" mne uchvátil - ale toto nastavované cosi, které již nebylo ani trochu originální s průhlednými zápletkami, rozhovory a "během událostí". To tedy byla čára přes rozpočet! Jediné co se mi líbilo, bohužel se o toto téma kniha jen otřela, bylo zpracování tématu posttraumatického stresu...
Původně jsem se na dočtení série vůbec nechystala, ale nakonec jsem se do posledního dílu pustila a nelituji, protože tohle byla nejlepší kniha celé trilogie. Obdivuju Kiki a její optimismus, se kterým přistupuje k životu.
Zaujala mě obálka a název, ale samotný děj mě až tak moc nebavil. Určitě je super mít takové kamarádky, pro mě byl ale děj hodně nereálný, část, která měla být napínavá pro mě napětí postrádala a asi to mělo být i vtipné, ale mám nejspíš jiný smysl pro humor.
Při otevření knihy jsem zjistila, že se jedná již o třetí díl, ale řekla bych, že díly na sebe moc nenavazují. Kniha pěkná, ze začátku se do toho musel člověk dostat, ale pak začala být kniha napínavá a četla se sama. Chystám se přečíst i předchozí dva díly :)
Úterní ženy jsou příběhem plným odhodlání splnit si sen a dokázat svému okolí, že Kiki není tak neschopná, jak si o ní její okolí myslí a také plný čirého přátelství. Jediné, co mi na knížce vadilo, byli časté překlepy či chyby. Knížka má krátké kapitoly, které podporují celkovou čtivost knížky. Příběh plynul pomalu a mile, ale nebyl zbytečně rozvleklý a nudný. Ke konci knížky se objeví i celkem napínavá část a možná i překvapivé rozuzlení. Je to taková milá oddechovka, která nás nutí v tomto uspěchaném světě zpomalit a zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v našem životě důležité. Místama je možná přátelství Úterních žen příliš zidealizované.
Knihu jsem si vybrala do výzvy. Příběh Úterních žen je pomalu plynoucí, ovšem není nudný a objeví se zde také lehce napínavá část. Celé se to četlo příjemně a pohodově, je to hezké a milé.
Po slabším druhém díle, jsem se opět začetla do světa Úterních žen, a tentokrát byla kniha o poznaní lepší. Příjemné čtení na víkend.
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
2012 | Úterní ženy |
2013 | Sedm dní bez |
2014 | Úterní ženy mezi bylinami a řepou |
2021 | Neviditelné město |
2017 | Jedna + 1 |
Tahle trilogie u mě měla opačný charakter než tomu většinou bývá, první díl se mi zdál nejslabší a poslední jsem četla jedním dechem. Už si mě asi úterní ženy získaly a čekala jsem, co se jim zase přihodí a co na venkově zase vyvedou. "Slaďáček", ale mě se moc líbilo.