Už je tady zas
Timur Vermes
Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Od těchto otázek se odvíjí román německého spisovatele Timura Vermese nazvaný Er ist wieder da. Román, který okupuje přední místa německých literárních žebříčků. Prodalo se ho zatím téměř půl milionu výtisků a skoro sto tisíc kusů ve formě audioknihy. Satirický příběh se překládá do sedmnácti jazyků včetně angličtiny, španělštiny, francouzštiny a češtiny... celý text
Přidat komentář
Po přečtení recenzí jsem se na knížku celkem těšila. Pak jsem jí začala číst a četla jsme jí celkem dlouho, protože jsem jí neustále odkládala a stále se kní vracela s tím, že teĎ už určitě začne být více čtivá, ale nebyla. Občas se sice vyskytly vtipné pasáže, u kterých jsem se opravdu řechtala, ale bohužel převažovaly tz nudné pasáže. Podle mě knížka celkově nic moc a to i přes to, že ten nápad je super.
Momentalne ctu, a uz nekolikrate jsem mela pocit ze ji odlozim ze me proste nebavi, nemastna neslana. Sem tam nejake vtipne pasaze, ale cekala jsem ze bude kniha lepsi. ...
Výborné téma, moc jsem se na to těšil. V knize však spatřuji promarněný nápad, který volal po zajímavějším zpracování. Chápal jsem nadsázku ale Hitlerova postava zde působila krkolomně a nedůvěryhodně, jeho myšlenky a dialogy byly zezačátku vtipné, časem monotónní. Čekal jsem gradaci příběhu ale k té bohužel nedošlo. Na druhou stranu jsem uvítal pár zajímavých postřehů a myšlenek vztahujících se ke stavu současné společnosti.
Zkrátka krásně vonící, vypadající avšak nemastná, neslaná delikatesa, kterou se už od půlky nutím dojíst. Kuchaři přesto děkuji.
Pár poznámok ku knihe:
1. Vermes má Hitlera naštudovaného. O tom niet pochýb. niekedy to chce až veľmi dokázať - retrospektívne Hitler spomína na všetko možné čo zažil a niekedy tieto reči zbytočne zasahujú do rozbehnutého deja.
2. V knihe sa veľmi nerozlišuje o Hitlera s ktorého obdobia ide. Niekedy sa správa ako v rokoch najväčšej slávy, inokedy ako mladý burič a niekedy ako podozrievavý starý muž.
3. Aby niektoré vtipy vynikli autor sa pozerá na vec akoby Hitler nič netušil - i keď niektoré veci určite vedel. Napr. vedel, že už je dávno po vojne no aj tak uvažuje akoby boli odstávky potravín, či blokované cestné spojenia a pod.
4. Ostatné postavy sú až príliš jednoducho napísané, každí podobne uvažuje, alebo nadhadzuje Hitlerovi na smeč, aby to vyznelo dvojzmyselne a pritom vtipne.
V konečnom dôsledku kniha, ktorá by určite nešla do mainstreamu sa silou reklamy a fantázie dostala aj medzi bežných divákov.
Hlavně první část je bohapustá sranda, až si člověk říká, jaktože něco takového nenapadlo někoho už mnohem dříve: ty vtipy se přímo nabízejí (aneb co si Hitler müslí o müsli). Pak kniha trochu zvážní, ale o to víc jde do hlouby a "nutí k zamyšlení". Doporučuju!
Silná a originální satirická kniha. Předně velká metafora toho, že dnes se dá svět nejlépe ovládnout skrze média (což věděl ve své době i skutečný Hitler, proto to říšské ministerstvo propagandy, Joseph Goebbels, Leni Riefenstahl, UFA, filmové týdeníky v kinech etc). Timur Vermes prostřednictvím fiktivní oživlé postavy říšského vůdce sarkasticky analyzuje současnou německou politickou scénu (proto jeho knihu docení především čtenář, který se v politickém dění u sousedů alespoň trochu orientuje, stejně jako v německých historických reáliích). Co se Vermesovi skutečně povedlo, je oslí můstek mezi literárním Führerem a německou stranou zelených, přičemž se svými vlastními soukmenovci z NPD příliš nesouzní (i tady by jistě proběhla po převzetí moci ,,Noc dlouhých nožů"). A ještě sofistikovanější je fakt, že Hitler coby hlavní hrdina působí jako neškodný mírně podivínský sympaťák, Timur Vermes celkem kongeniálně nastiňuje způsob, jak se kdysi nenápadně a pozvolně dostal k moci, jak ho asi kdysi ve 20. letech vnímal německý národ... Neškodná figurka, která je trochu směšná, ale celkem charismatická, a která z řečnického stupínku na tribuně či skrze televizní obrazovku může říkat vlastně cokoliv, všechny ty kontroverzní věci posluchač/divák apaticky přejde...jen ten holokaust opravdu není vtipný...
Kniha pro mě byla zklamáním, Hitler by se určitě nespokojil s tím, že ho lidé berou pouze jako komika. A vůbec jsem nepochopila ten závěr.
Co by kdyby...
Hitler je tu zde spíše jako prostředník - poselství. Jeho jméno je symbolem hrůzy a tím nenásilně upozorňuje na situaci dnešního světa. Na začátku knihy se dost nasmějete nad ironií, s jakou je jeho návrat podáván, ale jak se dostáváte hlouběji - už to není příběh o tom "co by kdyby", je to příběh, který na pozadí motivů a názoru Hitlera odhaluje současnou společnost - to, jak to tu funguje. Nebo nefunguje?
