Utrpení za pokladnou
Anna Sam
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44339/mid_utrpeni-za-pokladnou-ujB-44339.jpg
4
68
68
Anna vystudovala na univerzitě literární vědu, ale jelikož nemohla po promoci sehnat odpovídající zaměstnání, vzala zavděk původně brigádnickým místem a dále prodávala jako pokladní v supermarketu. Nakonec za pokladnou strávila osm let, a aby si udržela duševní zdraví, rozhodla se nepříznivému osudu postavit čelem - napsala o svých zážitcích knihu, ze které prýští nadsázka, ironie a vtip.... celý text
Literatura světová Příběhy
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Les tribulations d'une cassiere, 2008
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem vtipné historky, ale těch bylo v knize opravdu jen pár. Strávila jsem za pultem spoustu let, i když v pokladně supermarketu naštěstí jen pár měsíců, ale nezdálo se mi, že by vše bylo reálné. Nebo že by se Francouzi chovali o tolik hůř než Češi? Tomu se mi nechce věřit. Možná je to tím, že jsem v supermarketu nestrávila tolik let jako autorka. Ale raději bych si přečetla podobnou knihu od české autorky, francouzské reálie zde působily dost rušivě.
Přečteno. Čtivá kniha to byla. Vtipná i celkem ano. A byla za mě určitě pravdivá. Také tam bylo znát, že je to z jiné země, ikdyž základ je vždy téměř totožný jako tady v ČR. Ale určitě tam nebyly popsány všechny nepříjemné situace, které jako pokladní musí člověk denně zažívat. Třeba se ve Francii lidé chovají pořád o trochu líp než v Čechách??? A telefony jsou "mor" a je pravda, že člověk si kolikrát neuvědomuje, že na kase celou dobu telefonuje a že by si měl zachovat určité soukromí, pokladní ani ostatní zákazníci opravdu nepotřebují vědět, že Máňa má žaludeční vřed a že k obědu bude vepřo, knedlo, zelo :) A o některých situacích si člověk řekne, jak "nemilé", ale je to možné. Prostě bychom se měli zamyslet nad tím, jak se chováme.
Koukám, že to je všude stejný. Jak trefné. Název kompletně vystihuje celou knihu. Tohle pochopí opravdu jen ten, který někdy prodával, ať už se jedná o potraviny, knihy, oblečení, prostě cokoliv. Je to vtipné, ale k smíchu to asi moc není, že se lidi dokážou chovat, jako hovada. Bez pardonu.
Příjemné oddychové čtení, klidně zvládnete v MHD cestou do práce. Dobře zúročené vlastní zkušenosti za pokladnou, krátce a výstižně popsané situace a typy zákazníků pobaví nejen nás všechny nakupující, kterým pomůže stoupnout si do fronty u pokladny s trochu jiným pohledem a lepší náladou, ale určitě taky všechny zaměstnance super a hyper marketů i malých obchůdků. Nesmíte ale přepočítávat francouzskou měsíční mzdu pokladní 850 EUR čistého za 30ti hodinový pracovní týden na české koruny.
Ačkoli uživatelka blogu píše vesměs pravdivě, je potřeba říci, že vtipu tato kniha moc nepobrala. Jestli tohle čtou blogeři ve Francii a vnímají to jako super úžasně vtipnou výpravu na pokladnu, u nás by to moc úspěchu nemělo (rozhodně ne tolik, aby měla blogerka sloupek v novinách a vydala si knihu - tady by si to s tímhle stylem musela vydat sama a za své). Místo nějakých zajímavých historek z pokladny, tu máme dlouhé a nudné představování pokladní, kolegyň, systému, počítání peněz a na ony historky zbylo jen pár stránek. Po tolika letech strávených u pokladny se toho dalo vyplodit mnohem více vtipného. Tak snad příště.
Nejhorší je na tom všem skutečnost, že je to pravda. Ale přece jen mi tam chyběly některé vtipné příběhy, které se dějí až nebezpečně často.
Čekala jsem od toho víc. Nedozvíte se nic nového. Že jsou lidé hovada, se už všeobecně ví. Nic, kvůli čemu bych se na pokladní začala dívat jinak.
Nuda. Nuda. Nuda. Pokud tohle měly být vtipné příhody, tak se obávám, že Francouzům došel humor (bez ohledu na povolání).
