Utz
Bruce Chatwin
Novela, jejíž děj je zasazen do Čech, především do Prahy, líčí osudy vášnivého sběratele porcelánu a operních div a na jeho příkladu mapuje duchovní a politické dějiny země. Děj osciluje mezi téměř současností, přesněji řečeno dobou těsně před sovětskou okupací a následujícími normalizačními léty, na straně jedné, a exkursy do značně vzdálené minulosti, především rudolfínské, na straně druhé. Novela, která poprvé vyšla v roce 1988, pouhý rok před autorovou předčasnou smrtí, nedávno byla úspěšně zfilmována a nyní se konečně dostává i k našim čtenářům, se odehrává v Čechách, především v Praze. Rozsahem útlé, avšak rokokově yycizelované dílko líčí podivuhodné osudy vášnivého sběratele starého porcelánu a operních div barona Joachima Utze a na jeho příkladu mapuje duchovní a politické dějiny celé země. Děj osciluje mezi téměř současností, přesněji řečeno dobou těsně před sovětskou okupací a následujícími normalizačními léty, na straně jedné, a exkursy do značně vzdálené minulosti, především do doby rudolfínské, na straně druhé. Chatwin české prostředí důvěrně zná z vlastní zkušenosti a jeho atmosféru popisuje s maximální možnou objektivitou. Praha se však přesto – díky své tajemné, metafyzické minulosti i kafkovsky absurdní, tragikomické přítomnosti – jeví jako neskutečné, mystické a magické město, kde je takříkajíc všechno možné: vyrábět zlato, hledat kámen mudrců i potkat metaře, který napsal filozofický komentář k Anaximandrovým Zlomkům.... celý text
Přidat komentář
S takovým námětem se čtenář asi často nesetká. Porcelán naštěstí používám denně, ale nesbírám ho. Fakt ale je, že od letošního února jsem už o sběratelích porcelánu několikrát četl...
Zpět ke knize. Kašpárek Utz má ve dvoupokojovém pražském bytě víc jak 1 000 kousků míšeňského porcelánu. Rád by se vypařil za železnou oponu, ale to by musel bez sbírky...
Kniha plná překvapení. Nečetl jsem anotaci, takže jsem nečekal, že by Angličan napsal knihu o českých poměrech za socialismu. Nečekal jsem ani to, že tu pomyslnou hlavní roli sehraje porcelán a že mě toto téma může vůbec zaujmout. A konečně je kniha překvapivá ve své samotné podstatě – mám rád knihy, kde se v průběhu četby ukáže, že všechno je nakonec úplně jinak, než jak se to na počátku jeví. A k tomu ten skvostný jemný a suchý anglický humor.
Mám takový pocit viny. když hodnotím knihu, kterou jsem nečetla, ale poslouchala. Utz mě zaujal a ráda bych si i jeho příběh přečetla, ale kniha je z knihoven dávno odstraněna , v lepším případě do depozitáře. A je to škoda, nádherný knižní poklad.
Bom dia.
Utz je o maníkovi z Prahy, kterej miluje porcelán natolik, že ho sbírá celej život. Jelikož jsem též sběratel, celý život totiž sbírám ponožky ze země nebo zpod postele, tak se s touto obsesí dokážu snadno ztotožnit. Ponožky jsou mezi námi dost zajímavá věc. Společně s Jaggermeisterem je to jediná mě známá věc, které čím víc koupím, tím míň jí mám.
Takže tenhle maník prvně popíše všechen porcelán v bytě a pak si to valí do lázní do Vichy. Není divu, je vichytralý. Tam se pokouší kopulovat s paničkami, ale žádná mu neukáže lambádu a tak se i nadále vrací do komunistického Československa – což má asi být ta hlavní mesáž této knihy – i přestože tu byli komanči, někomu se tu líbilo víc než ve Vičy. No aby ne, když tady měl služku, co mu krájela aspik a ukazovala lambádu. Takhle to pokračuje několik let, pak přijde šokující odhalení (bohudík ne služky) a pohádky je konec.
Čtivá, stravitelná, nenáročná knížka, kterou bych přirovnal k lístečku s věcmi, které ti stará napíše, abys určitě nakoupil: přečteš a zapomeneš.
5/10
Tajemství, příběh člověka, sběratelské vášně, která je smyslem života nebo překážkou; nebo to je celé úplně jinak... Kniha se mi velmi líbila a dobře se četla.
Bruce Chatwin byl vzdělaný, zcestovalý muž, což se naplno odráží na 84 stránkách novely, která popisuje životní příběh muže - sběratele, který se pro svou vášeň spřáhl s peklem. Chatwinovy znalosti jak reálií , tak historických událostí jsou obdivuhodné.
Mám dost rozporuplně pocity. Na jednu stranu je to zajímavé tím, že zahraniční autor situoval děj své knihy do Prahy. Zajímavý popis vášně sběratele. Hlavní postava se postupně jeví v jiném světle než na začátku. Příliš věrohodně ale tento zlom nepůsobí.
Velmi zvláštní počin, místy jsem měl pocit, že čtu části Ecových prací. Znalost českých reálií autora z ciziny je obdivuhodná.
Štítky knihy
Praha sběratelství zfilmováno anglická literatura rozhlasové zpracování novely porcelánAutorovy další knížky
1994 | Utz |
2002 | Návrat do Patagonie |
2000 | Cesty písní |
2001 | Načo som tu |
2*/5*
Čteno v angličtině (v originále).
Jde o velice zvláštní příběh, který skáče z jedné události do druhé napříč životem barona Utze a křizuje dějiny komunistické Prahy i lidové židovské příběhy. Nechybí historky spojené s renesančním divadlem Commedia dell' arte, a bohužel i spousta situací, které nedávají smysl.
Začnu negativy.
Po týdnu čtení jsem ráda, že mám Utze za sebou. Moc jsem se neorientovala v ději, protože mu chyběla chronologičnost i ucelenost. Množství epizod do hlavního děje ani nezapadalo.
Kniha se mi četla pomalu a popisy příběh ještě víc zpomalují. Také jsem si nesedla s žádnou postavou, a o vypravěči nemáme téměř žádné informace.
Abych napsala i něco pozitivního (aneb proč pro mě Utz není nejhorší knihou roku): hezky vykresluje komunistickou Prahu, svým způsobem s lehkostí. Také se mi líbil motiv sbírání porcelánu, což je poněkud neobvyklý koníček.
Ve výsledku knihu nedoporučuji, četla jsem ji kvůli hodinám angličtiny a jsem na sebe zvědavá, jak budu dělat rozbor...