Dámy a pánové
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465/zemeplocha-damy-a-panove-465.jpg
4
1186
1186
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 14. díl >
Den letního slunovratu v Lancre. Bude horká noc svatojánská. Kola v obilí i v jiných hospodářských porostech se množí jako houby po dešti. Objevují se dokonce i v květináčku s řeřichou, kterou své Stařence vypěstoval čtyřletý Žuchlík Ogg. A Magráta Česneková, čarodějka, se má ráno vdávat... Hosté na královskou svatbu se už sjíždějí a od Ankh-Morporku se blíží dostavník, v němž jede pozvaná delegace mágů. Úžasná Zeměplocha, kniha 14., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1997 , TalpressOriginální název:
Lords and Ladies, 1992
více info...
Přidat komentář
Úžasná Zeměplocha od sira Terryho Pratchetta je moje srdcovka. Už druhý rok po sobě je proto první kniha roku právě od něj. Jako začínající tradice mi to přijde dobré.
Čarodějky z Lancre a mágové. Dámy a pánové (pozn. elfové) je velmi povedená knížka ze zeměplošského cyklu (ostatně stejně jako všechny ostatní). Vskutku nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii. Na knihách od Terryho Pratchetta mám asi nejraději to prolínání skutečně vědeckého s fikcí a zdánlivými bláboly. A že je to skutečně tenká hranice, na které je třeba balancovat. Tak třeba objev „dvousměrné podstaty knihoprostoru“ mi přijde naprosto geniální. Vše, co bude napsané lze odvodit z toho, co už bylo napsané.
Vždy som túžila po tom, aby niekto napísal príbeh, kde by boli morské víly, ale nie ako typické prítulné, nevinné a milé stvorenia, lež ako krvilačné potvory. Pratchett mi to splnil aspoň s elfmi.
Sen noci svätojánskej som nečítala a po tomto asi ani nebudem. Veď viete čo sa hovorí. Replika je len málokedy taká dobrá, ako originál :D.
A aby som nezabudla… Dámy a páni, je to oficiálne! Tri pobláznené čarodejnice mám z celej Zeměplochy naozaj najradšej.
Myslím, že jsem našla zatím nejlepší Zeměplochu. V něčem to bylo trošku jiné než ostatní díly; v něčem se to drželo staré dobré zeměplošské kvality. Super postavy - Stařenka, Bábi a Magráta jsou zárukou kvality. Tady se to výrazně zlepšilo tím, že Bábi zase začala být snesitelná, to znamená zcela skvělá.
No a zápletka... myslím, že tak brzy ve mně nevybudovala napětí zatím žádná zeměplošská příhoda. Invaze krutých tvorů, kteří to s námi vůbec nemyslí dobře, ale umí se tvářit krásně, vznešeně a esteticky... no, až mi pak zatrnulo při srovnání s kočkama, které naprosto miluju. :) No a pak už to jede, najust se to rozjede zrovna, když se chystá královská svatba... a všecko se zvrtne tak, že to zůstane na té nejméně hrdinské zmoklé slepici.
Skvělý. Tady fakt nemůžu vytknout ani písmenko. A jsem hrozně zvědavá, jestli to ještě něco z UZ trumfne.
Aj keď chovám k TP veľký obdiv, niektoré jeho knihy mi prídu úplne zbytočné... chápem že nemôže sršať humorom stále a všade, ale ak už to nejde, tak ako v tomto prípade, tak sa aspoň mohol viac popasovať s dejom, aby jeden kôň v záprahu potiahol aj za toho druhého, ktorý nevládze...
raz som sa nekontrolovane nahlas rozosmial, keď mágovia premenili vodcu banditov na "tykev" a tá potom čo odišli, povedala: "Odvalte mě do stínu..."
Když vidím v Knihovníkově "Oook!" větu, jsem já blázen, nebo Pratchett génius? :-)
Hvězda dolů jde na vrub opět Tallpresu.
Děckaaaa…. je to sice "jen" Pratchett, ale myslím si, že za větami prostě má být tečka.
