Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela?
Francesca Zappia
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249221/bmid_uvnitr-me-hlavy-DRl-249221.jpg
4
798
798
Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou? Proč by zrovna on měl mít o její společnost zájem?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Made You Up, 2015
více info...
Přidat komentář
Příběh má podle mě obrovskej potenciál, jen mi přijde, že se do něj autorka trochu zamotala (jakoby hlavní dějovou linku prostě vymyslela v průběhu psaní a napasovala jí tam malinko násilně), takže ne všechno do sebe zapadá a v druhý půlce už příběh působí docela šroubovaně.
Plus je pro mě určitě styl psaní a sympatickej rozjezd.
Skvěle napsaná knížka.
Příběh vypráví Alex, která trpí schizofrenii.
A i přesto, že jsem to věděla, nenapadlo mě, že během jejího vyprávění spoustu věcí mohlo být pouze "výplodem její fantazie."
Některé věci mě ke konci velmi překvapily.
Styl psaní je velmi čtivý. Knihu jsem zvládla přečíst za jediný den.
Líbilo se mi, že kniha nepostrádala nádech romantiky. I přesto, že se kniha zabývá vážnými tématy.
A nakonec jsem moc ráda, že to s Milesem a Alex dopadlo tak, jak dopadlo.
Co považuji za obrovské mínus jsou chyby, které se objevují snad na každé páté stránce.
Krásně napsaná kniha, člověka donutí se zamyslet nad realitou. Ráda se k ní vracím.
Kniha ma veľmi prekvapila. Začiatok bol slabší, ale potom sa to rozbehlo a ja som hltala každú stranu. Obľúbila som si hlavné postavy aj vedľajšie postavy. "Mystery" línia tam nemusela byť, ale bolo to fajn osvieženie deja. Koniec bol podarený, knihu vám odporúčam.
Čtivé vysvětlení toho, proč se vlastně člověk (ne)má bát schizofreniků. A co víc, jedinečná možnost pohlížet na svět očima jednoho z nich. Teď začínám pochybovat, který složky mýho života jsou skutečný.
Čítala sa ľahko a svižne, niektoré veci boli síce až moc pubertiacky napísané a prišli mi prehnane patetické a klišé (hlavne ten divný hepyend), ale i tak ma bavila. Nič viac som od nej ani neočakával, je to proste pre určitú skupinu ľudí a pre ňu aj ostáva. Pre nás odrastených na kingovkách až trošku primitívna.
Dosiahla môj rekord, lebo som ju prečítal v celkom krátkom čase. Takže áno, dobrá je a kto si nie je istý, či ju kúpiť a prečítať, tak ju kúpte a prečítajte. Za jedno zhliadnutie určite stojí.
Dostala jsem ještě víc, než jsem očekávala - což se mi poslední dobou nestává. Kniha mě donutila přemýšlet nad psychickými poruchami a nad tím, jak ovlivňují životy lidí. Příběh svižně ubíhal a já jen litovala, že kniha nemá třeba o sto stránek více. Jedna dějová linka mi upřímně přišla přitažená za vlasy, ale stále bych knihu ohodila 4*-5*, nakonec jsem se rozhodla pro 5*.
Zajímavé téma, nebyla jsem si jistá, jestli mě to bude bavit a odkládala jí. Zaujalo mě to, na konci jsem sama měla dojem, že jsem nejspíš taky schizofrenik. Hlavní hrdinka a její pocity jsou vykresleny přesvědčivě a nejspíš se odteď na podobně postižené budu dívat jinak.
Nevím proč, ale něco mi na tom úplně nesedělo a kazilo mi to dojem, nejspíš ten vztah Alex a Milese hodný červené knihovny.
Kniha mě překvapila. Myslela jsem si, že to nebude můj šálek kávy, ale nakonec se ukázalo, že celý děj se skvěle četl a hlavní hrdinku jsem si zamilovala. Dokonce i Milese, který není tak hrozný jak se zdá.
Potenciál to mělo. Bohužel ale zůstal nevyužitý a kniha se stočila do směru, který je pro YA novely bohužel tak typický.
