Nadělat prachy
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 36. díl >
Kdo by si nepřál být tím mužem, který vede ankh-morporskou mincovnu a banku, která stojí hned vedle? Je to kšeft na celý život. Ale jak Vlahoš von Rosret velmi rychle zjistí, život nemusí být vždycky dlouhý. Hlavní účetní je velmi pravděpodobně upír, ve sklepeních banky je něco nepopsatelného (a samo bankovní sklepení je nepopsatelné), a k tomu navíc se ukáže, že Královská mincovna pracuje s prodělkem. Tři sta let starý mág nadbíhá Rosretově přítelkyni, Vlahošovi hrozí odhalení jeho kriminální minulosti, ale mohlo by se stát, že ještě před tím ho dostane Cech vrahů. Jednoduše řečeno, existuje řada lidí, kteří by ho rádi viděli pod drnem. Ach ano. A každý den musí chodit venčit spolumajitele banky. Přitom by měl především... dělat peníze! Úžasná Zeměplocha, kniha 32., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2008 , TalpressOriginální název:
Making Money, 2007
více info...
Přidat komentář
Jako ostatní knihy Sira Terryho, solidní četba. Kvalita Zeměplochy ve své skvělé formě. Pratchettův tradiční humor si tentokrát bere na paškál bankovnictví a měnový systém. Série s Vlahošem je velice konzistentní, co se kvality týče a rozhodně stojí za přečtení (jako prakticky vše ze Zeměplochy).
Vlahoš Rosret ve své nejlepší roli. A zlato je jen olovo, které odjelo na dovolenou. Dávám 5*.
Za mě skvělé pokračavání Zaslané pošty. Opět spousta skvělých napadů, humoru a golem "žena"....
výborný popis fungování bankovního systému :) jako bývalý bankovní zaměstnanec jsem byla z knihy nadšená a musela jsem pak přečíst i Zaslanou poštu
Zase jeden z úžasných, humorem nabitých příběhů. Věci ze skutečného světa implantované do Zeměplochy mne velmi baví. Neskutečný je popis toho skleněného stroje s vodou, který funguje jako ekonomie.
Zaslouží si to pět hvězdiček? "Jhistě, bháne!"
Opět skvělá kniha, stejně jako Zasraná pošta, akorát mají obě knihy nepříjemně podobnou zápletku. Že by se mistr Pratchett na stará kolena začínal vykrádat?
Krásné navázání na dějově předcházející Zaslanou poštu. Ačkoli, ta se mi líbila drobet víc. Každopádně i tato kniha je plná osobitého humoru, nadsázky, a hlavně Vetinariho s Vlahošem, tato kombinace je jednoduše geniální. :)
Pre mňa knihy s Vlahošom sú lepšie ako Hliadka. Bavia ma viac. Vlahoš je jednoducho super postava, ktorá má silnú osobnosť, hĺbku a tiež minulosť. Pošta doslova celá naplnená listami či mincovňa, ktorá začne vyrábať namiesto riadneho kovu a zlata akési napohľad obyčajné papieriky, sú už sami o sebe skvelé námety. Naviac ja som zaťažená na psy, takže prečo by nemohol byť riaditeľom banky jeden malý havko? Nekradne, nepodvádza, neklame, nekalkuluje. Iba veselo víta svojho pána a sem-tam sa hrá (s aj keď trochu neobvyklou) hračkou.
Myslím si však, že ekonomika a peniaze nebola jediná hlavná téma, ktorú autor v príbehu rozoberal. Síce som už knižku čítala dávnejšie, ale zostal v mne zakorenený pocit, že bola dosť aj o psychických problémoch. Prečítala som už takmer všetky z autorových kníh zo Zeměplochy, ale takto výrazne som to ešte nikdy nepociťovala. Od dobre známeho Igora, cez umeleckého génia Výrohoře, Kosmu Opulenta, až po Bílobrada z cechu šaškov a gašparov, ktorý je z nich všetkých snáď paradoxne považovaný za toho "najnormálnejšieho". A isto i ďalšie postavy. V podstate sa v príbehu podľa môjho názoru táto "normálnosť a nenormálnosť" naopak dosť potiera a každá postava je jednoducho tak trochu...svojská :) Ako vždy.