Takže Pratchettove čarodejnice idú zasa do Šejxpíra, teda aspoň to tvrdia, lebo ja by som to samozrejme nepoznal. Každopádne sa ale vracajú z ciest a Magráta sa musí pripravovať na svadbu z bývalým šašom, ktorá z nej urobí kráľovnú. Prvá polovica knihy ma teda moc nebavila, humor je veľmi riedky a decentný, dej nevýrazný a to že nadradené alfa samice Zlopočasná s Oggovou všetkých buzerujú tiež nie je vtipné len tak samo o sebe, skôr ma začali štvať. Jediné spestrenie tak boli mágovia na výprave za svadbou ktorých prepadol trpasličí zvodca Casanovlez, plus Lancreská jednočlenná armáda a pucflek v podobe snaživého mladého Ogga. V druhej polovici sa na humor konečne viac pritlačí, aj keď scény ako výročná kúpeľ strarenky Oggovej nie sú úplne dejonosné. Taktiež sa vylúpne hororová zápletka s elfami z inej dimenzie, čo sú strašný hnusáci na čele s kráľovnou mrchou. Tam to začne byť dosť drsné a dokonca aj presvedčená hipíčka Magráta si natiahne brnenie a strelí elfa šípom do oka cez kľúčovú dierku. Ostatne ako hovorí staré čínske príslovie, môžete byť sebehnusnejší mentálny elf, ale proti opičiemu knihovníkovi ste len mäso na špajdli. Takže nakoniec je hodnotenie solídne aj keď je to stále taká nevýraznejšia zemeplošská epizóda.
Opět další koncert čarodějek, které jsou vždy tam kde mají být.
Zprvu to vypadá, že si Magráta neví rady s tím, co to je být královnou, ale události se vyvinou takovým způsobem, že se bude muset vrátit ke starým praktikám.
Obdivuji jediného sloužícího na hradě Jasoně, který dělá vše od vylévání nočníků až po majordoma. Stejně tak lituji snachy stařenky Oggové, které se jí nemohou níčím zavděčit, protože je to přísná tchýně, ale jinak je to dobrotivá stařenka.
Při tom všem se mi nechce myslet na ty mizerné a škodolibé elfy.
Po Soudných sestrách, které parodovaly Shakespearova Macbetha, tu opět máme díl ze série o čarodějkách, který tentokrát paroduje Shakespearovu hru Sen noci svatojánské. Naštěstí není nutné znát hru, abyste si užili čtení této knihy.
Příběh volně navazuje na Čarodějky na cestách, kdy se Bábi, Stařenka a Magráta vrací ze svých cest zpět domů. Děj se nejvíce soustředí na Magrátu, která se chystá na svatbu s králem Verencem. Svatební přípravy však neustále narušuje hrozba pro celé království Lancre, kdy si na tuto zemi činí nárok elfové. A v tomhle světě nejsou elfové nic, o co byste stáli.
Líbí se mi, jak je zde vidět, že se tři čarodějky skvěle doplňují, jako by byly součástí jednoho soukolí, které pracuje, aby ochránilo Lancre před všemi hrozbami. Epizodní roličky tu má i několik mých oblíbených postav jako je Knihovník nebo Casanovlez. Příběh jako takový uběhne tak rychle, že si ani nevšimnete, že už se blížíte ke konci.
Pratchett! A on mu zase dává všech pět! To už je podezřelý... Jednak tenhle uživatel a s největší pravděpodobností i kniha.
Inu, na svou obhajobu uvedu jen pár slov: Nápady. Železo. Mravenec v kovárně. Čarodějky. Stařenka Oggová. Magráta. Bábi. Stařenka Oggová. Magráta-Krokuše. Bábi. Kvestor. Knihovník. A ještě Stařenka Oggová.
To musí stačit :-).
Tuhle knihu jsem četl před lety a nevím proč jsem si ji vnitřně řadil k horším z celého Pratchettova spektra knih. Četl jsem teď totiž po cca 20 letech (u všech holí mágů, co nejsou přeludy, je šokující si tohle uvědomit :-) ) a musím konstatovat, že jsem si to nějak blbě pamatoval - viz úvod, je to totiž paráda. Autor umí přejít z mrazivého napětí, o které v knize rozhodně není nouze, během pár vět do třeskuté srandy. Přitom to není násilné, prostě to ukazuje jeho záběr.
A nemohu se nepodělit o tyto krátké výstřižky (bez spoilerů) (výstřižky, ne výstřiky, nesnáším autocorrect!) :
"Od její pýchy by se odrazil i hozený kámen."
"... byl to ten druh temnoty, která jak se zdá, přitéká odjinud. Byla tak hustá, plná, téměř hmatatelná, že možná kdybyste to zkusili, dokázali byste utrhnout kus vzduchu a tu noc z něj vymáčknout."
"Smrdí, jako kdyby se srazily dva cirkusy!"
"...existuje mnoho pěvců, při jejichž zpěvu praskají sklenice. Stařenčino vysoké C dokázalo skleničky vyčistit."
"Co to tam máte?" ptal se troll.
"Já jsem obr," odpověděl trpaslík Casanovlez.
"Ale obři jsou mnohem větší."
