Už se stalo...

"Titul, který držíte v rukou, vypravuje o nemoci a o mně. Člověk nemůže jedno od druhého oddělovat. Je to knížka egocentrická, plná dobrých rad - rad pro mě." (s.5)

Bohužel jsem si naivně myslela, že i já najdu v knize nějaké rady nebo že mi knížka pomůže pochopit lidi s touto nemocí, neboť máme RS v rodině. Bylo jich ale minimum. Možná je kniha příliš útlá, možná mi nesedl autorčin styl, možná jsem nepochopila záměr (viz výše). Některé myšlenky mě zaujaly, ale že bych si z knihy odnášela mnoho, říct nemohu. Nicméně obdivuji každého, kdo se kvůli nemoci neuzavře do sebe a dokáže se soustředit na to, "co ještě může", nikoli na to, co už nemůže.

Samostatnou kapitolou je naprosto šílená obálka - titul spojený s fotografií naprosto nekoresponduje s tématem knihy, naopak je spojení obojího dost zavádějící.