Muži ve zbrani
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466/zemeplocha-muzi-ve-zbrani-466.jpg
5
1513
1513
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 15. díl >
Staňte se členem MĚSTSKÉ HLÍDKY! Městská hlídka potřebuje MUŽE! Ale zatím má k dispozici desátníka Karotku Rudykopalssona (teoreticky trpaslíka), svobodníka Potroubla (prakticky trpaslíka), svobodníka Navážku (trolla), svobodníka Anguu (ženu... tedy alespoň většinou) a desátníka Nóblhócha (vyloučen z lidské rasy za mnohonásobné nečisté zákroky). A ti teď potřebují veškerou pomoc, kterou je možno získat, protože nad městem poletuje ďábel, ve městě řádí vrah a v ulicích je vůbec něco podivného. Patnáctý díl Úžasné Zeměplochy, v němž se setkáme s mnoha starými známými - od lady Berankinové přes rozšířenou ankh-morporskou noční hlídku až k malému, velmi zvláštnímu pejskovi. Úžasná Zeměplocha, kniha 15., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1997 , TalpressOriginální název:
Men at Arms, 1993
více info...
Přidat komentář
2024/31
Hlídka se nám rychle formuje v tu úžasnou skupinu, která se z stane během příštích dílů. Nově představené postavy jsou skvělé. Angua, Navážka, Potroublo... všichni. Úžasný vývoj má v tomhle díle i Elánius - respektive čtenář se dozví věci, které jsou pro jeho dokreslení naprosto zásadní. Od jeho teorie o botách až po to, za co utrácí výplatu. Potroublo a Navážka mají úžasnou dynamiku, a totéž platí pro Karotku s Anguou.
Druhá městská hlídka je podle všech očekávání super. Ansámbl se rozšiřuje a postavy již známé dělají v životě pokroky (kromě desátníka Nóblhocha). Terry opět naprosto nekutečným způsobem kočíruje dynamiku a chemii postav. Muži ve Zbrani je ve svém jádru satira na téma etnických menšin, stejně jako další vydařená detektivka. Těším se už teď na Nohy z Jílu, protože to vypadá, že se osazenstvo hlídky ještě o pár individuí rozroste.
(SPOILER)
Fantastická kniha z Úžasné Zeměplochy s obrovským kulturním a hlavně morálním přesahem. Chemie postav funguje dokonale, detektivní příběh je napínavý, přechod od Sherlocka Holmese k Noir detektivce v kombinaci s honičkou a přestřelkou à la divoký západ, senzace.
Dějové a vztahové linie mě fakt bavily, Potroublo s Navážkou, Elánius s Havelockem, Karotka se všemi..., Tračník a Nóblhóch jako kontrolor ve zbrojnici.
A pak jsou tady ty silné momenty, které dokreslují charakter mých oblíbených postav, když zjistíte jaký pokoj má Samuel Elánius, co dělá se svým žoldem, jak dlouho mu vydrží boty nebo v jaké spí posteli, tak prostě musíte zamáčknout slzu.
"Nemohu, vám to dovolit, kapitáne. To by byla vražda,"
..klink, cink...
"Vy by jste mě zastavil, že?"
"Ano."
...cink...cink
Elánius maličko pootočil hlavu.
"Zabil Anguu. To pro vás nic neznamená?"
...cink...cink...cink...cink...
Karotka přikývl. "To ano." Ale osobní, to neznamená vždycky totéž co důležité."
Kantůrkův překlad vyzrál jako Jimkin Bearhugger's Whiskey a drop before ye go, aged 8 minutes. Dal bych si kapku té Medvíkovy.
Díky Podivnému regimentu a hlasu Jiříka Pobudy jsem rozkryla další společenství Zeměplochy. Teď už jedu městskou hlídku jednu po druhé a užívám si její personální rozmanitost i samotný děj a jeho fáze, boty, které čtou místopis Ankh-Morporku, Karotkovu přirozenou autoritu, přátelství trpaslíka s trolem i Elániův osud. Ostatně Elánius se vedle Mrakoplaše, Smrtě a Morta pasoval mezi mé nejoblíbenější postavy Zeměplochy.
Já prostě ten styl psaní miluju. Ten vtip, sarkasmus, děj...prostě naprostá paráda. Poslechnuto jako audiokniha a opět skvěle namluveno panem Zadražilem...ten chlap se pro to prostě narodil, říkám to pořád.
Co napsat ke knížce, kterou čtu po Xté... Baví mě!
Charaktery postav jsou přesné i uvěřitelné. Genderová vyváženost se neřeší, ale jednoduše JE. Vtípky a slovní hříčky jen, tak vyplývají.
Když se nemohu rozhodnout, po které knize dál sáhnout, Zeměplocha to vyřeší.
