Čaroprávnost
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 3. díl >
Když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice do vínku kouzelnou hůl a stane se z něho mág. Dcer se však tento nepsaný zákon netýká. Stařičký mág Podomní Kšaft si tudíž až příliš pozdě uvědomil, co způsobil, když před prahem smrti předal svou hůl právě narozenému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda je to kluk.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2007 , TalpressOriginální název:
Equal Rites, 1987
více info...
Přidat komentář
Fajn čtení. Malá knížka. Čte se celkem dobře a vlastně se tam pořád něco děje. (Jen nesouhlasím s tím, co je psáno na obalu: "nejlegračnější fantasy". Chvílemi je to úsměvné.). Zajímavý příběh i postavy.
I když Pratchetta pilně čtu, tahle kniha mne nějak minula. Dočetla jsem, ale mám dojem, že to není ještě úplně ono, ale je pravda, že v dalších dílech se leccos vyvrbí a doplní. Co se týká Esk, moje pocity jsou smíšené. Je to samozřejmě dítě, tak co můžeme čekat, ale dítě velice nezodpovědné, sobecké a trochu sebestředné. Takže mi občas docela lezla na nervy. Bábi to ovšem brala s přehledem a všechno dobře dopadlo.
Dneska jsem myla okna v doprovodu Čaroprávnosti čtené panem Kantůrkem a sousedé asi začali pochybovat o mém zdravém rozumu, protože jsem se usmívala a chvílemi smála.
Úžasnou Zeměplochu miluji a některé díly opakovaně čtu ( Svobodnej národ a všechny knihy s Bábi Zlopočasnou a Stařenkou Oggovou).
Ale dneska bych chtěla vyseknout hlubokou poklonu panu Kantůrkovi.
Za úspěchem knih pana Pratchetta u nás je obrovský kus dřiny se superkvalitním překladem.
Děkuji.
R.I.P.
Znovu a znovu obdivuji humor a představivost autora i překladatele. 3. kniha ze Zeměplochy a tolik legrace okolo používání magie ženami a muži.
Další moje knížka od Terryho Pratchetta. Zeměplocha mě baví čím dál víc. Postavy jsou skvěle vymyšlené. Je to svižné, zábavné, ...prostě super. Občas si říkám, jak ho taková blbost mohla napadnout?! Líbí se mi způsob, jakým Terry Pratchett myslí. Babi Zlopočasná - super postava....
(SPOILER)
90% - "Ve vzduchu se také vznášel velmi charakteristický zápach Ankhu, který každému, kdo ho ucítil, vnukal myšlenku, že ho několik armád současně použilo jako pisoár a pak jako hromadný hrob."
Do vesnice Kyselá Prdel v horách Beraní hlavy přijíždí mág Podomní Kšaft, aby před smrtí předal svou hůl právě narozenému osmému synovi místního kováře. Ovšem až na to, že tím osmým synem je ve skutečnosti dcera...
Čaroprávnost je půvabný, skoro až dětský fantasy příběh, čtivý v tom, jak je sevřený a drží pohromadě, a to s malým množstvím postaviček, které se v prvních dvou dílech Úžasné Zeměplochy nevyskytovaly, a míst, z nichž některá už čtenář zná naopak důvěrně. Setkáváme se tak s Bábi Zlopočasnou, čarodějkou, která se ujme výchovy malé Eskariny. Esk totiž ve spojení se zděděnou holí brzy začne jevit příznaky silné magie, přestože mágy mohou být samozřejmě pouze muži.
A tak se po poměrně krátké cestě (za mě mohla být i mnohem delší, protože bylo zábavné na ní Esk a Bábi pozorovat) děj přesune na Neviditelnou univerzitu v Ankh Morporku, kde Esk začne z nedostatku jiných možností uklízet a tajně sledovat přednášky. Je tu arcikancléř Ostroúhel, který musí ženským čarodějkám teprve přijít na chuť, je tu knihovník v podobě orangutana, je tu mladý koktavý učedník Simon, který zřejmě rozumí podstatě magie víc než kdo dřív. A jsou tu odporné Věci za hranicemi skutečného světa, které se snaží za každou cenu dostat dovnitř. Tenhle díl nepostrádá Pratchettův humor, včetně vtipných přirovnání a četl se úplně sám.
Mágové byli odjakživa pouze muži, to dá přece rozum. No ne? Ale co když se jednoho dne narodí dívenka, kterou jeden starý mág nevědomky obdaruje svou mocí? Stát se může cokoli, že ano? A tak se stane, že v záplavě bylin, lektvarů a vesnických mouder pod taktovkou Bábi Zlopočasné vyrůstá dívenka, která všem těm špičatým kloboukům s plnovousy nasáklých magií jednoho dne vytře zrak... Kniha je čtivá, zábavná, postavy jsou živé, prostě radost číst
Další dílo ze Zeměplochy a pro mě parádní zážitek, musím říct, že o dost lepší než Barvy kouzel a Lehké Fantastično... Bábi Zlopočasná je prostě svá!! Bylo tady hodně hlášek, u kterých jsem se musela smát, ale obzvlášť jedna ve mě vyvolala záchvat smích: "Nechci se vás dotknout, ale kdyby mě někdo požádal o seznam nebezpečí, která člověku hrozí při letu na koštěti, nikdy by mě nenapadlo napsat tam, že si může ušoupat nohy o kapradí"..
Pratchett je prostě mistr rozebírání těch nejmenších detailů ve chvíli, kdy paralelně graduje obrovský dějový zvrat, ke kterému směřuje celá kniha.
