Muži ve zbrani
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466/zemeplocha-muzi-ve-zbrani-466.jpg
5
1499
1499
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 15. díl >
Staňte se členem MĚSTSKÉ HLÍDKY! Městská hlídka potřebuje MUŽE! Ale zatím má k dispozici desátníka Karotku Rudykopalssona (teoreticky trpaslíka), svobodníka Potroubla (prakticky trpaslíka), svobodníka Navážku (trolla), svobodníka Anguu (ženu... tedy alespoň většinou) a desátníka Nóblhócha (vyloučen z lidské rasy za mnohonásobné nečisté zákroky). A ti teď potřebují veškerou pomoc, kterou je možno získat, protože nad městem poletuje ďábel, ve městě řádí vrah a v ulicích je vůbec něco podivného. Patnáctý díl Úžasné Zeměplochy, v němž se setkáme s mnoha starými známými - od lady Berankinové přes rozšířenou ankh-morporskou noční hlídku až k malému, velmi zvláštnímu pejskovi. Úžasná Zeměplocha, kniha 15., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1997 , TalpressOriginální název:
Men at Arms, 1993
více info...
Přidat komentář
Až nepopsatelně skvělá věc po všech směrech. Hlídka je prostě dokonalá, jak svými členy, tak i příběhy a humorem.
Po době jsem sáhl na Pratchetta, knize mého dětství. Tahle (a mnohé z jeho dalších) kniha je naprosto úžasná. Příběh odsýpá a mě se jen těžko přerušuje, navíc jeho humor je naprosto brilantní.
"Pije jenom, když má deprese," vysvětloval Karotka.
"A kdy má deprese?"
"Někdy třeba proto, že už se dlouho nenapil."
AUDIOKNIHA namluvená Janem Zadražilem je výborná! On fakt perfektně střídá hlasy, dělá to perfektně!
Co se týká příběhu musím se přiznat, že Noční hlídka mě bere ze všeho nejvíc, kapitán Elánius a Karotka, to je prostě dvojka do nepohody. Když jsem u té mluvené verze, takovej svobodník Navážka byl fakt extra vtipnej! :D na čtení knihy si ještě počkám pár dílů, ale už teď mohu doporučit! :)
Návrat noční hlídky v patnácté zeměploše - opět jde o výbornou fantasy "detektivku", noví rekruti hlídky jsou skvělí a potěšil mě i návrat Gaspody (z Pohyblivých obrázků). Kniha mi přišla o chlup horší než Stráže! Stráže! - Noby a Fred Tračník mohli dostat větší prostor a detektivní linka je trochu zmatená. Ale i tak jde o výbornou zeměplochu - pět hvězd.
Posloucháno i čteno.
Audio i text výborné.
Skvělá zábava,humor i dobrodružství.
...."Já jsem tady sotva deset minut a už jsem byl povýšený! A taky jsem dostal vzdělání a výcvik, abych mohl co nejlíp konat potřeby na ulicích v městě!...."
Halloweenský kaleidoskop postav a postaviček se dostavil přesně na čas ;o)
Trochu přestávám hledat tolkienovskou nadstavbu a začínám si vážit humorných perel na volno svázaných do krkolomného děje. Tu je děj ucházející a nadstavba místy luxusní.
"Dělali zkrátka to, co dělali aristokraté vždycky. Skasali téměř všechny plachty a přežívali jak se dalo."
"...jednoduchý totiž neznamená totéž co hloupý. Karotka nebyl hloupý. Byl přímý, poctivý, pravdomluvný, neustále dobrosrdečný, a čestný v každém svém konání.“
"Cechy, ta nejhorší lůza, jakou zplodili kupci a obchodníci. A mají slovo v řízení města . . .
hokynáři mají stejný vliv jako baroni!"
"Pýcha je dobrá věc, ale pečený jelito je pečený jelito."
Dokonalá nekorektní legrace a docela hluboká moudrost probleskuje z "nebroušených diamantů se zlatou žílou hluboko uvnitř"!
