Už budu!
Selma Lønning Aarø
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286882/bmid_uz-budu-yRj-286882.jpg
3
51
51
Julie už od svého „poprvé“ předstírá vyvrcholení. Jednoho dne se však rozhodne, že toho bylo dost a zamkne se v ložnici se zásobou potravin na několik dní, dětským olejem a vibrátorem. Zatímco leží v posteli, přemítá o své sexuální historii: o klucích, které potkala, náhodných známostech a o svém muži. Ten mezitím přešlapuje za dveřmi ložnice společně s jejich třemi dětmi, ukrajinskou au-pair a stavebními dělníky z Polska, a snaží se zjistit, co tam ta Julie pořád dělá a kdy už konečně bude hotová.... celý text
Literatura světová Humor Pro ženy
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
Jeg kommer snart, 2013
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Na této knize je jedna dobrá věc - poukazuje na to, že ženy si zaslouží orgasmus. To že kniha pak končí přesně obráceně, je věc druhá. Knížku je potřeba hodnotit separátně ve dvou rovinách, samotná masturbace a zkoumání věcí kolem ní, jsou docela nudné, zato příběhy okolo jsou místy i zajímavé. Jinak mi ale hrdinka přišla dost ukňouraná s velkým egem a potřebou být potřebná.
Erotika, sex, hrátky atd. mi fakt nevadí číst.., ale tohle ? NE, fakt :D teď po nějakém čase co píšu tenhle komentář si říkám že oddělám ještě jednu * .
Já snad nezažila knihu, kde mi tak moc vadila hlavní hrdinka, což je docela špatný, když vás provází celým příběhem.
A o historce se štěnětem, okurkou nebo cuketou? Jen si pamatuju, že byla BIO :D to raději ani nemluvim :D
No jo, je to blbost. Ale chtěla jsem se o tom přesvědčit sama, tak jsem to vydržela až do konce :)
A ono je to blbé až do samého konce :D
Odhaduju, že knížka je tak o 200 stránek delší, než by bylo potřeba. Jako krátký fejeton by to možná šlo.
Knihu Už budu! hodnotím velmi kladně, protože zábavnou formu otevírá téma, které je v současné době velmi aktuální. O ženském orgasmu, o tom, jak by MĚL vypadat, jak bychom ho MĚLY cítit, jak často bychom ho MĚLY dosahovat, se mluví a zároveň nemluví takřka všude. O tom, jak se oba partneři můžou cítit méněcenně, když něco neprobíhá, jak by MĚLO, už ovšem méně. Kniha si přitom na nic nehraje, donutí k zamyšlení a k uvědomění si, kolik balastu z okolí máme v myšlenkách nabaleno a jak těžké občas je ho odlišit od vlastních přání. Snad by někdy bylo potřeba někde něco dotáhnout, některé části maličko oživit, to jsou však jen malé vady na kráse. Dovolím si proto se vyjádřit, proč nesouhlasím s častou kritikou zde v komentářích i jinde.
Kniha rozhodně není vtipná, ani humorná. To je zcestná reklama, která se skutečností nemá nic společného. Autorka neměla v plánu nás smíchy povalit na zem. To správné slovo je odlehčená. Dále, hlavní hrdinka opravdu není zosobněním sympatičnosti. Manžel to s ní má těžké, občas má divně prohozené priority, neumí o svých problémech otevřeně mluvit, příliš se opírá o názor okolí. Jenže je také skvělou matkou, hospodyní a snaží se být i dobrou manželkou. Takových žen potkáváme tucty, jen jim nevidíme do hlavy jako hrdince a tak je nesoudíme tak přísně. Hlavně ale hrdinka skvěle ukazuje, co je v současné společnosti špatně.
A za třetí, je velmi důležité brát v potaz odlišné kulturní prostředí. Českému čtenáři se může zdát, že je hlavní hrdinka zbytečně útlocitná, uzavřená, neumí o své sexualitě mluvit otevřeně. Pravdou ovšem je, že nejde o zveličení. Ať je ČR jakákoliv, v oblasti sexuality, intimností a všech problémů a otázek kolem jsme oproti západnímu světu neuvěřitelně otevření. Nemáme problém se s přáteli, nebo i jen známými bavit o skutečném stavu věcí, neutápíme se zbytečně v legendách vybájených časopisy a „odborníky“. Na severu je situace pro většinu žen opravdu velmi podobná té hrdinčině a jen pomalu se mění. Běžná Norka tedy hrdinku pochopí lépe než běžná Češka.
(Spoiler)
Nejvíce na knize však oceňuji konec. Okamžik, kdy hrdinka konečně pochopí, že jí samotné absence orgasmu vlastně nechybí, že jediné, co ji trápilo, bylo nesplnění společenské normy, a že ji sexuální život s manželem uspokojuje, dokud dokáže uspokojit ona jeho, je k nezaplacení. Tleskám.
(Konec spoileru)
Nedočetla, proto nebudu hodnotit. Zaujalo mne téma, ale hrdinka je mi tak proti srsti, že už je mi fuk, jestli se pomocí Mr. Rabbit udělá, nebo ne.