Moje druhé čtení celé Zeměplochy zanechává nostalgický odstín, ale taky radost z kvalitní literatury, která vždycky odkazuje na konkrétní žánr, oblast nebo spisovatele z minulosti. Tentokrát se podíváme do detektivního až thrillerového prostředí, kdy v Ankh-Morporku se chystá puč a možná dostaneme nového krále, kterým je....ale ne, takový spoiler bych vám neudělal :-) Zvedám tady hodnocení na ultimátních pět hvězd, protože jsem se náramně bavil a byl zvědav jak to dopadne. No a subjektivní radost z knihy je ta hlavní hodnota. Za mě super. Doufám, že Navážka nám ještě někdy zmrzne, aby vypočítal tu odpověď na smysl lidstva, vesmíru a vůbec všeho :-)
Pratchettův archetyp idiota, který vůbec není idiot je mi s každou další Zeměplochou víc sympatický. Nakombinovat středověk, laciná klišé fantasy, filmů noir i detektivek, téma rasismu a sexismu, celý to zasypat britskou suchostí a voilà, pejsek s kočičkou upekli velice solidní dort.
(SPOILER)
Z mého pohledu zatím nejlepší kniha ze Zeměplochy. Skvělá zápletka a naprosto výborný Karotka Rudykopalsson, který se dotahuje na mou nejoblíbenější postavičku, Smrtě. Tim asi předběhl i knihovníka, Magrátu Česnekovou a stařenku Oggovou. Stráže! Stráže! mě tolik nenadchla a nechápal jsem oblíbenost noční hlídky, ale po přečtení Muži ve zbrani jsem se stal jejím fandou. Zejména závěr mě nesmírně pobavil, když Karotka s Vetinarim dohaduje vznik obdoby naší kriminální služby.
Zápletka je skvěle stupňovaná, ani mi nevadí přeskakování z jedné dějové linky do druhé, protože se vše ke konci velmi hezky spojí. Řekl bych, že mi tento styl dokonce vyhovuje. Prostě jako normální život, kdy vedle sebe plyne několik dějů, které se v několika okamžicích postupně spojí, nebo překříží, doplní apod. Připočtěme k tomu skvělý Pratchetovský humor a dostaneme něco, co má u mě hodnocení 11/10. Možná v tomto případě udělám ze svého držgrešlovství výjimku a koupím si i audioknihu.
Je mi moc líto jak to dopadlo se strážníkem Potroublem, ale jeho přátelství se strážníkem Navážkou mě až dojalo, obzvláště když Potroublo přišel na supravodivost Navážkova mozku a Navážka bych schopen používat abstraktní matematiku. Za mě jedna z nejlepších pasáží, tedy kromě Karotkova prvního pohlavního styku. Má totiž chlapec recht, rodiče už asi vědí co a jak a psát jim to tedy nemusí.
Byl jsem až překvapený, jak mě to vlastně nebaví. V kontextu s hodnocením poněkud matoucí začátek, ale pokusím se vysvětlit.
Nebavilo mě to ve smyslu, že mě příběh vůbec nenutil číst pořád dál a dál, což se mi u Pratchetta stává pravidelně. Je to ale strašně příjemné číst a to je podle mě ten důvod, proč je to tak dobré. Není to sprint, kdy člověk sejme sto stránek jedním dechem, ale spíš poklidná cesta parkem, kde se kocháte živoucím okolím jedinečného světa a je vám jedno, že se toho okolo zase tak moc tolik neděje. A tato cesta může být někdy cíl.
Přestože příběh není kdovíjaká revoluce, pěkně do sebe se smyslem pro detail zapadá a je protkaný autorovým klasickým svébytným humorem.
Nebudu se moc rozkecávat, Pratchetta prostě miluju, jak je chytrej, moudrej, vtipnej a prefíkanej a tenhle díl se obzvlášť povedl!
Jsem knihovnice, takže si neodpustím citát. Ještě jsem se nerozhodla, jestli s knihovníkem souhlasím, ale něco do sebe to má! Mimochodem, myslíte, že existuje vůbec někdo, kdo tuhle postavu nemiluje?!
"Knihovník samozřejmě byl pro to, aby se všeobecně četlo co nejvíc, ale čtenáři jako takoví mu prakticky lezli děsivě na nervy. Na tom, jak neustále tahali knihy z regálů a opotřebovávali jejich slova neustálým čtením, bylo něco svatokrádežného. Měl rád lidi, kteří knihy milovali a respektovali a podle knihovníkova nejniternějšího přesvědčení nejlepší způsob, jak to dokázat, byl ponechat knihy v policích, na místě, které jim bylo určeno od přírody."
Ook.
Moje druhá kniha ze série a opět velká spokojenost. I když nečtu postupně, neboť v knihovně mají jen dva díly, i tak jsem se dobře orientovala a oblíbila si velké množství postav. Musím sehnat i další díly, tohle mě baví!
Naprosto skvěle napsané a opět famózně interpretované! Hlídka se rozrůstá o několik nových členů a jsou to posily, jak se patří. Fantazie pana Pratchetta je opravdu úžasná a je opravdovým mistrem slova. Bavila jsem se náramně a rovnou se vrhám na další díl.
Rozhlédneme-li se po krajině Zeměplochy, pak patnáctý díl série, který je zároveň druhým dílem podsérie o Noční hlídce, ční na obzoru nepodoben hoře, jež nemůže být zastíněna. Vskutku v tomto příběhu funguje vše, od skvělého původního týmu sympatických postav, přes zdárné doplnění o nové opět zdařilé postavy, nerušící napojení na další díly zeměplošské série až po samotný výborný detektivní příběh. Muži ve zbrani patří bezesporu k vrcholům Pratchettovy tvorby. Sérii Noční hlídky si vzal do úst výborný Jan Zadražil.