V průběhu knihy si pokládáte nejrůznější otázky - jak dlouho je stávající situace udržitelná? co když se objeví někdo, komu se budeme jen smát, i přesto, že to všechno myslí vážně?
Cílem není onen příběh co by kdyby, ale cílem je se zamyslet a poukázat na to, co se tu děje dnes - a to si myslím, že se autorovi více než povedlo .Fakt, že si vzal za svého sdělovacího prostředníka A.H. - symbol hrůzných činů a utrpení, jistojistě není náhodný a tak trochu poukazuje na vážnost situace.
Zasmějete se, ale pak se zamyslíte - to je dobře. Je dobře vědět, že není vše v pořádku.
První část mne moc bavila - objevování současného světa, Hitlerova zajímavá logika, co se Němcům za ta léta podařilo,... A co mne zaujalo, to je propracovaná psychologie postavy. Nicméně druhá polovina knihy mne trochu zklamala, projevy a chování už na mne byly "trochu moc drsné", nebylo to ani tak už vtipné jako na začátku, což byla má očekávání. Knihu jsem nedokončila.
Dle mého názoru svižně napsaná kniha, která si mě získala pro autorovu schopnost vzbudit v čtenáři sympatie s hlavním hrdinou, přičemž se čtenář musí občas sám profackovat a uvědomit si, že hlavním hrdinou je Hitler :-)
Že bych se "s Vermesovou knihou smála, až mi tekly slzy" teda říct nemůžu, byla spíš děsivá. Hitlerovy projevy jsem nečetla, ani po tom netoužím, a tak netuším, zda opravdu tak nekonečně, nabubřele, demagogicky a sebestředně žvanil o kdečem. Věřím, že jo. Ale číst to bylo chvílemi nad mé síly a ty jeho výlevy na libovolné téma jsem přeskakovala. Závěr, kdy by ho rády přivítaly ve svém středu v podstatě všechny politické strany, je celkem reálný a smutný. Navíc jsem čekala nějaké vysvětlení jeho "znovuzrození", a to se nedostavilo. Celkově dávám čtyři hvězdy, protože doufám, že chtěl autor varovat...
Kniha mě velice přijemně překvapila,hlavně to jak vtipně byla napsaná.
Např.o musli tyčince:
Vypadala jak průmyslovně slisované obilí.Zřejmě se stále nepodařilo vyřešit problémy s dodávkou chleba.
Nebo Hitlerova návštěva Oktoberfestu,zakládání emailové adresy a mnohem další
Ale taky se mi velice líbilo jeho zamyšlení nad současnou společností,politickou situací EU a jak popisuje některé typy lidí okolo sebe.
A co je fakt šílený,HItler v knize je svým způsobem sympaťák.
Rozhodně si knihu ještě někdy přečtu.
Nikdy bych neřekla, že mě bude taková blbost tak moc bavit. Díky za několik upřímných záchvatů smíchu.
"A Hitler se obrací v hrobě" je známá hláška, která se dá použít např. při sledování populačního nárůstu muslimů v Německu nebo na fakt že v německé reprezentaci hrají turci, černoši a nebo poláci. Bylo by tomu opravdu tak?
Hitler se probere v současnosti, těžko říct jak nebo proč, z knihy se to nedozvíte (vlastně to není ani důležité). Starý Áďa je pořád stejný. Zatímco jeden posouval po mapě neexistující divize a chtěl odpalovat V2 na Londýn, další den začíná pracovat v televizi. Nad ničím neváhá, jeho proslovy jsou pořád stejné. Dejme tomu.
Knihu jsem bral jako nadsázku, nicméně v pasážích kde Hitler popisuje okolí svýma očima, už to tak vtipné není. Kupodivu AH pojmenoval mnoho problémů dnešní společnosti docela přesně, jen do toho zařadil navíc takové ty kecy o rasové podřadnosti atd.
O nějak extra přelomové čtení se nejedná. Chyběla tomu nějaká gradace nebo zakončení.
Knihu jsem zpočátku vnímala jako humornou a nahlas jsem se pochechtávala, postupně mi však začal úsměv tuhnout na rtech. Neměla jsem potřebu zpochybňovat, že tak snadno by to Adolfovi neprošlo. Chtě nechtě jsem uznávala, že se jedná o nadsázku, která ovšem nutí k zamyšlení. Mé sympatie si však AH nezískal ani v této podobě. Musím přiznat, že to intenzivní setkání s nácky jsem mu docela přála.
Líbil se mi jazyk, kterým je kniha napsaná. Nic jednoduchého, ale zase ne nesrozumitelného. Knihu doporučuji dalším čtenářům.
Tři hvězdičky dávám hlavně za to, že byla kniha skvěle napsána, úžasnej překlad a originální nápad. Samotný obsah mě dost zklamal, někde jsem se pousmála - střety Hitlera s realitou byly super, ale jinak musím souhlasit s ostatními - promrhaný nápad.
Tato kniha mně velmi zklamala. Jde vidět, že autor sice má postavu nastudovanou, ovšem na jednotlivé detaily se zřejmě soustředil více než na děj samotný. Nemastné, neslané.. Občas jsem se sice pousmála, ale to jen velmi zřídka. Naprosté mrhání originálním námětem, obálka knihy zaujala, více než dvě hvězdičky si ode mně však nezaslouží.