Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528898/mid_utrpeni-mladeho-werthera-6589b1cf512ce.png
4
2296
2296
Nejproslulejší román 18. století, který je psaný formou dopisů záznamů z deníku. Romantický román v dopisech líčí lásku muže, který miluje ženu svého přítele, a protože nevidí východisko ze situace, rozhodne se zemřít. Dílo rozhodujícího významu pro historii německé i světové prózy, je jedním z prototypů romantického románu v dopisech, založeného na prosté klasické zápletce. Autorovi šlo o víc, než o příběh nešťastné lásky. Jako hrdinu zvolil člověka své doby, představitele mladé buržoazie, který ve snaze dosáhnout svobody naráží na překážky v podobě feudálních konvencí. Je příliš osamělý a neschopný proti společnosti bojovat a proto raději volí smrt.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1928 , Jan ToužimskýOriginální název:
Die Leiden des jungen Werther, 1774
více info...
Přidat komentář
Zajímavá a krásně napsaná kniha, která se mi ale nečetla vůbec snadno. Jazyk je poetický, ale když jsem objevila souvětí o jedenácti větách, dělalo mi potíže se soustředit. Můžeme zde najít spoustu krásných myšlenek, ale to je tak všechno. Hlavní hrdina mi nějak "nesedl" a během některých pasáží jsem se vyloženě nudila. Jako četba k maturitě to ale není špatné, je to poměrně krátké a svým tématem určitě přitažlivé dílo.
Jedna hvězdička za nápad na příběh, který byl v té době určitě převratný. Druhá za jazyk, kterým je to psáno. Třetí za formu dopisů. Ale víc dát nemůžu. Werther pro mě byl tak strašně nesympatický, že jsem to dočetla jen se sebezapřením. Až zase budu od mužů chtít, aby dávali víc najevo city, musím si na Werthera vzpomenout, pak už to chtít nebudu. :D
Literární krása, myšlenky přenesené do slov, lehkost a tíživost lidského bytí shrnutá na pár stranách. Nikdy mě nepřestane udivovat jak se do jisté míry může člověk ztotožnit i s knihami starými skoro 250 let. Zařazuju do poličky speciálních knih.
"Ovšem, protože jsme už jednou tak stvořeni, že přirovnáváme vše k sobě a sebe ke všemu, spočívá tedy naše štěstí nebo ubohost ve věcech, s nimiž jsme ve styku, a tu není věru nic nebezpečnějšího nad samotu."
Zajímavá kniha plná emocí. Musím říct, že zpracování knihy je na tehdejší dobu opravdu originální a mě tato neobvyklá forma čtení moc bavila.
4/5⭐ dávám kvůli nudnější první polovině knihy.
Kniha je emočne silná, krátka a skvelo sa číta. Naozaj ide o dielo výnimočné, ktoré otvorilo brány romantizmu. Knihu odporúčam každému, kto je alebo bol zaľúbený bez ohľadu na to, či išlo o šťastnú alebo nešťastnú lásku. Odporúčam prečítať aj druhú, časť knihy, čiže študijný materiál o živote a pôsobení autora.
Čas od času si ráda přečtu nějakou tu knihu, z které emoce přímo přetékají, a Utrpení mladého Werthera je jednou z nich. Zármutek nešťastně zamilovaného muže je popsán bravurně a realisticky, ač poněkud dramaticky, ale s tím už člověk u preromantického díla musí počítat. Goethe je znamenitý autor, který se mi dokázal dostat do morku kostí. Krásný jazyk a široká slovní zásoba akorát podtrhují nevšední půvab tohoto díla.
Asi bych knihu četla s větším pochopením jako mladá zamilovaná holka. Ve středním věku už člověk nemá pro takovéhle cituplné výlevy tolik trpělivosti a připadá mu osud mladého Werthera zbytečný.
Kniha mě od začátku nebavila, ale řekla jsem si, že jí dám šanci. Dočetla jsem jen proto, že neměla moc stran. Chápu, že jeho situace nebyla snadná, ale celou knihu číst jen o jeho nešťastné lásce se mi opravdu nechtělo. Asi to holt není můj šálek kávy.
Jsou knihy, které člověk musí přečíst víckrát, aby je plně pochopil. Aby našel vše, co je v jejich slovech ukryto a s každým dalším čtením v nich viděl tu hloubku. Utrpení mladého Werthera je jednou z takových knih. Jde o pár stran, které jsou psány i překvapivě čtivě, ale to, co se čtenář dozvídá s dalším a dalším Wertherovým dopisem je těžší a těžší. Musela jsem si čtení dávkovat a proto mi těch asi 145 stran trvalo přečíst nějaké dva týdny. Tohle není čtení na jeden večer. Je lepší si to dávkovat a rozhodně mám v plánu si tuhle Goetheho knihu přečíst někdy znovu, i když na mě zas takový dojem neudělala. Mám pocit, že jsem ji nepochopila tak, jak by si zasloužila a to mám v plánu někdy v budoucnu napravit.
Vzhledem k tomu, že Werther spadá stejně jako já pod psychologický typ "INFP", bylo zajímavé číst a srovnávat, zda bych se v daných situacích skutečně choval podobně. Pokud jste citliví lidé, určitě budete s Wertherem zpočátku soucitit, ale vše se začne otáčet v momentě, kdy jeho myšlenky začnou být černé a on začne uvažovat nad tím, že nejenom ublíží sobě, ale i někomu jinému. Prosím, když mu šlo čistě o vlastní život, beru, ale na ubližování nevinným, byť jen v myšlenkách, není nic správného. Naštěstí tak dostal jenom sebe, byť i v tomto případě šlo o smrt dobrého člověka.