Tentokrát mě ale tehle autorský trik vůbec nedráždil. Možná právě naopak. S malým dítětem výrazně klesla moje tolerance dramatična a zdá se, že odlehčené, ale napínavé příběhy ze Zeměplochy jsou to pravé.
Moje první Zeměplocha musím říct, že takhle často jsem se u knížky asi ještě nesmál. Rozhodně plánuju pokračovat, dějová linka čarodějnic je fajn, postavy jsou super a Prachettovy osobní názory které lehce do knihy prosakují jsou sympatické.
Bábi Zlopočasná je dobrá borka, to se musí nechat :-) A Esk mi taky přirostla k srdci! Určitě se na další dobrodružství s Bábi zase někdy vydám..
Pratchettovy knihy pro mě mají určitě stoupající tendenci. Čaroprávnost sice na 4* tak úplně nedosáhla, ale už nebyla moc daleko.
Bábi Zlopočasná je úžasná postava, která mě moc bavila. Stejně tak jako celkové téma genderové rovnoprávnosti podané skvěle ztřeštěnou fantasy formou. Určitě bylo fajn i to, že příběh už je tady docela konzistetní a skoro bez nesmyslných prostorových skoků.
Neustále mě ovšem ze světa Zeměplochy vytrhávaly příměry používající současnou popkulturu nebo reálný svět. Tohle nemám rád. Ani poslední cca čtvrtina a závěr se snovým cestováním, kosmologií a pod mě moc nepřesvědčily.
Zeměplocha má mírně vzestupnou tendenci a jsem zvědavý, jestli tento trend bude pokračovat. Po Barvě kouzel a Lehkém fantastičnu tojle bylo něco co mě přesvědčilo Zeměplochu nevzdat, třeba se časem i mě začnou tyto knihy líbit.
S příběhy na kouzelné Zeměploše se teprve seznamuji. Nicméně již první knížkou si mě Terry Pratchett získal. Obzvláště s jakou lehkostí v Barvě kouzel přirovnával hořící město k zcela běžnému příjemnému táborovému ohni. Určitě to musel být slušný překladatelský oříšek, který i v případě Čaroprávnosti stále musel zůstat na vysoké úrovni.
Největším tahounem, který vás tento příběh přiměje přečíst až do konce, je postava věkem ováté a ostřílené čarodějnice Bábi Zlopočasné, která se s nikým nemazlí. Rázná ale věrná společnice, co doprovází mladou a nezkušenou Esk na cestě za "titulem" prvního ženského mága na světě. To, že to nejde tak hladce asi nemusím zmiňovat.
Když porovnám Barvu kouzel a Čaroprávnost, určitě by Barva kouzel vyhrála svou zajímavostí, ale to hlavně díky tomu, že je v ní ukryto více menších příběhů v různým pro mě neznámých lokalitách Zeměplochy, zatímco zde jde o jeden dlouhý příběh nebo dobrodružství. Každopádně plánuji si nejprve doprojít linku čarodějek. Tak jsem zvědavá, co mi čarodějky ještě přinesou. :)
Beru to nějak odzadu :), po Soudných sestrách a Čarodějkách na cestách jsem se dostala k seznámení s Bábi Zlopočasnou. Občas jsem se smála nahlas. Miluju Pratchettovu fantazii a Bábiny hlášky i vraždící pohledy. Bezelstná Esk, kolem které doslova bujela kouzla to přesně doplňovala. Nikdy v komentářích necituji, ale teď mne toho napadá tolik! Tak pět hvězd.
(SPOILER)
Poněkud komornější příběh z Úžasné Zeměplochy o dívce Eskarině, dceři kováře, které je nedopatřením předurčeno stát se mágem...to je ale proti tra-!...
Eskariny se ujímá Bábi Zlopočasná a zatímco osmiletá Esk pomalu zjišťuje, co jsou kouzla a magie, a zkouší, kam až její schopnosti sahají, Bábi Zlopočasná má plné ruce práce, aby vše držela pod pokličkou, včetně samorostlé magické hole.
Druhá část knihy se odehrává na Neviditelné Univerzitě, kde poznáváme mladého učně Simona.
Ze stínů se navíc začínají krást podivné a hrůzné Věci.
Podaří se Esk rozbít dlouholetou tradici, že žena se v žádném případě nemůže stát mágem? A podaří se jí a Simonovi najít pravou podstatu magie a odvrátit blížící se zlo?
Opět naprosto úžasný zážitek. Příběh plný dobrodružství, kouzel a geniálního humoru. Opravdu smekám před panem Kantůrkem za skvostný překlad!
Úžasně vystavěný svět Zeměplochy asi ani nemusím zmiňovat. Snad jen, že při každé zmínce o Velké A'tuin, mi spadne brada.
Upřímně trochu slabší než první dva díly. Bábi tady má trochu jinou roli než v dalších dílech a to mě dost rušilo. I mágové a obecně svět se asi zatím začínal stylyzovat a je to dost vidět. Ale jinak pořád nadprůměr.
První kniha v sérii, kde se seznámíte s Esmeraldou Zlopočasnou. Jednou z hlavních čarodějek v dalších dílem. Příběh je o prvním ženském mágovi na Zeměploše. Magie tu rozhodně není podána klasickým způsobem z fantasy příběhů a v podání Simona je to spíše věda. Je to už stylem typická kniha ze zeměplochy. Humor, trocha filozofie a kvalitní příběh dávají dohromady skvělý celek.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Fajn knížka v sérii, ale aby člověk mohl dát knížce čtyři nebo pět hvězd, musí být asi zapálený fanoušek, já z toho takhle nadšený nebyl. Příběh se čte pěkně, jsou tam úsměvné momenty, narážky, ale přijde mi, že se tady teprve celá série hledá. Určitě dám ale šanci ostatním dílům.