Knihu jsem si koupila, protože slibovala zážitky za pokladnou psané s humorem. Ten jsem tam bohužel neobjevila. Věřím, že být pokladní není žádná slast. Jde o stereotypní práci a zákazníci dokáží být kolikrát protivní. Ale z pohledu zákazníka mám mnoho negativních zkušeností s prodavačkami. Nejednou se mi stalo, že jsem pozdravila, usmála se a odpovědí mi byla jen zakaboněná tvář. Samotná kniha mi přišla taková nijaká. Nic mi nedala, nijak mě nepobavila.
Myslím, že knihu skutečně ocení jen ten, kdo se někdy pohyboval v obchodě v roli prodavače/prodavačky. Pro ty ostatní by mohla být třeba poučením, že všichni jsme jen lidé a usmát se, nebo pozdravit toho, kdo vám vrací drobné, by neuškodilo. Na pokladně jsem sice nikdy neseděla, ale ty lidi to tam fakt nemají jednoduchý - už jen proto, že si kdejaká zmalovaná slepice myslí, že nemusí zdravit, přestože je to projev základního slušeného vychování, a kdejaký šulda na ně ječí za věci, za které vůbec nemohou.
Velký respekt před všemi pokladními a díky za tento počin - že se autorka dokázala povznést a podat utrpení za pokladnou s humorem.
Člověk neznalý práce pokladní by po přečtení mohl získat pocit, že práce pokladní je jedna velká nikdy nekončící sranda. Není.
O vlastních - mnohdy neuvěřitelných - pracovních podmínkách 21. století jsem napsal povídku Svobodná volba. Při finišování jsem si koupil Utrpení za pokladnou s tím, že to bude jistě skvělá inspirace.
Jaké však bylo mé zklamání, když jsem zjistil, že knize zcela chybí sociální rozměr i určitá elementární strukturální kritika. Kniha vykresluje situaci tak, že neplnohodnotná práce v potravinářském průmyslu je vlastně neuvěřitelná sranda. Nic se neděje, člověk je jednou nahoře, jednou dole, že?
Přitom téma má daleko vážnější odstíny: neplacené přesčasy, šikana, vydírání, zákaz odborových organizací, přepracování, kamerový dohled a další. Rozumím tomu, že autorka se rozhodla pro odlehčený styl a nemá ambice s nelidskými podmínkami na mnohých pracovištích bojovat. Takto parodicky podané svědectví je však - obávám se - plivnutím do tváře všem, kteří po dvanáctce u pokladny stěží uživí rodinu.
Kniha mě nadchla..člověk se při ní krásně uvolní a jen hltá další a další slova a kniha je rázem u konce :) Pro někoho se tím možná dětský sen (být pokladní) vytratí, ale alespoň ho potom nezklame realita, do níž by vstoupil :) Kniha se četla velmi dobře a to i díky humoru spisovatelky :) Jen mě mrzí, že napsala jen dvě knihy (vím, je to hlavně blogerka, ale i tak) a z toho je jen jedna k sehnání - jak už napsala "Aneleh" Také bych tedy byla ráda, pokud by na ni někdo z vás někde narazil, ať mi dá vědět, rozhodně bych si ji ráda přečetla!! :)
Práce pokladní je dřina, jak fyzická, tak psychická. Po přečtení téhle knížky už vím, že bych jí nikdy nechtěla ani nemohla dělat, protože je jen pro silné jedince s pevnými nervy. Skutečně perfektně, pravdivě a zároveň s příjemným humorem popsaný život za pokladnou doporučuji přečíst všem. Myslím, že potom všichni budeme ve frontě na zaplacení stát o něco trpělivěji.
Škoda, že druhá kniha této autorky: "Dobře míněné rady zákazníkům" není nikde k sehnání. Kdybyste někde věděl, kde ji koupit, napište mi prosím do zprávy.
Oddechovka k zamyšlení..Možná by ji zákazníci měli dostávat povinně k přečtení, aby si uvědomili, že i ty pokladní jsou lidé...
Rychlokniha na odreagování, myslím že těžký život pokladních je popsán dost přesně ...
Utrpení za pokladnou
Francouzká starší verze "slečny pokladní" , také se odehrávající v Bille, pokud jste tohle povolání někdy zkusily , případně je to Vaše řehole v mnohém napsaném se najdete , autorka velice dobře ví o čem píše . Tak jako u "slečny pokladní" i v této knize najdete kapitolu typologií zákazníků (smutná pravda je že to tak skutečně je, vlastní několikaletá zkušenost) .