Utíkat
Jean-Philippe Toussaint
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38753/bmid_utikat-7UK-38753.jpg
3
20
20
Nejnovější Toussaintův román, který byl nominován v roce 2005 na Goncourtovu cenu a získal nakonec neméně prestižní cenu Médicis časově předchází poslednímu románu Milovat se (Garamond, 2004), odehrávajícímu se v Tokiu. Tentokrát je děj situován do Číny, kde má Toussaintův antihrdina předat tajemnou obálku jakémusi mafiánovi, od něhož dostane mobilní telefon. Antiihrdina se nemůže zbavit pocitu, že je prostřednictvím telefonu sledován a používá ho víceméně jen pro komunikaci se svoji přítelkyní Marií. Text, kde příběh, ač poutavý a napínavý, zůstává ve druhém plánu, často nedořečený. Prim tu hraje styl: střídání vypravěčských partů, pokus zachytit, jak běží čas, popsat scénu ve vší proměnlivosti a barevnosti, jako detail impresionistického obrazu.... celý text
Přidat komentář
“Měl jsem pocit, že jsme na silnici docela uvízli, zůstali strnulí, zkamenělí, přimrazení, znehybnělí v poloze, jež měla přispět k dosažení závratné rychlosti, proto se naše tři těla na motorce sklonila dopředu a vypadala jak jediný tříhlavý tvor, splašený a prchající, připlácnutý ke řvoucímu ocelovému monstru...”
V tomto románu převládá technika psaní nad dějem, který byl...vlastně moc nebyl.
Určitě je to záměr, autor chce navést čtenáře k zamyšlení se nad určitou situací. Oceňuji práci s jazykem a slovy, ale tato kniha u mne na výš než tři hvězdy bohužel nedosáhne.
Román dává čtenáři. především v první části, možnost rozvíjet svoji fantazii. Román nás zavádí do Číny, kde sledujeme běžící události, aniž by nám byla servírována jejich podstata, jejich příčina. Hlavní hrdina předává obálku - o tom, kdo je jejím příjemcem se můžeme jen dohadovat - obchodní partner jeho přítelkyně? Mafián (?) - kdo je tedy jeho přítelkyně? Ne stojí na pozadí její otec? Kdo je Číňanka, která je doprovází cestou vlakem? Jaká je její role? A jaká je vlastně role hlavního hrdiny? Skvěle naznačené otázky, které dávají příležitost hledat na ně odpověď. Mnoho odpovědí. Druhá část knihy, odehrávající se po návratu zpět do Evropy však podle mne trošku ztrácí právě tento půvab. Za zcela samoúčelné považuji naturalistický popis erotické scény v poslední části knihy. Oč půvabnější, poetičtější je zachycení podobné scény ve vlaku. A právě pro ztrátu této poetičnosti román u mne ztratil na hodnocení.
Už jsem asi nějakej přeToussaintovanej. Utíkat dost lže už v názvu, protože teda moc neutíká. Čte se to tak pomalu, že jsem kvůli tomu málem přišel pozdě i do práce.
Tedy, ono to není žádný Hledání ztracenýho času, ale po předchozích svižných tusántovkách jsem byl připraven na jednoduchou jízdu a místo ní se z ničeho nic dostavilo tak barvité popisování všeho okolo, že jsem jednu chvíli myslel, že se z toho sám změním v přídavný jméno.
Kniha je vzhledem k autorovým obvyklým tématům, které jsou nic, nic, nic a zhola nic, trochu nezvyklá - obsahuje totiž děj! Zatímco v předchozích knihách se hrdina jezdí do Itálie a Anglie nudit, v této knize dojede až do Pečingu v Číně, kde jede vlakem a pak i na motorce! Pak se vrátí letadlem zpátky a jde na pohřeb, kam dojede na lodi. WTF!!! Toussaint do toho tedy pořádně praštil!! Škoda jen, že jeho přebarvitý, extrémně vláčný styl trochu pohřbívá sílu, kterou tato novela skrývá.
stejně jako u titulu" Milovat se" mistrná volba formy, škoda že nevyšly v češtině zbývajíci dva volná pokračování Pravda o Marii a Nahá, určitě bych o ně stál. Co jsem také nepobral, byl přesun děje ve III.části z "akčního" Tokia na "melancholickou Elbu, ale naproti tomu jsem touto částí knížky ještě více identifikoval typického Toussainta a bylo to současně pár stránek s velkou obrazotvorností, emocemi nabitých a naturalistických