Pod parou
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/237051/bmid_uzasna-zemeplocha-pod-parou-sdb-237051.jpg
4
540
540
Úžasná Zeměplocha série
< 40. díl >
Do Ankh-Morporku přijíždí nový vynález - obrovské kovově dunící monstrum, které ovládlo sílu všech čtyř základních živlů: země, vzduchu, ohně i vody. Nad Zeměplochu začne stoupat pára vytvořená lokomotivou pana Štědrovky, muže v čepici se štítkem, vyzbrojeného posuvným pravítkem. Pan Štědrovka má zajímavou dohodu se siny a cosiny a díky nim ovládá Železnou vrtilku - první zeměplošskou lokomotivu. Vlahoš von Rosret nepatří k lidem, kteří by milovali tvrdou práci. Ve funkcích šéfa Poštovního úřadu, Mincovny a Královské ankh-morporské banky je ovšem jeho pracovní nasazení životně důležité; spočívá však především ve slovech, která naštěstí nejsou těžká a nepotřebují každou chvíli naolejovat. Vlahoš je milovník života a proto nedokáže odmítnout novou práci, kterou mu nabídne Patricij. Vlahoš se bude muset vypořádat s celými litry kolomazi, se skřety, s tlustým podnikatelem, o němž se říká, že shazuje zaměstnance ze schodů, s řadou rozzuřených ortodoxních trpaslíků - vrtmářů a mnoha dalšími protivenstvími, pokud nechce, aby všechno vykolejilo...... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2015 , TalpressOriginální název:
Raising Steam, 2013
více info...
Přidat komentář
Myslím, že v této knize Terry opět natahoval více než musel na úkor zábavnosti. Je to škoda, protože jeho smysl pro humor, používání running jokeů a pomrkávání na fanoušky paralel Zeměplochy se skutečnými dějinami je prostě famózní. Jen té vaty je tentokrát trochu více a já nepatřím mezi nekritické příznivce Terryho. Ti ať si přečtu minimálně hvězdu navíc ;)
Přátelé, už to není ono.
Díky za vaše texty a všichni litujeme ztráty, která byla o to bolestnější, že pomaličku stravovala vašeho génia.
V podstatě z každé stránky jsem cítila loučení se se čtenářem, a to ve velkém stylu. Mnozí kritici posledních děl sira Pratchetta si zřejmě neuvědomují, s jak závažnou nemocí se pral a přitom! dokázal něco takového. Upřímně, kolika "zdravým" lidem se povede procento z toho, co jemu? Opět smekám. A jsem ráda, že se k nám znovu přidal Smrť, ačkoliv určitě nebylo jednoduché a srdci blízké ho do děje začlenit. Co do ostatních postav, mihly se tam všechny ty významné a skalní, které nás doprovázely většinou knih... Je to velká a bolestná ztráta pro literární svět.
Docela mě mrzí, že si už nebudu moct přečíst žádná další dobrodružství nejen obyvatel Ankh-Morporku (nepočítám Toničku, na tu se velmi těším). Chápu, že si pan Terry Pratchett nepřál, aby v jeho díle kdokoliv pokračoval. Ale mrzí mě, že si další osudy obyvatel Zeměplochy přehraju jen ve své hlavě.
Trochu jsem způsobila rozruch na tramvajové zastávce, jelikož Dobromil Rettig mě naprosto rozsekal. Díky, pane Kantůrku!
Na to, že Šňupec jsem četla asi na třikrát a trvalo mi to vlastně tři (!) roky (což je u mě nevídané a u Zeměplochy s Elániem bych to nečekala), jsem tuhle knihu zhltla během několika dnů. Možná není nejlepší, ale i tak vím, že se k ní vrátím a jsem ráda, že mi do knihovničky přibyla...
Ráda jsem si přečetla finální opus... a nevím, jestli ho i autor mínil jako rozlučku se Zeměplochou, nebo se mi to jen zdá, protože už další nebude. Nicméně: ráda jsem se setkala ještě jednou s oblíbenými postavami a nezbývá, než se vracet.