"Já myslel, že trpaslíci nevěří na ďábly, démony a takové věci?"
"To je pravda, ale... nejsme si jistí, jestli to vědí ti ďáblové a démoni."
Ultimatní akční detektivka :-)) Je v ní všechno od vražd, intrik, přes trolly, trpaslíky, svatbu, sex s vlkodlakem až po přestřelku a kvanta kvalitního humoru.
Knížky o Hlídce se asi postupně stávají mými nejoblíbenějšími ze Zeměplochy . Pratchett dokáže pobavit, ale tady bylo i trochu smutku. A hlavně, v zábavném příběhu se objevují i docela závažné problémy, které se týkají nejen Ankh-Morporku, ale existují i u nás na Zemi kulaté (vím, spíš šišaté) , třeba rasová a etnická nesnášenlivost.
Skvělé jsou postavy hlavně Karotky, Elania, Vetinariho. Zkrátka doporučuji.
Jedna z mých nejoblíbenějších Zeměploch. Běžně si při poslechu audioknihy zaškrtávám oblíbené pasáže v e-knize, ale tady jsem to vzdala. Musela bych zaškrtat celou knihu. Přečetla jsem ji podruhé letos v srpnu a teď v říjnu bych ji už klidně četla znovu. Nedokázala bych si vybrat, jestli se mi víc líbí "Stráže! Stráže!" nebo "Muži ve zbrani", druhá kniha o hlídce navazuje hladce na první a funguje skvěle, přestože staví na stejném námětu. Skoro jsem ani neměla ten dojem, že čtu ten samý příběh s několika novými protagonisty. To prostě ani nemá cenu zkoušet popsat všechny ty drobnosti a detaily, které tu do sebe zapadají. Poprvé jsem knihu četla ve 14 a pamatuju si, že i tenkrát mě na ní bavilo úplně všechno. Možná, že až přečtu "Muži ve zbrani" potřetí nebo počtvrté, napíšu k tomu komentář dlouhý jak týden.
***
"To bych chtěl vidět, jak by mě někdo přinutil chovat se uctivě k nějakému chlapovi jenom proto, že vytáhl meč z kamene. To nedává smysl, protože to z nikoho krále neudělá. Já vám teda něco řeknu," rozohňoval se Tračník, "chlap, kterej dovede meč do kamene zarazit... takovej chlap, to je podle mě král!"
"Jenže takovej chlap by byl na esu," odporoval Noby.
Ako som pri knihe Čarovné práva písal, že je vhodná na prvé zoznámenie s autorom, tak Mužmi v zbrani rozhodne nezačínajte. Ano, je to jedno z najklasickejších a najikonickejších Pratchettovych diel, ale rozhodne je z tých náročnejších. Rozprávanie je rozbiehavé, obsahuje obrovské množstvo odbočiek, menších zápletiek a samozrejme je to všetko prekombinované. Tá prekombinovanosť je pre autora typická, ale v tomto prípade už za ňu strhávam jednu hviezdu pretože, to vystavanie hlavnej zápletky je skutočne krkolomné a pre čitateľa značne nekomfortné. Hlavným pilierom knihy sú úžasné postavy a ich neskutočne vtipné dialógy, hlášky a scénky. Knihu som počúval vo forme audioknihy a niekoľkokrát som sa nahlas smial. Audioknihu nahovoril Jan Zadražil a jeho interpretácia je výborná. Hlavne jeho stvárnenie trolla Detritusa nemá chybu. Autor mal neskutočnú fantáziu a zmysel pre humor. Určite odporúčam, ale skôr pokročilejším čitateľom v autorovej tvorbe.
Miluju ten nádherný absurdní humor, postavy i svět, který sir vytvořil. Je to jako pohlazení po duši, a když potřebujete něco u čeho se opravdu zasmějete, je Zeměplocha přesně to pravé. Díky knize jsem mohla opravdu vypnout a ponořit se do úžasného světa. A jelikož jsem poslouchala jako audioknihu, tak klobouk dolů před přednesem pana Zadražila, protože to je prostě přesně to, co od audioknihy chcete.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Po skvělé knize Stráže! Stráže! přišli překvapivě ještě lepší Muži ve zbrani. Nejdokonalejší součástí příběhu byla paradoxně k názvu první žena v Hlídce (přestože ji termín žena zdaleka nevystihuje). Duo Terry Pratchett / Jan Kantůrek znovu udeřilo naplno a já jsem se spokojeně pochechtával od začátku až do konce. A že mi bylo sakra líto, že už je konec! Ale ono to vlastně ani nevadilo, protože autor nebyl žádný lenoch a jeho zásoba humoru (a humoru českého překladatele) neznala mezí. Časem se mi podařilo nasbírat komplet všech knih z prostředí Zeměplochy, takže je Terry Pratchett tím autorem, na něhož narazíte v mé knihovně nejčastěji.