Už žádné předstírání
Vi Keeland , Penelope Ward
Molly Corriganová je zdravotní sestra z Chicaga, která zoufale potřebuje spolubydlící, ale zatím nemá v hledání štěstí. Podala si inzerát, že hledá dívku na podnájem, ale když už pomalu ztrácí naději, jakýmsi nedopatřením jí na dveře zaklepe přitažlivý muž jménem Declan Tate. Molly váhá, zda s ním má vůbec jednat, ale Declan si ji získá svým šarmem, humorem a vytrvalostí. Okamžitě si padnou do oka a vznikne mezi nimi přátelství. Zvlášť, když jeden druhému radí, jak přimět své vyvolené partnery, aby si jich všimli. Rozhodnou se předstírat, že jsou pár, aby v nich vyvolali žárlivost. Když jim jejich plány začnou vycházet, jejich vztah se zkomplikuje – oba si uvědomí vzájemnou přitažlivost a pouto, které mezi nimi roste. Najednou mají všechno, co chtěli, ale nemohou přestat myslet jeden na druhého. Co mají dělat, když se předstírané city stanou až příliš skutečnými?... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Not Pretending Anymore, 2021
více info...
Přidat komentář
Tohle autorské duo mám velice ráda a mám doma všechny jejich knihy. Z téhle jsem si ale nesedla na zadek tak, jak jsem očekávala. Je to oddechovka, která neurazí...
Začátek mě dostal. Ten jsem si opravdu užívala. Declena jsem milovala jen co promluvil. Hned od toho, jak se snažil Molly přesvědčit, že je vhodný spolubydlící. ️ Kdo by takového nechtěl?
Co mi vadilo a vadilo by mi to i v reálném životě. Tak je oslovování ,, Bytná".. Hrozné slovo.
Ty ,, hlavní vedlejší" postavy Willa a Julii jsem neměla ráda. Nesedl mi ani jeden... nemastný, neslaný. Nevím, co na nich viděli Declen s Molly ....
Super je, že jsou to ,,obyčejní" lidé. Žádný velcí šéfové a tak. Zase skvělá změna.
Líbilo se mi zaměstnání Molly.
V knize se objevují i závažná témata, jako například deprese a bipolární porucha. Ale kdyby o tom nemluvili, ani si nevšimnete, že by tím Declan měl trpět... ️
Kdyby byla kniha tenčí, vůbec by mi to nevadilo. Chvilkami se mi čtení táhlo...
Každopádně bylo hezké vidět, že pokud někoho milujete, jste schopni odsunout své štěstí, cíle... Kvůli tomu druhému. ️
Příběhy od Vi a Penelope miluju a tento se řadí mezi oblíbené. :)
Od prvního momentu jsem si Declana zamilovala a Molly jakbysmet. Od začátku mezi nimi byla cítit chemie a těšila jsem se na jejich sbližování. Líbilo se mi, jaké se mezi nimi vyvinulo přátelství.
Romantická linka je hodně sloow-burn, ale to já ráda.
Bylo to velmi vtipné, Declanovi hlášky jsem úplně žrala a ta jeho jídla? Uch dala bych si. :D
Celou dobu jsem ale nedokázala pochopit, co je tak zajímavého na Julii, do které byl Declan delší dobu "zamilovaný".
To samé u Willa, kterého zas "milovala" Molly. Ten mi přišel tak strašně falešný a vychytralý.
Co autorky umí naprosto skvěle, jsou konce! Tady byl přímo snový.
,,Že jsi zamilovaná. poznáš, když ti každá maličkost, které ses kdy bála, najednou nepřipadá ani z poloviny tak děsivá jako to, že s tím člověkem nestrávíš zbytek života.
Siobhan, myslim, že existuje víc než jeden způsob, jak poznat, že někoho miluješ. A jedním z nich je ztratit ho. Někdy si neuvědomime, že někoho milujeme, dokud není příliš pozdě. Dokud se nám nevytrati ze života."
