Útrapy z rozumu

Angličanka Mary Hobsonová byla vdaná za jazzového hudebníka a měla čtyři děti. Když bylo jejímu manželovi 25 let, onemocněl dětskou mozkovou obrnou, ochrnula mu pravá strana těla a nemoc mu znemožnila mluvit. Během toho, co ho léčila muzikoterapii, napsala Mary svůj první román.

Jednou Mary Hobsonová skončila v nemocnici. Byla operována na noze, musela tam zůstat dva týdny a její dcera se rozhodla, že jí pobyt usnadní. Přinesla jí anglické vydání románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Již po třech dnech šokovaná a fascinovaná Mary Hobsonová zavřela poslední stránku a pevně se rozhodla, že tento román musí číst v originále!

Psal se rok 1982 a Mary bylo téměř 56 let. Každý ví, že schopnost učit se jazyk s věkem prudce klesá, ale Mary byla rozhodnutá naučit se rusky.
Po propuštění z nemocnice si Mary našla učitelku ruštiny, emigrantku z Ruska Taťjanu Borisovnu Ber, která své studentce vštípila lásku k Alexandru Puškinovi a seznámila ji s Měděným jezdcem. Studium vskutku nebylo snadné, ruština jí připadala neuvěřitelně složitá na naučení. Marie však byla natolik fascinována, že na obtíže nebrala ohled.

Ve svých 62 letech už uměla plynule číst, rusky rozuměla, ale do úrovně Vojny a míru měla daleko. Aby se ve svých znalostech zdokonalila, nastoupila na univerzitu, zapsala se na slovanskou filologii - rovnou do druhého ročníku.
Jejími kolegy byli devatenácti - dvacetiletí chlapci a dívky, s nimiž však rychle našla společnou řeč. Trvalo jí další dva roky, než si Vojnu a mír přečetla podruhé, nyní v ruštině. Podle svých slov musela doslova vstřebávat každé slovo, každou větu, ale nesmírně ji to bavilo.

V 64 letech odjela Mary Hobsonová na desetiměsíční stáž do Moskvy. Bydlela s ostatními studenty na koleji, ale to jí vůbec nevadilo.
Jednou na přednášce přišla řeč na komedii Alexandra Gribojedova Hoře z rozumu. "Je to skvělé ruské dílo, které se nedá přeložit do anglićtiny ", - vysvětlil přednášející. "Co kdybych to zkusila já?" pomyslela si Marie. Po hodině zašla do knihovny, vzala si ,, Горе от ума a ještě ten den se pustila do překladu.

Úkol se skutečně ukázal jako neuvěřitelně obtížný: překlad musel zachovat nejen doslovný význam textu, ale také mnoho metafor, rýmů a básnické metrum! Práce postupovala pomalu a Mary Hobsonová dokončila Hoře z rozumu" až po obhajobě své diplomové práce. A pak, ve svých 66 letech, nastoupila na postgraduální studium, aby napsala disertační práci o Gribojedovi.


Mary Hobsonová se tak díky své lásce ke Lvu Tolstému stala profesionální překladatelkou. Po knize "Hoře z rozumu" se pustila do Puškina a přeložila do veršů "Evžena Oněgina"! Ve Velké Británii vychází tento překlad v podobě audioknihy a v Rusku jako součást dvojjazyčného vydání: ruský text Puškina je doplněn překladem Mary Hobsonové.
Mary Hobsonová získala za své překlady, které byly několikrát publikovány, několik ocenění. Hlavní cenou pro ní by podle jejích slov bylo, kdyby některého z jejích čtenářů ,, Hoře z rozumu" nadchla natolik, že by se rozhodl naučit rusky a přečíst si toto mistrovské dílo v originále.


Anglická spisovatelka, básnířka a překladatelka Mary Hobsonová zemřela v roce 2020. Napsala tři romány, autobiografii, přeložila veršovanou komedii Alexandra Gribojedova ,,Hoře z rozumu (česky)" a jeho dopisy, díla Alexandra Puškina. Byla oceněna Puškinovou zlatou medailí a cenou ,,Подвижник (za překlad ruské poezie).

20.02.2023

Děs. Zmatek, chaos, absolutně nevím, odkud se braly postavy hlavně v druhé části knihy. Kniha se mi nelíbila pravděpodobně hlavně proto, že fakt nemám ráda divadlo a ještě víc nerada čtu divadelní hry. Chápu, že ve své době to byla zřejmě senzace, ale dnes už je to jen suchý text se spoustou narážek na události a postavy, o kterých většina čtenářů nic moc neví.
Za mě velké NE.