Utrpenie z nezmyselného života
Viktor Emil Frankl
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285390/bmid_utrpenie-z-nezmyselneho-zivota-wuD-285390.jpeg
4
35
35
Každá doba má svoju neurózu a každý doba potrebuje svoju psychoterapiu. Skutočne, dnes už nie sme ako v časoch Freuda konfrontovaní so sexuálnou, ale s existenciálnou frustráciou. A typický pacient dneška už netrpí komplexom menejcennosti ako v časoch Adlera, ale hlbokým pocitom straty zmyslu, ktorý je úzko spojený s pocitom vnútorného prázdna. Preto autor hovorí o existenciálnom vákuu. Autor reaguje na potreby svojej doby, keď človeku uniká zmysel vlastného bytia, v dôsledku čoho trpí. Ako sa to deje a čo s tým, radí svotoznámy a skúsený neurológ a psychoterapeut Viktor E. Frankl: "„Keď sa ma pýtajú, ako by som vysvetlil vznik existenciálneho vákua, obvykle sa snažím ponúknuť túto zhrňujúcu formuláciu: na rozdiel od zvieraťa človek nemá žiadne inštinkty, ktoré by mu automaticky prikazovali, čo má robiť. Okrem toho, na rozdiel od človeka z minulých čias dnešný človek už nemá tradície, ktoré by mu určovali, čo musí robiť. Teda, pretože nevie čo má robiť ani čo musí, zdá sa, že často už presne nevie, čo v podstate chce. Preto chce iba to, čo robia iní – a to je konformizmus. Alebo robí iba to, čo chcú od neho iní, aby robil – a to je totalitarizmus. Okrem týchto dvoch následkov existenciálneho vákua je tu však ešte tretí – neurotizmus. Okrem psychogénnych neuróz, teda neuróz v užšom slova zmysle, existujú tiež noogénne neurózy, ako som ich pomenoval, t. j. neurózy, pri ktorých nejde len o duševné ochorenie, ale skôr o duchovnú biedu, nezriedka sa vyskytujúce v dôsledku pocitu bezzmyselnosti.“... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2013 , LúčOriginální název:
Das Leiden am sinnlosen Leben, 1977
více info...
Přidat komentář
Až se divím tomu, že jsem to pochopila -:))).
Na vlastních malých i velkých "problémech" poznáte, co jste zač. Ve zkratce.
Co je to smysl života? Má definici dobro a zlo? Co je vůle k smyslu? Je nutné mít plán do budoucna, abyste mohli přežít přítomnost? Jak důležitá je společnost pro jednotlivce a opačně. A co vede materiálně a sociálně zajištěné lidi k sebevraždě? Musí mít smysl i utrpení?
Jak vnímali budoucnost lidé, kteří přežili koncentrační tábory...
V průběhu vlastní prosté existence, v mnoha situacích jsem si na některé otázky, i když jinak položené, už dávno odpověděla. A teď znovu.
Nadčasové dílo. Odborné pojednání nejen pro pomáhající profese, ale pro všechny milovníky V. E. Frankla.
"Náplně smyslu života může být dosaženo buď utrpením, nebo tvorbou."
Franklova fascinace filosofií je v jeho smýšlení i teorii znát. Jelikož hovoří o smyslu života, pohybuje se na poměrně vysoké rovině abstrakce, která nemusí být každému srozumitelná. Jeho odpovědi na otázky života jsou prodchnuté moudrostí, především jeho náhled na fenomén utrpení.
Ve výboru přednášek se mnohokrát vymezuje vůči adoraci a dezinterpretaci psychoanalytického smýšlení. Zajímalo by mě, zda Frankl ve své době opravdu musel tak ostře pozvednout hlas, aby jej bylo v odborné společnosti slyšet. Kritika je to nicméně oprávněná.