Svata pravda, lasku snadno ztratime, ale zjistime to pozdě, naštěstí si to Declan a Molly uvědomily zavčasu. A co je lepší než lásku začít přátelstvím?
Mě se tento příběh líbil moc. Oba spolubydlící byli sympatičtí a na rozdíl od mnohých jiných příběhů mě bavilo, že na to nevlítli hned na začátku ,což mě u těchto dvou autorek docela mile překvapilo. Opravdu jsem si užila příběh, který byl plný vtipu i emocí. Dle mého to mělo vše co pořádný romantický příběh má mít a i přes to, že se to místy trochu táhlo se kniha četla jedním dechem ..
Je pravda, jako v tomto příběhu, že poznáte to pravé až když o to přijdete. Bude na Vás, zda si to necháte protéct mezi prsty a nebo bojovat. V tomto případě oba zabojovali a přiznali si k sobě lásku. Na konci ukápla i slzička s mluvícím polštářkem. Taky bych jeden uvítala svého přítele, který v březnu odešel do nebe. Příběh byl neotřelý, chvílemi vtipný, prostě čtení na pohodu.
Vôbec by to nebolo zlé, pokiaľ by hlavné postavy nemali už svoje tínedžerské roky za sebou. Takto keď som si predstavila,že majú takéto myšlienkové pochody a plus tá maximálna nerozhodnosť, keď už niekto iný má deti tak mi to prišlo čudné. Ale ako pri zavretí očka, to bol milý príbeh, občas vtipný, zápletka sa veru tiahla dlho dlho a potom zrazu koniec. Willovi som do poslednej chvíle neverila ani nos medzi očami, Molly bola nudná, a Declan dosť ustráchaný na všetko mám dojem. Nepatrí to medzi skvosty, ale prečítať sa to dá.
(SPOILER)
Od Penelope Ward a Vi Keeland už jsem pár knih četla (většinou jejich samostatné knihy a asi jednu nebo dvě společné) a jejich tvorba se mi líbí. Sice jsou jejich konce (a nejenom to) předvídatelné, ale styl psaní mají super a hlavně se to rychle čte, což také způsobují krátké kapitoly (za ty dávám pokaždé
plus :D!!)..
Už žádné předstírání byla fajn kniha, která se četla rychle a dobře. Postavy tu byly v celku sympatické, jen mi dělal problém Will (naštěstí to nebyla TA hlavní postava!!). Byl mi hrozně nesympatický a vadilo mi jeho chování, i když se občas choval vážně hezky k Molly..
Molly mi hned sedla. Myslím si, že bych si taky třídila lentilky podle barev :D.. Sice mě občas štvala tím jejím rozhodováním mezi Willem a Declanem, ale jinak byla skvělá.
Řeknu vám jedno… Declan je muž snů!! Vaří, je starostlivý, má skvělou rodinu a taky je sexy.
Zbožňovala jsem ho od první kapitoly a zbožňuju ho i teď ;)..
Líbilo se mi téma deprese, bipolární poruchy a ztráta blízkého člověka..
Jediný problém, který jsem tu měla byl ten průběh děje. Čekala jsem trochu něco jiného, více scén mezi Molly a Declanem.
Navíc mě hrozně štvalo, že Declan pracovně odjel a Molly byla s Willem, což bylo pro mě strašně frustrující.
Každopádně když byli zase spolu, tak bylo vše ok a já je zbožňovala..
Pro milovníky Ward a Keeland určitě doporučuju.. a pro romantické duše (jako jsem já) taky!!
Trigger Warnings: deprese, bipolární porucha, ztráta blízké osoby
Od autorek už mám něco načteno, a tak mohu pouze konstatovat, že mají lepší, ale i horší díla. Některá rozhodnutí Molly i Declana jsem úplně nepobírala, jejich tápání, co a koho chtějí/nechtějí, mi přišla zdlouhavá, ale růžové lentilky, bar U Strakaté krávy, Declanovo kuchařské umění a zajímavé výběrové řízení na spolubydlící/ho, to vše mě bavilo. Konec byl sice přeslazený, ale i tak za mě 3,5*.