"Já jsem byl nemocný."
„Lidmi jsme proto, že máme představivost, ne proto, že jsme inteligentní …“
(Terry Pratchett)
Navždy budu Terryho Pratchetta obdivovat pro jeho naprosto přirozenou schopnost spojovat všemožné představy do rozmanitých situací pomocí logických postupů a přetavit je do geniálních dvojsmyslů a dvojznačností :-).
Dámy a pánové! V dalším z příběhů Zeměplochy se dozvíte, co se stane, když … "minulost přeskočí přímo do budoucnosti a vás unáší s sebou".
Vše začíná „jedné modročerné noci, ve které zavládl onen nekonečně hluboký druh temnoty, který se nedá jednoduše vysvětlit pouhou nepřítomností měsíce a hvězd, protože za nocí, jako je tahle, si obyčejní lidé vlezou co nejdříve do postele a stáhnou pokrývky přes hlavu, protože cítí, že nastanou chvíle, které patří někomu jinému“.
Ale nebojte se! I po takové noci přijde ráno, kdy bude zase všechno normální … tedy, … skoro normální, nebo snad normální, alespoň tolik, nakolik to může v Lancre normální být. V kovárně Jasoně Ogga stále žije mravenec, kterého jednou ze žertu mladý Jasoň okoval, to tenkrát proseděl v kovárně celou noc se zvětšovacím sklem a kovadlinkou, kterou si udělal z hlavičky špendlíku, a tak stále můžete občas zaslechnout, jak při chůzi ťuká nožičkama do kamenné podlaze … a král Verence II. stále vlastní nekonečnou víru v užitečnost vědomostí získaných z knih, a dokonce si vytvořil neobvyklý názor, že být dobrým králem znamená udělat z království místo, kde by se všem žilo lépe než kdykoliv předtím :-).
Jenže pak, jak správně očekáváte, se to všechno zvrtne … čarodějky se vrátily z cest, aby se zas pěkně mohly začíst starat lidem o jejich záležitosti, totiž, radši se ani neodvažujte představit si, co všechno by mohli lidé natropit, kdyby se o ně starali sami :-).
Takže, čarodějky se vrátily z cest, a jak je jejich dobrý zvykem, za neustálého dohadování jedné s druhou, druhé s třetí a třetí s první, se to stalo … "žádný vítr, jen náhlý těžký klid, při němž vám začne znít v uších" … vysvětlováním se čarodějky určitě unavovat nebudou, jsou jisté věci, které prostě víte…
„Ehmm“, odkašlala si Magráta, „všechny víme, co to znamená, že“… a kruhy v obilí nikdy nevěstí nic dobrého.
A navíc, Magráta se má brzy vdávat, v den letního slunovratu, po němž následuje svatojánská noc … „Chyba, velká chyba, vybrali jste si moc špatně,” zavrtěla smutně hlavou Stařenka Oggová.
Jestli si Magráta vybrala opravdu špatně, to už budete muset zjistit sami, ale, jedním si můžete být jistí, … i když by dobromyslnou stařenku Oggovou, vždy usměvavou a s nekonečně dobrou náladou, španělská inkvizice nejspíš vyloučila ze svých řad pro přílišnou tvrdost, i když se Bábi Zlopočasná mračí a s jejím přísným, zlomyslným až pohrdlivým výrazem si není radno zahrávat, protože by se vám mohlo stát, že vám naroste nos délky a tvaru salátové okurky, a i když se Magráta na vás dívá s výrazem nekonečné dobroty a přitom řádně zmateně, … když půjde do tuhého, pak tyhle tři dámy začnou … SPOLUPRACOVAT, a to se teprve začnou dít věci :-).
A ještě jednu nevyžádanou radu vám dám … dejte si, prosím, cestou pozor … na jednoho zvláštního „sběratele“ :-) …
VILÉME SKŘUSKO. „Ano?”
BUDETE TAK LASKAV? PROSÍM TUDY.
„Vy jste lovec?”
JÁ O SOBĚ RADĚJI UVAŽUJI JAKO O SBĚRATELI POSTRADATELNÝCH MALIČKOSTÍ, BEZ KTERÝCH TO NEJDE, Smrť se usmál.
Skřuskova posmrtná obočí se stáhla u kořene nebohého nosu. „Cože? Něco jako sherry, hořčice, koření… takové věci?”
Smrť si povzdechl. Bylo zbytečné plýtvat na lidi metaforami. Někdy měl pocit, že ho nikdo nebere vážně. MYSLEL JSEM TÍM, ŽE SBÍRÁM LIDSKÉ ŽIVOTY, NEBO PŘESNĚJI ŘEČENO JE LIDEM BERU.
