Uvnitř jsme stále mladí
Sissel Gran
Co udělat, když ve výkladní skříni uvidíme odraz svého dávno zemřelého rodiče a po chvíli pochopíme, že to jsme my sami? Kniha se s velkou laskavostí, humorem a nadhledem vypořádává se situacemi, které přináší stárnutí. Může to být například šok, jenž utrpíme při náhlém zjištění, kolik nám je, různé známky stárnutí, strach z „neviditelnosti“, stavy zuřivosti a protesty spojené s omezením tělesných sil, erotické touhy, ageismus, stud za nemoci, hierarchie stárnutí, stereotypizace, ztráta „životního svědka“, protijed na stařecký pesimismus a další. Patnáct kapitol, částečně úvahových, částečně návodných, částečně proložených situacemi ze života klientů i terapeutky, se zaměřuje na překvapivost stárnutí a nabízí různé návody, jak se s touto situací konstruktivně vyrovnat.... celý text
Přidat komentář
Moc fajn knížka, dobře se čte, přijde mi, že má hodně co říct bez ohledu na věk čtenáře/ky.
"De Beauvoir nás žádá, abychom se snažili ve starém muži či staré ženě najít sami sebe. Teprve tehdy se k nim přestaneme chovat lhostejně, pocítíme, že jejich životní situace se týká i nás.”
Je tu spoustu aktuálních témat, jak se společnost chová k lidem ve stáří. Např. ohledně práce. Právě jsem si vzpomněla, viděli jste film Stážista? Nedávno ho opakovali a je zde krásně zachyceno stárnutí muže, který chce být potřebný okolí a svým chováním o tom i přesvědčí.
Dále se ukazuje na problém, jak jsou důchodci prezentováni jako zátež pro společnost. Tohle mi třeba hodně vadí. Ti lidé si na svůj důchod uspořili svou prací a často je na ně ukazováno, jak ochuzují státní rozpočet. Je to hnus a doufám, že si to více a více lidí bude uvědomovat. Proto tuto knihu doporučuji každému. Tyto milé a moudré úvahy o životě ve stáří by si měl přečíst každý, protože každý jednou zestárne. Dobré je si to uvědomit.