Autorka se snažila o nějakou napínavou mystery zápletku, která se jí ovšem vůbec nezdařila. Byla dost nereálná a taková puberťácky naivní. Nezajímala mě, nudila mě a přišlo mi, že tam byla jen tak aby se neřeklo. Bylo to celé hrozně předvídatelné a primitivní.
Postavy, kromě hlavních dvou, byly nezajímavé, nedůležité a pouze zaplňovaly prostor v knize. Miles byl na můj vkus až moc typický drsňáček typu "všichni ve škole, včetně učitelů, se ho báli". Samozřejmě má ale zlaté srdce, stačí jen přihodit nějakou tu smutnou minulost a všechno mu omluvíme.
Ohledně Alexiny mentální poruchy, schizofrenie, která je důležitým článkem příběhu... Čekala jsem naprostou pohromu, protože mnoho autorů si o tom nevyhledá dost informací a přidají to jen aby svoji knihu trochu okořenili a aby se lépe prodávala (protože tohle téma je přece pokrokové). V tomto případě, ač si nemyslím, že autorka odvedla dobrou práci, to nebylo tak hrozné. Autorka to až tak nehrotila. Uznávám, že to mohlo být mnohem, mnohem horší.
Celkově, i když jsem knihu jen zkritizovala, bavila mě dost na to, abych ji dočetla. Nebo spíše doposlouchala. Pustila jsem si anglický audiobook, který doporučuji. Dávám velké plusko za obálku, ta se fakt povedla a zaujme na první pohled.
Hodně pěkný pohled pod pokličku duševní choroby a snahy žít běžný život! (y) Některé věci mě až zabolely..
Upřímně nic moc... Kniha mě bavila asi do půlky, pak už jsem přeskalovala pasáže, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Alex mi přišla strašně nesympatická.
Knihu jsem dlouho odkládala a teď po přečtení nechápu proč. Na debutový román je to naprostá pecka. Hlavní hrdinka Alex je velmi sympatická a vtipná. Miles je v mě hlavě prostě ten badboy s dobrým srdcem a zajímavým příběhem. A taky je velmi vtipný a extrémně inteligentní. Všechny postavy mě dost bavily. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, takže jsem ji přečetla za dvě odpoledne. Velmi skvěle napsané. Moc jsem si to užila a po knize určitě sáhnu ještě několikrát.
Ze začátku sem se ztrácela a nutila dočtení, konec už začal být zajímavější a téma schizofrenie je hodně zajímavý. Je to jak číst knihu, ponoříte se do příběhu, který není reálný a probudíte se do reality. Miles byl strašně fajn, trošku mě vadily ty německé vsuvky. Příběh má v sobě hodně témat, jak psychologii tak domácí násilý díky alkoholu, kdy člověk spadne do depresí tak moc, že dělá špatná rozhodnutí, bohužel si to v ten moment neuvědomí až po vystřízlivění . No chtěla jsem dát 2* ale dávám 3 * protože Alex a Miles k sobě od začátku knihy patří a ta jedna navrch je pro Charlie, kdo četl pochopí.
Štítky knihy
láska americká literatura schizofrenie sourozenci duševní poruchy, duševní nemoci pro dospívající mládež (young adult) rodinná tajemství smrt sourozence americké rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela? |
| 2019 | Eliza a more príšer |
Velice pozoruhodná kniha, která se nepodobá žádné jiné...
Neotřelý způsob vyprávění, zvláštní - tragické a zároveň dojemné - postavy.
Chtěla jsem dát pět hvězd, protože příběh jede - nezastavuje se a u vás nepřipadá v úvahu, že byste jen zvedli oči od čtení.
Konec je však dle mého názoru tak překombinovaný a v lecčems nesrozumitelný, že jsem tu jednu hvězdu musela ubrat.
To však nic nemění na tom, že tahle knížka je fakt JÍZDA!
Je jiná a zábavná a zaslouží si vaši pozornost.
Oddechovka, která se bude hodit po nějaké vyčerpávající četbě či odložené knize...