Farba mágie
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404296/bmid_farba-magie-1KT-404296.jpeg
4
3601
3601
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Vitajte v úžasnom svete Plochozeme, najzábavnejšej fantasy široko-ďaleko, možno až za okrajom plochej planéty, ktorú nesie vesmírom na chrbte obrovská korytnačka! Tak ako žiadny obyvateľ magického sveta, ani Dvojkvietok nie je celkom obyčajný tvor. Okrem toho, že má zrejme viac než jeden pár očí a všade ho prenasleduje jeho až desivo oddaná agresívna Batožina, je aj prvým turistom Plochozeme. A v túžbe po dobrodružstve si to namieri rovno do Ankh-Morporku, obývaného trollmi, trpaslíkmi, upírmi či dokonca ľuďmi! Naivnému Dvojkvietkovi sa však od začiatku lepí na päty smola – vlastne celé vedro smoly, zosobnené v neschopnom čarodejníkovi, ktorý sa stane jeho nedobrovoľným sprievodcom. Práve pohroma Vetroplaš dostane totiž za úlohu vzácneho zahraničného hosťa za každú cenu ochrániť. Farba mágie je prvým dielom kultového cyklu Úžasná Plochozem a zároveň štartuje sériu o cynickom čarodejníkovi Vetroplašovi – a jeho neuveriteľnom talente namočiť sa až po uši do každej... hm, patálie. Vychádza v reedícii s novou obálkou a so starým dobrým pratchettovským humorom.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Pěkný úvod do zeměplošské série. Je hlavně věnovaný Mrakoplašovi a Dvoukvítkovi. Zatím se zde nesetkáte s mágy z neviditelné univerzity, ale seznámíte se s Ankh-Morporkem, jeho zřízením a obyvateli. Je to vtipné v Prachettovském stylu. Dvoukvítek je prostě zvědavý na všechno možné a je neomylně přesvědčen, že vše se vyřeší. Naproti tomu střízlivě uvažující (a dosti zbaběle k tomu) Mrakoplaš se děsí každé situace, kterou Dvoukvítek nazve zajímavou a krásnou. Protože Dvoukvítek jako správný turista vše vidí s růžovými brýlemi.
I když je pravda, že pozdější knihy ze série jsou určitě lepší, stále je to dobře napsaný humorný příběh. Každá další kniha sérii rozšiřuje a jak člověk poznává jednotlivé hrdiny má je stále více rád. Ačkoli to nejsou klasičtí hrdinové, které byste ve fantasy očekávali, jsou o to více reálnější.
Mé první setkání se světem Zeměplochy. Četla jsem na doporučení. A dobře jsem udělala. Originální svět plný absurdity, absurdního humoru a s nemožnými hlavními hrdiny, s kterými skutečně strávit jeden den, nechá se člověk dobrovolně sežrat zavazadlem. Ale na druhou stranu, nelze je nemít rád a nefandit jim. Především Mrakoplašovi, i když je to takový flákač a srágotka.
Když nepočítám Dobrá znamení, která jsou napsána společně s Gaimanem, tak to byla moje Pratchettovská prvotina. A tam to asi také zůstane. Ze začátku mě kniha nadchla a bavila. Parkrát jsem se hlasitě smál. Jenže pak se to tak nějak pořád opakovalo a té absurdity začlo být až moc. Někdy v polovině jsem pochopil, že to jiné nebude. A nebylo. Hlavní postavy jsou unášeny dějem bez nějakého svého přičinění, svět okolo funguje dle nahodilých pravidel a já to ke konci dočítal už spíše z povinnosti. V duchu jsem si říkal, co by tak mohlo být finálem, aby mě to celé překvapilo a zvrátilo mé zklamání. Nevím. Nic takového se neudálo.
Mnoho mých známých uvádí Pratchetta jako svého oblíbeného autora, takže když mi jeden z nich nejen doporučil, ale hned i půjčil Barvu kouzel, s chutí jsem se začetl - jenže očekávaný výsledek se nedostavil, s přibývajícími stránkami jsem se nudil čím dál víc a knihu dokončil spíš z povinnosti (naštěstí není příliš náročná, takže to proběhlo celkem rychle). Zkusil jsem pak ještě jednu Zeměplochu, kdyby náhodou - ale tu už jsem ani nedočetl, tohle prostě není můj šálek kávy..
Někomu, kdo s Terrym Pratchettem ještě neměl tu čest, bych k seznámení s jeho dílem doporučila jiné knížky, které autor napsal později, nicméně Barvu kouzel vnímám jako potřebný a neodmyslitelný úvod do světa Zeměplochy.