Bohužel v porovnání s ostatníma knížkama od Pratchetta se mi moc nelíbila.. neustálé vtipy o logaritmickém pravítku mě už v polovině přestaly bavit, od začátku byla dějová linie víceméně jasná a popravdě mi celá zápletka přišla trošku nicotná.. doufám že Shepherd's Crown bude zase nad laďkou a uzavře Zeměplochu důstojně
Skvělé pokračování série s Vlahošem. Oproti prvním knihám série je o něco málo méně příběhově napínavá (první obrysy příběhu jsem začal registrovat kolem strany 200), ale přesto má neuvěřitelný tah a umí vybudovat napětí, že se něco stane... prostě tak jako když se objeví cokoliv nového.
Pod parou je více než jen důstojné rozloučení se světem Zeměplochy pro dospělé čtenáře. Kniha se mi nesmírně líbila.
Já tedy nevím, jak ostatním, ale mně se líbila i poslední. Ano, nepředpokládala jsem tolik mrtvých, "komingautů", kraků, skřetů...uááááá - všeho!
Vlahoš opět nepřekvapil, dokázal se vypořádat se všemi problémy stylem sobě zcela vlastním. Vetinari s křížovkou už patří do klasiky. Skřeti, kteří obsluhují klikačky skoro lépe než Bodlina - to je něco nového a fanatičtí krakové, to je zase staré.
Ze začátku jsem nevěděla, co si myslet, ale příběh se pomalu rozbíhal (i odbíhal - vložená historka o bratrech z Kašlajícího pralesa mi přišla jako suprová mezihra) Nakonec jsem sama byla překvapená celým příběhem a i když Zeměplocha jako taková už nebude mít pokračování, myslím si, že touto knihou rozhodně pan Pratchett nikoho nemohl urazit.
P.S: 28. dubna by se měl slavit celosvětový svátek proti tvarismu
Nifredil. souhlasím s tebou, není to už úplně ono, schází tomu určitý břink, kouzlo a typický pratchettovský humor. Tato kniha nezáří, nevybuchuje a nedělá ohňostroje. Jen světélkuje a připomíná, jaké to bylo, když Terry Pratchett zářil jako kometa pro všechny, kdo ho měli, mají a vždycky budou mít rádi.
Rozloučení, směsice všech postav kromě čarodějek a bohužel trochu roztříštěné vyprávěné, vlastně hrozěn moc roztříštěné. Jakoby se ten příběh pořád vynořoval a zase ztrácel. Je tma a přitom není...no já vám nevím. Vlahoš nebyl nikdy můj oblíbenec, ale tuhle Zeměplochu bych rozhodně zařadila na chvost a nedoporučila ji číst někomu, kdo chce se Zeměplochou začít. Jako rozloučení a poslední díl o Ankh Morporku to beru a pro nás fanoušky je to snad i povinnost, ale vážěn jen rpo nás fanoušky. Jinak bohužel...no...prostě to není ono.
Příběhy ze Zeměplochy miluji a příběhy s Vlahošem mám hned po Smrťových nejraději. Co říci o knize? Vlahoš se zase dostal k úkolu tak nezvládnutelnému, že ho svými zvláštními schopnostmi zase pokořil. Kniha je narvaná vtípky a humorem, který mě nutil smát se nahlas.
Obdivuhodné číslo. Čtyřicátá Pratchettova Zeměplocha vycházející v českých luzích a hájích post mortem. Oproti řekněme první bláznivé a komediální polovině serie došlo k výraznému zklidnění, až Pod parou působí skoro jako vážný fantasy román s železniční tématikou. Ale právě ta potrhlost a ztřeštěné nápady jsou duší Zeměplochy. Jakoby Pratchettovi docházela pára. Ovšem na druhou stranu mince, přihlédneme-li k faktu, že sir Terry své poslední knihy psal pod tíhou krutého pana Alzheimera, nezbývá mi nic jiného, než znovu smeknout klobouk, protože je to pořád žůžo čtení.
Jen pro nektere, posledni knizka to neni. Jeste ke konci roku vyjde Veda na Zemeplose IV ( http://www.discworld.cz/knihy/137-The_Science_of_Discworld_IV_Judgement_Day ) a pristi rok
The Shepherd´s Crown ( http://www.discworld.cz/knihy/152-The_Shepherd´s_Crown ) . Pak se definitivne pribehy ze Zemeplochy uzavrou.