Přestože se psychoanalýza považuje za dinosaura psychologie, stále si od Freuda a jeho pokračovatelů odnáším podnětné myšlenky. Osobně se domnívám, že je vždy potřeba brát v úvahu kontext a životní okolnosti, z nichž velikáni psychologie vzešli. Možná právě proto má Viktor Frankl tolik, co nabídnout.
Chvílemi pro mě bylo utrpení to číst, opakované vrácení se k Freudovi, Adlerovi, Jungovi, a celková kritika psychoanalýzy pro mě byla navíc. Zaujaly me paradoxní intence, ale domnívám se, že to je věc psychoterapie z minulého století, nějak si nedokážu představit, že začnu říkat svým pacientům "tak běžte a ukažte všem jak umíte chlastat/smažit/sazet." Co mi ale přišlo super bylo závěrečné srovnání Franklova přístupu s myšlenkami jiných filosofů.
Delší, delší... mohlo to být klidně o nějakých 200 stránek delší.
5 hvězdiček, pominu to že je knížka žalostně tenká.
Franklove knihy sú silné a často náročné na pochopenie, ak to však človek vydrží, dajú mu veľa. Navyše to pre mňa nie je bežná psychológia no knihy, do ktorých Frankl zakomponoval osobnú skúsenosť s utrpením v koncentráku, aj ja som po jeho tvorbe siahol, ked mi bolo ťažko a dodalo mi to odvahu.
Po čase, ked som sa do knihy začítal, sa mi už čítala celkom ľahko.
"Utrpení" je v podstate logoterapia v kocke. Potešila ma kritika psychoanalýzy a krátky zoznam princípov logoterapie, prirovnávanie Frankla k rôznym filozofom, ktorí ho ovplyvnili som už nemusel.
Jak je u Frankla zvykem, velmi náročné a místy těžko srozumitelné dílo - alespoň pro laika....ale i přesto musím hodnotit pěti hvězdami.
Je to kniha, u které člověk tiše přehodnocuje svůj život, priority a to jak doposavad nahlížel na smysl.
Co mi vadilo, byla zdlouhavá kritika Freuda a Adlera. Psychologie holt není exaktní věda, a tak je občas nutné se oproti někomu/něčemu vymezit.....knihu mohu vřele doporučit.
Tuto knížku jsem stihl přečíst v tramvajích a autobusech MHD během dvou dnů. Většinou mi stačila jedna jízda na jednu přednášku, tak takový příjemný zabiják času.
Nicméně- ta hromada kritiky psychoanalýzy mě už nudila, možná v té době bylo aktuální kopat do psychoanalýzy, dnes to považuju za kopání do umírajícího psa.
Jazyk, jakým je kniha napsaná mi nevyhovoval, byl až moc a moc odborný, několik pasáží jsem musel pracně louskat, a šlo by to říct jednodušeji! Viz třeba Jungovy přednášky, které jsou těžké na pochopení jen obsahem- nikoli slovy. Mohl to být fajn úvod k celému Franklovu dílu, ale takhle...
Autorovy další knížky
| 1996 |  A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor) |
| 1994 | Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie |
| 2006 | Vůle ke smyslu |
| 2016 | Utrpení z nesmyslnosti života |
| 2006 | Lékařská péče o duši |
O jednu hvězdičku méně do plného počtu nedávám nutně proto, že by to nebylo super super - vždyť koneckonců kniha přináší určitý, mně pochopitelný, psychologicko-filozofický náhled na svět, ale že jsem některým přednáškám pro odbornou veřejnost už nedokázal porozumět. A také proto, že, jak sám připouští, je jeho silný zážitek z koncentračních táborů dosti určující v tom, jak vidí svět i po válce. Což alespoň mne přišlo dosti působivé, ale již ne nutně aktuální, jako v letech jeho přednášek. Možná jen špatně vidím a slyším, ale mnoho lidí už dnes nemá osipky z pocitu nesmyslnosti života (ale naštěstí ještě řada lidí ano).