Pani...kazda kniha od Vi Keeland je sazka na jistotu. Příběh vtahne do děje a nejste schopné knihu odložit. Declan byl miláček a sen hodně žen. Konec byl takový velky happy end az trosku boli zuby, ale jednou se to da vydržet. Knihu vřele doporučuji
Nemůžu říct, že by to bylo špatné, rozhodně to byla příjemná oddychovka, ale za mě je to rozhodně nejslabší kniha od těchto autorek.
Tato kniha se četla úplně sama. Krásný děj ve kterém nechyběla romantika, napětí, vtip ale i emoce.
Od týchto autoriek vždy dostanem to, čo chcem - zaujímavý, zábavný príbeh o láske, ktorý sa aj napriek menším (alebo väčším) komplikáciám dobre skončí. Takže som opäť spokojná
"Už žádné předstírání, Molly a Declane, užívejte si svou lásku na plný pecky !" Je to asi potřetí, co jsem sáhla po tomto osvědčeném spisovatelském duu a nelituji. Je to opět skvělá zábavná oddechovka. Nenáročné čtení, které pobaví a místy i dojme, čte se lehce a není nutno žádné velké soustředění. Při čtení jsem dostala chuť na Declanovo houbové rizoto, cupcaky s bílou polevou, nebo na Mollyiny barevné lentilky. Láska totiž prochází žaludkem a Declan je vynikající kuchař !
Penelope a Vi jsou báječné spisovatelky, každý jejich příběh mě nadchne a hltám každičký kousek. Divím se, že jim ještě nedošly nápady, ale ony snad vždy ještě něco objeví. Skvěle k sobě ladí, ráda od nich čtu a jsem zvědavá co dalšího si připravily. Kniha mě velmi bavila, četla se pěkně a lehce, prostě jsem spokojená, opět to bylo dojemné. Declan byl můj oblíbenec, takové zlatíčko, který si i přes všechno prožité dělal ze všeho srandu, to se mi líbilo, i když chvílemi mi ho bylo líto. Molly si též zažila nehezké chvíle, ale Declan při ní pokaždé, opravdu pokaždé stál, pomáhal ji a snažil se jí podporovat... dělal to opravdu skvěle. Pan doktůrek Will mi absolutně nesedl, stejně jako Julia, ale to bude tím, že se montovali do čeho neměli. Jméno Mollyiny mladší sestry mi přišlo trochu zvláštní a nevídané, nepíšu, že bylo ošklivé, ale bylo nezvyklé (Siobhan). Malinko mi vadila delší odluka Declana od Molly, ale to už je jen malá drobnost, alespoň já to tak mám. Nejlepší byl začátek, když Declan přišel na schůzku s Molly a snažil se jí přesvědčit, aby on mohl být její nájemník. Nakonec mě dostalo to, co jí přesvědčilo. Jakože ten konec? Ten byl dojemný! Lepší konec holky vymyslet nemohly! Prostě pecka!
Asi nemůžou být všechny knížky od těchto autorek pecka. Musím se přiznat, že jsem taky čekala něco víc.
Toto byl příběh, který tu byl asi snad stokrát.
Ale kniha se hezky četla, Declan byl spolubydlící na jedničku a u Molly jsem si říkala jak může být tak slepá
Sečteno podtrženo, je to takový průměr a číst znova už nepotřebuji.
Ranná tvorba těchto dvou autorek měla rozhodně propracovanější příběhy. Ale napsat ve dvou (buď jako autorská dvojice nebo každá sama za sebe) přes třicet knih za 6 let, to dá asi zabrat. Možná by bylo načase, aby si obě spisovatelky vzaly trochu tvůrčího volna. Jsme u nich zvyklé určitě na víc.
Vtipná kombinace paní domácí a spíše spolubydlícího :) Příběh byl hezký, na mě trochu více drama, ale chápu proč to všechno. Bavila jsem se a na jeden večer relaxu super. Mám ráda spisovatelky a nemůžu nic vytknout.