Uvedení do zenu
Jiří Navrátil
Zen. Na první pohled systém beze smyslu, bez logiky, cesta plná provokací, paradoxů a výlevů zuřivosti, cesta odnikud nikam. Rozhovory mistrů s žáky se podobají spíše dadaistickému představení než duchovnímu školení — mistři hovoří v nesrozumitelných obrazech a žáci je napodobují, mistři je tlučou, a žáci jsou rázem osvíceni. A když se potká mistr s mistrem, oba se bezstarostně chechtají a my čtenáři skrytý účel tohoto nepokrytého bláznovství sotva tušíme. A přece je to cesta nad jiné přímá a nauka přísně logická. Kniha Jiřího Navrátila nás prostřednictvím bezpočtu kóanů, zenových příběhů a výroků mistrů velmi fundovaně uvádí do problematiky zenového buddhismu. Autor s hlubokou znalostí filozoficko-historických reálií postupně odkrývá smysl zenové praxe a seznamuje nás s podmínkami vzniku této filozofie a s jejím vývojem na území Číny a Japonska. Publikace má všechny předpoklady stát se pro mnohé klíčem k rozluštění zevního tajemství zenu a průvodcem na cestě k odhalení původní přirozenosti.... celý text
Přidat komentář
Poměrně složité čtení, je nutné se celou dobu dokonale soustředit a vnímat. Ale pro ty, co se zajímají o tuto tématiku, ideální startovní kniha.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Ve světě taoismu |
| 1990 | Uvedení do zenu |
| 1993 | V srdci skutečnosti |
| 1999 | Velké osvobození |
| 2002 | Aštávakragíta |
Kniha nebyla špatná. Navrátil je absolvent fildy s dlouhodobým zájmem o duchovno, a tak zpracoval knihu o zenu jazykem filosofa. Pro první seznámení se zenem kvalitní kniha. Zejména jsem v ní našel odkazy na zdroje, které kniha cituje a pořídil jsem si je v angličtině (české překlady neexistují) - Huang Po a Hui Hai, oba čínští zenoví mistři někdy z 9. století
a BTW, celkem nesouhlasím s popisem zenu v záhlaví jako jakéhosi tajemného dadaistického systému plného absurdních koanů. To jsou akorát hříčky pro duchovně nevyzrálé. Cíl zenu je stejný jako cíl všech náboženství a duchovních praktik - uniknutí z klece egoismu a iluzí pochopením a transcendencí své vlastní mysli, nalezením poslední nepodmíněné reality či skutečnosti, kterou jde nazývat Bůh. Ty dětinské koany slouží jen k tomu, aby vykolejily mysl žáků ze zajetých stereotypů. Duchovní pravda je totiž nad všemi filosofiemi a všemi koncepty.