Potřebujete zkoušku z ekonomie? Přečtěte si nadělat prachy... mnohé tímto pojetím i ohromíte!!! Miluju Vlahoše von Rosreta
Knížka mě velmi pobavila. Když jsem ji četla, začala jsem zrovna pracovat v oblasti bankovnictví a některé narážky a lehká ironie až parodie na to, jak to v bankách chodí mě dostaly- dokonalé:-)
Knihy s Vlahošem jsou jedny z nejlepších v celé sérii Zeměplochy. Tenhle díl mě bavil od začátku do konce i přes jeho rozsáhlost.
Rosret, Vetinari a základy ekonomie jsou prostě skvělý mix. I když trochu horší než pošta. "Hubert se zabývá ekonomií. To je podobné jako kdyby se zabýval alchymií, akorát to nadělá mnohem méně nepořádku."
Pratchett s Rosretem nezklamali. Autor zde rpzvedl trochu jinou oblast Zeměplochy a je to vážně legrace :-)
Super pokračování s Vlahošem, tato postava se mi velmi líbí a je dobře propracována, dokonce příběhy s ní se čtou jedna radost. Pratchettovo umění vypíchnout realné záležitosti a vložit je na zeměplochu aby dávali smysl a zároveň pobavili i zde funguje skvěle. :o)
„Zůstaňte chvíli stát a vaše chyby vás dohoní!“ pravil Vlahoš Rosret, ten nejnenápadnější člověk na světě, který byl dokonce tak nenápadný, že když byl malý, tak se matka občas vracela ze školky s cizím dítětem. Vlahoš, zástupce ředitele banky, opatrovník, jež pana ředitele chodí venčit. A zároveň někdejší ředitel pošty.
Poslední řečené je problémem této knihy. Příliš se odkazuje na svoji veleúspěšnou předchůdkyni a tak mě zezačátku, kde z ní nepokrytě těžila, moc nebavila. Asi nebylo rozumné číst je hned po sobě.. Nicméně vše se pěkně vyvinulo a když už se děj začal zase točit sám kolem sebe, tak bylo vše v pořádku. Emancipovaná golemí Grácie, opulentní a částečně zvrácená Opulentovic rodina a taky mnou velice oblíbený Igor jsou kombinací, která vás nakonec nemůže zklamat. Děj byl poněkud předvídatelnější, ale co už. Za přečtení stejně stojí :-)
„Já s tím pohnout nedokážu. Dobrá, Grácie, teď je to na tobě.“
„A může se takhle chovat dáma?“ zaduněl druhý hlas.
„Ale samozřejmě, počítá se to jako přesouvání nábytku,“ ozval se třetí hlas, nepochybně ženský.
„Tak dobře. Tak já to zvednu a utřu pod tím prach.“
Pak zazněl skřípot těžkého kusu dřeva přesouvaného po jiném dřevě a na hromadu pytlů se zlatem se snesl slabý pramínek jemného prachu.
„Je tady opravdu hodně prachu. Donesu si koště.“
„Víš Grácie, byl bych raději, kdybys teď zvedla tu podlahu.“
„Myslíte, že bude prach i pod ní?“
„Tím jsem si naprosto jistý.“
„Dobře.“
Ozvalo se několik těžkých nárazů, při nichž dubové trámy zapraskaly, a pak zaduněl druhý hlas: „O utírání prachu pod podlahou paní Vagónová v knize Příručka dobré hospodyňky vůbec nic nepíše.“
„Grácie, tam dole možná umírá člověk!“
„Aha. To by udělalo nepořádek.“
Ačkoliv Pratchett rozhodně nemá zapotřebí vymýšlet nové postavy, protože zdaleka nevyčerpal potenciál těch starých, Vlahoš nemá chybu. Moje nejoblíbenější část této knihy je výčet výrobních nákladů proti hodnotám jednotlivých mincí. Takovýchto perel je v této knize, ale mnohem víc a autor opět ukazuje svůj um.
Asi se budu dost opakovat s ostatními komentáři, ale Vlahoš přinesl Zeměploše něco nového. Napravený grázl, kterému všichni fandí. Stále dokola v knize omílaná schopnost Vlahoše obtočit si lidi kolem prstu se nakonec převedla i do reality čtenářů a myslím, že každému je hlavní postava novopečeného bankéře neodolatelně sympatická.
Nejvíc mě z celé knihy bavily scény s Grácií... ženský golem čtoucí červenou knihovnu? Perfektní!
Štítky knihy
Zeměplocha peníze humor golem Vlahoš von Rosret bankovnictví Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Naprosto skvělá!!!