Uvidím Singapur? / Čtvrtky paní Giulie
Piero Chiara
Hrdinou románu Uvidím Singapur? je čtyřiadvacetiletý soudní úředník nejnižšího stupně, kterému se otevírá životní šance na italském severu v zapadlém městečku s drsným podnebím, ale poklidnou atmosférou – zaměstnanci soudu se zajímají hlavně o karty, biliár a milostné pletky. Tato idylka rázem skončí, když se nečekaně objeví vysoce postavený soudní komisař a do sporu se špičkou byrokratického aparátu mussoliniovské diktatury se dostane i náš hrdina: nezbývá mu než nastoupit na loď a odplout co nejdál. Čtvrtky paní Giulie je detektivní příběh napsaný původně pro televizi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
Vedró Singapore? / I giovedi della signora Guilia, 1982
více info...
Přidat komentář
Kniha Piera Chiary obsahuje lehce satirický román o trampotách dobrovolného soudního pomocníka s nadřízenými a také s láskou (Uvidím Singapur?) a detektivku s otevřeným koncem, v níž přední roli hraje žárlivost (Čtvrtky paní Giulie). Záhadou mi zůstává Odeonské uspořádání, kdy je nám napřed nabídnut mnohem mladší Chiarův počin z roku 1980 a teprve poté dílko o deset let starší. Snad aby nás neodradila ona repase televizního scénáře, kterým Čtvrtky paní Giulie původně byly. Na druhou stranu je ovšem pravda, že najít nějaký výraznější rozdíl v Chiarově stylu psaní za těch deset let, které romány dělí, je docela oříšek a oba bych zařadil do škatulky průměrného konzumního čtení, přestože se nás Vladimír Hořký v doslovu snaží přesvědčit ústy italského literárního kritika Sergia Pautassa, že v autorovi je ukryto daleko více hodnot. Já je tam bohužel nenašel. Singapur ani Paní Giulie nejsou žádný průšvih, ale do literárního nebe mě také nepovznesly.
Uvidím Singapur mi přišlo dost rozvláčné a celkově mě moc nezaujalo. Asi mi i unikl smysl tohoto počinu.
Čtvrtky paní Giulie jsou však něco úplně jiného, děj mě vtáhl a příběh jsem si užila. A neotřepaný konec mě překvapil a potěšil!
Poutavé příběhy, které jsem přečetl jedním dechem.