Jak pěkně to koresponduje se současností!!
______________
Pod čarou: šlechtická pýcha je protimluv. Jde o hrdost, ale to je jen tolkienovské dloubnutí na okraj, pane Kantůrku. ;o)
5/5
Podobně jako u Stráží jsem se chytla až někde za první čtvrtinou. Zato náramně.
A nevím, co vynachválit dřív.
Překlad (mnohem víc, než to!) pana Kantůrka? Interpretaci mága Honzy Zadražila?
Je to úžasně, chytře a mnohovrstevně vtipné, zároveň tisícerým způsobem neokázale moudré, je v tom napětí jako hrom, je to perfektní v tom, jak se jednotlivé postavy vymaňují ze svých zdánlivě nepřekročitelných nastavení, vyvíjejí se, pomáhají si, boří neměnné.
To zcela neúhybné zdůrazňování dobra by mohlo působit naivně až možná únavně; nebýt Pratchettova mistrovství, se kterým vyvažuje nebezpečí selanky momenty třeskuté srandy, anebo nečekaně důrazným připomenutím nástrojů a síly zla. Je stejně dobrý v obojím. A mě to baví.
Skvělej díl. Nejdřív jsem měl nejradši díly s čarodějkama, ale už se to přelilo na Hlídku. Přečteno dost rychle, krásně se četlo, bez hluchých míst a bez ztrácení v ději :). Jeden z těch nejlepších dílů pro mě zatim.
Volné pokračování knihy Stráže, stráže, kdy se opět setkáváme se starými známými desátníkem Karotkou a Nóblhochem, svobodníkem Potroublem a dalšími. V Ankh-morporku začne řádit vrah a noční hlídka musí urychleně případně vyřešit. Příběhy městské hlídky mám společně s čarodějkami nejradši z celé Zeměplochy. Neobyčejně vtipné, plné různých narážek a řečnických obratů, kdy díky překladu Jana Kantůrka, jsem se u této knihy neskutečně pobavil.
Čtivé, vtipné a neobyčejné příhody "mužů" z Noční hlídky, kteří musí vyřešit velice zapeklitý případ několika úmrtí i samotnou svojí existenci v Ankh-Morporku. Boží - jako všechno co jsem zatím od TP četla. :)
Paráda jako vždy. Já si Zeměplochu a její příběhy užívám plnými doušky. Moc se mi líbí námět i překlad. Kapitán Elánius a jeho hlídka jsou nepřekonatelní.
To je prostě partička k pohledání, na druhou podobnou jen stěží narazíte! Z malé Noční hlídky se stává větší a pestřejší Městská hlídka, kam přibude opravdu trpaslík Potroublo, troll Navážka a krásná čubička Angua. Mým nejoblíbenějším stále zůstává skvělý zatím desátník Kartotka. Společně pátrají po vrahovi, který řádí v ankh-morporkhských ulicích i kanálech a snaží se urovnat odvěké trollo-trpasličí nepřátelství. Jednoduše úžasné, pratchettovsky humorné a kouzelné.
Napodruhé mě konec jedné postavy rozesmutnil ještě víc než napoprvé. Protože jsem to věděla už od začátku.
Naopak jiné kousky jsem si na druhý pokus víc užila.
Proti Stráže, stráže se mi zdá tento díl už dobrý i pro opakované čtení. Už se ale stejně těším na tu Noční hlídku :)
Opět dobrá, audioknižní zpracování je naprosto geniální. Jen byla chyba poslouchat to hned po Stráže, stráže, jsem už tím humorem trochu přejedený a chce to od Pratchetta pauzu.