"Udělala se Anna Karenina, která obětovala pro lásku všechno? Pro všechno na světě doufejme, že ano. "
Noc literatury je jedna z mých nejoblíbenějších nocí roku (určitě mrkněte, zda se i ve vašem městě tato sláva koná). Vždy tam narazím na knihy, které bych jinak pravděpodobně ignorovala.
Mezi ně patří i Už budu!
Nečtu moc vyloženě "ženských" románů a pokud možno, tak ani nečtu knihy, v kterých hraje prim sex.
Nicméně milost autorky, vtipnost ukázky a (v té době) blížící se léto, mě přesvědčily ke koupi této knihy.
Je to lehké letní čtení (ano, i s tím psem v kanálu), které se sem tam chytne i něčeho vážnějšího než orgasmu (nejen psa v kanálu).
Kromě toho, že se Julie - vdaná maminka - na týden zavře do pokoje a mastrubuje, také vzpomíná na své předchozí vztahy, analyzuje si, co jí brání v orgasmu a tak. Zároveň je vtipná a já k mému překvapení knihu nejen dočetla, ale zároveň jsem ochotná ji i doporučit každému, kdo má chuť na kravinu, která nebude zas až taková kravina. Zkrátka letní čtení!
Já si pořád říkám, jak nejsem holčičí kráva a jak jsem nejvíc nad věcí, pak si však přečtu větu jako: "Obleču si kostýmek, který jsem si koupila v návalu přehnaného sebevědomí."
Ehm... ano, občas jsem kráva - holčičí/klučičí/kočičí/mimozemská/whatever. Zrovna včera došlo doma k situaci, kdy jsem musela vytahovat kočce klíště /což je jediný hmyz, kterého se vyloženě štitím/, a jsem z toho hysterická dodnes. #SamostatnáŽenaVakci)
Doporučuji tedy všem, kdo se nebojí růžové obálky, milovníkům Bridget (Julie je podobná trubka, dějová linka je však naprosto jiná). Za kámošky je asi nechceme, ale k pobavení poslouží tak akorát.
Obdivuju manžela hlavní hrdinky, jak to zvládá. "A." je formát :-)
Knížka se smutným happy endem. (Jo, vím, že je to oxymoron, ale na mě tak působí.)
Vtip tu nepochybně je, ale do sekce "Humor" bych ji tak úplně neřadil. Spíš zamyšlení, u kterého je lepší se zasmát než brečet. I když obojí by bylo tak nějak na místě. Body cca 3.5/5.
Dle mého zavádějící anotace. Tato kniha v sobě skrývá trošku něco jiného než to jedno povrchní téma. Dlouho jsem se u knihy tolik nebavila a nesmála nahlas. Milé oddychové čtení.
Kniha, která nabádá k zamyšlení a v níž je hodně pravdy. Není jen o tom, proč ženy předstírají orgasmus, ale má i hlubší význam. Je obrázkem ženy a jejího všedního života, v němž ženy leckdy nemůžou být samy sebou a být šťastné. Proč vlastně předstíráme (a nejen v sexu), proč chceme být za každou cenu silné a žít podle představ společnosti, podle toho, co se správně má. Řekla bych, že pro hlubší pochopení je třeba životních zkušeností a pak se i jistě pobavíte.
Nečetlo se to dobře, neustále jsem netušila, zda je dětí tolik, anebo tolik a jedno je pes. Moc humoru jsem také nezachytila, určitě by téma mohlo být lépe využito.
Měla bych říct, že Už budu není žádný erotický román. Není to ani směšný příběh o onanující ženě... Ačkoliv se to možná nezdá, ačkoliv vás to třeba překvapí - má to hlubší myšlenku.
Mám ráda knížky, které nabízejí podněty k zamyšlení. A tohle je jedna z nich. Ukazuje totiž na sexuálním dobrodružství to nejhezčí a nejdůležitější - fakt, že to není to nejdůležitější.
Možná mám jen takové to oko, které ve všem vidí trochu víc a ze všeho si beru příliš. V každém případě je to chytlavé, čtivé a nepříliš dlouhé, takže tip je na místě.
Divná knížka. Má tam být humor - žádný jsem nenašla. Bohužel jsem čekala něco jiného. A našla zoufalou ženu, která při lovení orgasmu vzpomíná a celé to na mě působilo jako výlevy na lehátku u psychiatra. Vůbec to na mne nepůsobilo dobře. Opravdu jsem přečetla asi prvních 50 stran, pak už jen prolistovala.
Zavádějící anotace, zavádějící (i když hezká) obálka, zavádějící (a zbytečný) slogan na ní. Výstižná a trochu hořce ironická sonda do života současné Evropanky, která se konečně dostala do fáze, kdy je schopná začít se vymaňovat z nenápadného, ale trvalého tlaku globální představy o tom, za jakých okolností může být "průměrná" Evropanka šťastná.
Možná by na té obálce přece jen nějaký slogan být měl: Doporučení 35 +.
Audio kniha do auta u které se nemusí přemýšlet. 216 stran se dá spíše přetrpět. Nejedná se o knihu ze žánru humor. Sto lidí, sto chutí. Někdo jiný by podobnou knihu psal s úplně jinými zážitky a možná i opravdu humorně. Tady knize do humoru chybělo opravdu hodně.