Po přečtení to vnímám jako příběh člověka, který stále hledal dokonalost a i když si to myslel, tak nedokázal vidět krásu věcí, které měl v životě. Ano, při čtení jsem měla chuť Werthera občas přinutit a říct mu: "sakra, dospěj". Život není dokonalý - ať už vztahy, práce, společnost...je snadné utopit se ve snech a představách, ale litovat se a usilovat o dokonalost nás šťastné neučiní. Milujte život takový jaký je a hledejte i malinké kousíčky, které vás činí šťastnými a ty vnímejte přednostně.
Takže jsem si vzala z knihy pravý opak než jak asi měla působit :D
Tak já nevím. Na knihu jsem se moc těšila poslední dva roky a záměrně jsem si ji nechávala jako 'to nejlepší nakonec' před maturitou. Werther byl ale dle mého názoru zbytečně ucintaný a ve svém bolu se utápěl tak moc, že to bylo příliš i na romantismus. Ani ty sebevražedné myšlenky jsem po dočtení neměla.
Velmi poetické básnické vyprávění o nešťastné lásce, které se dá číst i po 200 letech, kdy tento první influencer začal působit.
Forma dopisů mi nevadila. Jen jejich obsah. Třičtvrtě knihy Werther pláče nad svým osudem, nad sebou, i nad ostatními lidmi. Zajímavé byly jen pasáže popisující události. Těch bylo ale málo. Chápu, že po přečtení knihy dříve upadali lidé do depresí a někteří následovali Werthera...
Vůbec nevím, jak mám tuto knihu hodnotit. Goethe je prostě německá klasika. Toto dílo napsal snad v pouhých pětadvaceti letech. Ze začátku se mi upřímně četla hůře, ale pak jsem si zvykla na styl psaní. Udivilo mě, že po vydání Werthera začali mladí lidé páchat sebevraždy z nešťastné lásky. Mnoho z nás si takovou lásku a utrpení prožilo, a tak s Wertherem můžeme soucítit.
Číst Utrpení mladého Werthera bylo opravdu utrpení.
Faktem číslo jedna je, že se jedná o román v dopisech. Bylo to mé první setkání s takovouto kompozicí a musím říct, že jsem z ní moc nadšená nebyla. Druhou věcí, která mě neskutečně iritovala bylo Wertherovo neustálé kňourání. Nevím no, jestli to někdy budu číst podruhé, možná se na to budu pak dívat jinak.
Upřímně ze začátku mě kniha moc nebavila a nedokázala jsem se začíst. Ke konci už to bylo lepší, ale ani Werther mi vyloženě nesedl. Jasně, ocitl se v nezáviděníhodné situaci, ale ty jeho myšlenky a stěžování... Chápu, že se musel moc trápit, ale takové řešení...
Ačkoliv to je velice romantický příběh, od začátku téměř až k posledním stránkám, kdy se něco konečně děje, mě moc nebavil. Nezachránily to ani další postavy a popisy přírody. Zkrátka jsem očekávala víc.
Ze začátku jsem byla velice příjemně překvapená, byly zde pěkné myšlenky, příběh nebyl sice akční, ale příjemně plynul a bylo zajímavé hlavnímu hrdinovi nahlédnout do hlavy, ale po chvíli se tam neustále opakovaly stejné události, stejné myšlenky, neviděla jsem žádný moc velký posun v ději a celé to bylo takové nudné, jednotvárné a nemělo to šťávu.
Po prvních asi 30 stranách, kdy mě nápad bavil, myšlenky pro mě byly zajímavé a bavilo mě nahlížet do hlavy hlavnímu hrdinovi mě to opravdu přestavilo bavit a odpočítávala jsem stránky, kdy kniha skončí, dalším minusem pro mě byl celkem dost předvídatelný konec. Musím ocenit zajímavé myšlenky a velice povedené vykreslení hlavního hrdiny, zároveň zde byl i povedený nápad neopětované lásky, ale na zadek jsem si z toho nesedla.
Ze začátku jsem byla velice příjemně překvapená, byly zde pěkné myšlenky, příběh nebyl sice akční, ale příjemně plynul a bylo zajímavé hlavnímu hrdinovi nahlédnout do hlavy, ale po chvíli se tam neustále opakovaly stejné události, stejné myšlenky, neviděla jsem žádný moc velký posun v ději a celé to bylo takové nudné, jednotvárné a nemělo to šťávu.
Po prvních asi 30 stranách, kdy mě nápad bavil, myšlenky pro mě byly zajímavé a bavilo mě nahlížet do hlavy hlavnímu hrdinovi mě to opravdu přestavilo bavit a odpočítávala jsem stránky, kdy kniha skončí, dalším minusem pro mě byl celkem dost předvídatelný konec. Musím ocenit zajímavé myšlenky a velice povedené vykreslení hlavního hrdiny, zároveň zde byl i povedený nápad neopětované lásky, ale na zadek jsem si z toho nesedla.
Štítky knihy
prvotina láska smrt trápení 18. století milostné romány romantismus německá literatura Německo romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
| 1968 |  Utrpení mladého Werthera |
| 1973 |  Faust |
| 1982 | Faust a Markétka |
| 1974 | Spřízněni volbou |
| 1976 | Balady |
Toto opravdu nebyla kniha dle mého vkusu. 2/3 knihy obsahující zdlouhavý popis tragické lásky Werthera k Lottě a 1/3 popisující Wertherovu sebevraždu mě nikterak zásadně neoslovily a i emocionální dopad na mě byl minimální. Možná je to stylem psaní autora, který neustále omílá dokola ty stejné myšlenky nebo zaměřením knihy samotné, ale Geothe mým šálkem kávy pravděpodobně nikdy nebude, byť všeobecně se hodí mít o Utrpení mladého Werthera, jakožto klasice světové literatury alespoň základní povědomí.