Muži ve zbrani lehoulince vybočují z Pratchettových obvyklých kolejí. Nechybí výborný humor, jemuž jsem zcela propadl, nechybí skvělé dialogy, ale pozor! Přibývá smrt! Ale ne v podobě více či méně zábavného Smrtě, ale ve formě nefalšované a ryzí. Smrt nejmenovaného trpaslíka mnou otřásla natolik, že jsem se v knížce musel vrátit a ověřit si, jestli jsem se náhodou "neukouk". Ne. Byl jsem skutečně dojatý a to jsem u Pratchetta nezažil. Pan Mistr v Zeměploše znovu rozšířil svůj spisovatelský zaběr.
Skvělé!
Skvelá kniha o kráse politickej nekorektnosti a o tom, že sme všetci len ľudia. Ehm… A trpaslíci. Prípadne trollovia :D.
Druhá kniha o Hlídce je pro mě ještě o stupeň lepší, než předchozí. Jediným záporem je, že přestože je zde i má nejoblíbenější postava kapitán Elánius, tak tu mají více prostoru jiní členové Noční hlídky. Kromě již předchozí sestavy seržanta Tračníka, desátníka Nóblhócha a nově povýšeného desátníka Karotky, se zde objevují zcela nové postavy – strážník Potroublo (trpaslík), strážník Navážka (troll) a strážnice Angua. Tím vznikají nové zábavné scény, neboť je využita zejména vzájemná řevnivost mezi trpaslíky a trolly. Také se zde již více projevuje Karotkova inteligence, kdy nejvíce jsem si užíval situací, kdy Karotka dokonale využívá své pravdomluvnosti k dosažení svých cílů. Přestože je zde hlavní zápletka silná, Pratchett ji velmi umně používá k tomu, aby rozehrál spoustu zábavných scén. A pro čtenáře je zde mnoho překvapivých odhalení, kdy ne vždy se to týká otázky, kdo je vrah. Závěr knihy pak také předznamenává, jak se série o Hlídce bude rozvíjet. A možná je i dobré vědět, že tato série svého vrcholu stále ještě nedošla.
Štítky knihy
Zeměplocha hlídka zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
(SPOILER) Jedno z nejklasičtějších Pratchettových děl, samozřejmě moje milovaná Hlídka. Kniha by mohla sloužit jako ukázkový příklad všech autorových kladných stránek i nešvarů. Těmi začnu.
Jako obvykle překombinovaný děj. Tady je závěrečný megazvrat ještě udržen v přiměřené rovině, ale ačkoli jsem tento díl Zeměplochy četla už potřetí, nedokázala jsem si vybavit, kdo je vrah, což možná odkazuje na počínajícího Alzheimera, ovšem mnohem pravděpodobněji na ne zcela logické vystavění zápletky.
Ovšem pochopitelně vyšetřování zločinu sloužilo jako pouhá kulisa k předvedení řádky charakteristických postaviček a jejich pinožení páchnoucím, špinavým, bezútěšným a celkově nevábným životem v Ankh-Morpoku. Nebo tam snad bylo něco pěkného a příjemného? Ne. Kdysi jeden nakladatel nazval Pratchettův humor laskavým. Zajímalo by mě, co si takový člověk představoval pod cynismem a jízlivostí. Ano, smála jsem se, ale laskavého na daných vtípcích nebylo vůbec nic.
Pak jsem taky zamáčkla slzu nad Potroublem a Navážkou.
Charaktery postav zase představují nejsilnější stránku díla, a pak pochopitelně související věc, vtipné a břitké dialogy. Ve vývoji postav a vztahů mezi nimi nemá autor konkurenci.
Pak už čtenář jenom marně úpí nad častým přeskakováním mezi jednotlivými scénami, absencí kapitol nebo jen ubohých trojhvězdiček, které by oddělily místa, která k sobě nepatří, ovšem snadno splynou v jedno.
Můj nekritický obdiv vůči Mistrovi již znatelně vyprchal, takže na knize vidím přesně to, co to je. Poněkud komplikovaná zábava, spousta nerdovských vtípků, mizerná stavba děje, skvělá práce s postavami a velmi osobitý styl.
Rozhodně doporučuji.