Děj pořád frčí kupředu a neustále se něco děje, postavy jsou jedinečně groteskní a některých vám je i trochu líto, například Smrť to občas nemá vůbec lehké, chudák jeden hubenej..
Jednou za čas dostanu na Pratchetta chuť a právě jsem se pustila do všech jeho knih již potřetí; tento originální a naprosto výjimečný spisovatel si našel místo v mém srdíčku a často lituji toho, že už nikdy nic dalšího nenapíše.
Povinné pro každého milovníka fantasy!
Napínavý příběh ze Zemeplochy, sympatické hlavní postavy Rincewind a Twoflower si mě získaly hned, těším se na další díl.
Podařený úvod do úžasné země zvané Zeměplocha plné kouzel, magie a šíleností. Autorovi se podařilo vytvořit úžasné prostředí a číst knihu byla jedna radost.
Pratchett je prostě Pratchett. V rámci nostalgie jsem se rozhodl, že to přečtu celé znova. Barva kouzel by mohlo některé začínající čtenáře dnes odradit. Ale stojí to za to.
Příběh jsem již znal díky skvělému filmovému zpracování ale musím říct že samotná kniha mě osobně připadala místy slabá. Skvělý začátek v Ankh-Morporku a taky závěrečná část v Krullu, ale dějové linky v chrámu a Wyrmbergu nic moc. Nicméně i tak mě to celkem bavilo a těším se na další díl.
V Barvě kouzel, která je úvodním dílem ze série Zeměplocha nám Terry Pratchett představuje svět umístěný na krunýři obří želvy a poněkud výstřední výpravu vedenou nepříliš úspěšným čarodějem Mrakoplašem, která vytrvale směřuje na samý okraj této podivné planety. Za mě celkem fajn a docela vtipná fantasy.
S Barvou kouzel jsem přifrčel z knihovny roku 1994. Obálka se mi vůbec nelíbila, ale tak řekl jsem si že zkusím. Přelouskal jsem pár stránek, moje osmileté já vůbec nechápalo....to neni jako Hobbit ani Jako Pán prstenů...hořící město, lasička, zavazadlo...divné postavy. Knížku jsem běžel vrátit. Náhodou jsem asi po roce výpůjčku zopakoval, že to musim dát. Od té doby jsem propadl Zeměploše a láska k ní trvá více než čtvrtstoletí. První díl je samozřejmě spíše parodie na klasické 70. a 80. Fantasy, ale už zde vidíme pod povrchem předzvěst něčeho jedinečného a neopakovatelného. Novým čtenářům bych ale tuto knihu jako první nedoporučil.
Ano, to je presne to, co má nemocná duše potřebuje. Když jsem přehlcena truecrimu detektivek...s láskou sáhnu po zeměplošské sérii.
Jelikož už vím, jaké knihy TP umí napsat, jsem dost zklamán. Za mě je to srovnatelné s Červeným trpaslíkem, ale od Pratchetta očekávám více. Jeho humor bývá uspořádanější, inteligentnější a nápaditější.
Z těch povedených věcí bych asi vypíchnul první třetinu v Ankh-Morporku, kopance do koulí a originální zavazadlo.
Dostalo se ke mně prvních 10 kousků ze série a postupně se tím budu prokousávat.
První díl, chápu, podle komentářů, že je seznámení, a že to hlavní přijde.
Jako pro totálního začátečníka se mi některé popisy prostředí jevily komplikovaně, jak kdyby chaotické, občas jsem se v textu ztrácel, občas se zasmál. Pochopil jsem zpodobnění Dračáku :)
Někteří čtenáři jsou dost skeptičtí, a v některých ratinzích tato kniha figuruje jako top 5 worst from Pratchett :-/
Za mě ale minimálně 7/10 určitě jo :)
Já nevím, těšila jsem se na všemi vychvalovaného a obdivovaného Pratchetta a nějak jsem se za celou dobu pořádně nezačetla, nechytlo mě to. Přišlo mi, že je tam tolik fantasy prvků a různých dějových linek, že jsem po chvíli otupěla...
Nějaké ty vtipné pasáže dnes nedokážou udělit vyšší hodnocení než v době první četby před 20lety.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo britská literatura
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Hodně dlouho mi trvalo, než jsem se konečně pustila do čtení Zeměplochy.. a protože se mi opravdu moc líbí tato limitovaná edice, musela jsem si jí pořídit a zařadit ji tak do své knihovny..
Příběh Barvy kouzel znám, jelikož mám několikrát zkouknutý dvoudílný film a herecké výkony jsem si tak v hlavě porovnávala s právě čteným příběhem. Těším se na další příběhy ze Zeměplochy, na Smrtě, na Mrakoplaše a další postavičky..