Moje oblíbené postavy se vrátily. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová, Magráta Česneková a knihovník Neviditelné univerzity spolu s dalšími bojují proti Královně Elfů.
Ještě že jsem si tuhle knihu nevzala do autobusu. Kolikrát jsem se smála nahlas. To by mě spolucestující měli za blázna.
Úžasná fantazie pana Pratchetta v kombinaci se skvělým překladem pana Kantůrka,to je prostě koncert.
Hlavně že to všechno dobře dopadlo!
Shakespeara miluju, a tak jsem se na Dámy a pánové moc těšila. Nakonec ho tam tolik nebylo, ačkoliv inspirace jeho dílem byla jasně cítit. Nedostatek anglického dramatika mi ale dostatečně vynahradil inteligentní humor, úžasný cit pro jazyk a neuvěřitelný, akcí a elfy nabitý příběh.
Pratchett předznamenává už v úvodu, čím se inspiroval. Myslím ale, že o nějaké parodii Snu noci ... nemůže být řeč. Pratchettovo zpodobnění totiž dalece přesahuje i ten primární cíl - a sice pobavit, provokovat. Jeho verze vytvořila z originálu něco zcela nového, netradičního. Je neotřelá, nevšední a důmyslná. Teorie bezčasých vesmírů, kruhy v obilí, i jiný pohled na elfy - to je samo o sobě dost dobrý základ pro zajímavý příběh. Když se přidá tradiční špičkování čarodějek a trochu nečekané magické romantiky, čte se to moc hezky... Paradoxně mě nejméně zaujaly Margátiny -zprvu fádní a ukňourané - peripetie, které gradovaly do extrému, který jsem jí nevěřila. Jinak nemám výhrady, povedený díl!
Poslouchal jsem jako audioknihu. Nikdy jsem nečetl Zkrocení zlé ženy a Sen noci Svatojánské si už ani nevybavím, přesto jsem se bavil. Původně jsem předpokládal, že hlavní část příběhu bude o Magratině svatbě, ale tato linka byla jen třešnička na dortu. Celkově Magráta mi tu přišla jako hlavní hvězda, i když tu má asi nejmenší prostor, ale to co provedla jsem u ní opravdu nečekal. Myslím, že minimálně JRRT se, při hlavní dějové lince, musí obracet v hrobě :)
Pribeh odsipal jedna radost, az je toho skoda. Nebudu spoilovat, a tak je oznacim, jako Terry. Tak takhle snad nikdo Damy a Pany nikdy nevykreslil a jejich vztah k zelezu me ne bavil, ale primo rozbijel. Jelikoz jsem cetl knizku jako audioknihu, scena, kde babi mluvi jinak (opet nechci spoilovat) me dostala do ohrozeni zivota nebot jsem ji slysel zrovna pri rizeni. Nutno podotknout, ze sjizdim knizky Zemeplochy postupne, a proto mam v celem deji nenahrditelnou navaznost. Ta mi umoznuje zasmat se vice, nez nahodni ctenari..
Takový trošku jiný Pratchett mi přišlo, já jsem se náramně bavila a Magráta opravdu překvapila :-)
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Elfové jako hybrid koček s vosami, kteří v prostředí Snu noci svatojánské využívají propojení paralelních (parazitických) vesmírů? Zní to jako totální blázinec, ale výsledkem je oblíbený Pratchettův odpočinkový příběh, který i sám o sobě slouží jako nosič humorných scének a dalších kulturních i jiných odkazů, včetně magnetismu, sokolnictví a včelařství, kontinu(iui)a i obvyklých zmínek kvantové mechaniky či Schrödingerovy kočky. Tohle prostě není klasické fantasy, i když elfů, trpaslíků, mágů i čarodějek dostaneme více než dost...
Jinak, knihu Dámy a pánové jsem četl už několikrát, avšak odkazovaný Sen noci svatojánské neznám. Mrkl jsem tedy na Trnkovu animovanou verzi, prozkoumal Shakespearův originál (přiznávám, že na celý asi úplně nemám) a zabrousil i na novodobou adaptaci z roku 1999. A hned se několik podivných věcí vyjasnilo :) Nutno říct, že si Terry vybral ty nejlepší části... Odhalit ale všechny odkazy (již klasicky se můžete podívat na web L-Space) ani tak nedokážu.
Taktéž doporučuji audioverzi namluvenou Zuzanou Slavíkovou. Vše jak má být, u některých scén (mj. ona opilecká, ale zdaleka nejen ona) klobouk dolů, jak dobře a přehledně to zní :)