Sejdou se takhle tyran, podvodnik, policajt, trpaslik, podnikatel a mechanik a...nenechte se zmast, nejedna se o vtip:)
Bohuzel uz i ja musim uznat, ze PP je jina nez ostatni, do prvni poloviny jsem z ni byla rozpacita a nemohla jsem prijit na to, co mi vadi. Do konce knihy jsem na to neprisla.
Nicmene, druha pulka PP byla uz ta stara znama Zemeplocha:) melo to spad, sem tam nejaky ten podvod, haldu stesti v nestesti - v podstate nic, o cem by Havelock nevedel, ze jo:)
Prectete si ji, zaslouzi si to, je to 40. Zemeplocha, posledni Ankh-Morporska cast, uz se s nimi nikdy nesetkame v novych pribezich, zivotnich situacich, radostech a smutku...jak to ted pisi, jde na me jakasi melancholie, vzdyt jsme s nimi prozivali jejich zivoty a najednou je konec.
Takze asi takhle Damy a Panove, k carodejkam se snad dostaneme pres Tonicku, ale po docteni PP, by kazdy z nas mel poprat Ankh-Morporcanum to jejich stesti v nestesti...
Budete mi chybet, vsichni...ale budu na Vas vzpominat, od toho mam knihovnu...
P.S. nezapominejte na kvetnovy serik...
No, co k tomu dodat...kniha nebyla moc zábavná, ani v ní nebyla nějaká pořádná zápletka. Samozřejmě sem si ji přečíst musel, ale prostě už to není ono....
Pod parou na mě působí, jako by Terry předpokládal, že to bude jedna z jeho posledních knih. Možná úplně poslední. Proto nám chtěl dopřát co nejvíce postav. Tohle je na knížce nejlepší. Aspoň pro člověka, který Zeměplochu miluje a hltá každou zmínku o svých oblíbencích. A že jich tu je. Vlahoš, Bodlina, Jindřich Král, Vetinari, Elánius, Angua, Važuzel, Dolní král, Mnohobij......
I přes to mě Pratchettova pocta železnici úplně nenadchla. Vlahoš je zase kluzký jako úhoř, ale nedočkáme se skoro žádného efektního představení. Elánius je jako vždy rovný jak pravítko, ale nedočkáme se jeho brilantních úvah o společnosti. Je zde pár vtipných situací, ale je jich jako šafránu. Vetinari a Važuzel rozhodně překvapí :-).Trpaslíci jsou...no, trpaslíci. Právě jejich dějová linka je nejzajímavější. Náboženský fanatismus je jasný odraz současných světových událostí. Kéž by to zde dopadlo stejně jako na Zeměploše.
Nicméně s Železnou vrtilkou jsem si užila slušnou jízdu a to jsem nebyla pod parou.
Po Zeměploše se rozjeli vlaky! Nové, děsivé, krásné, supící stroje! Nová výzva pro Vlahoše Rosreta. Okrajovou roli má i Elánius, Strážce tabule. V knize se mi líbil i Vetinari. Spoustu místa měli trpaslíci a trpaslice a také skřeti.
Stejně jako při zakládání poštovního a bankovního systému se něco dozvíme i o "věci samé", tedy vlacích.
Kniha česky vyšla až po smrti Mistra. Bylo zvláštní ji koupit a číst. Krásné ale také. Je to 40. pilíř, kterým Mistr podepřel dobrou literaturu.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Tohle už opravdu není Pratchett :-( Mám pocit, že ten jen načrtnul osnovu, podle které někdo napsal román stylem školní slohové práce. Bohužel na Zeměploše je najednou vše o hodně jinak, než dříve. Trpaslíci se chovají jinak, lord Vetinari má úplně jiný charakter atp.
Děj se prakticky nerozběhnul, vtip je vysloveně vynucený. Knížka se nedá číst. Na druhou stranu jsem si alespoň uvědomil, že série knížek ze Zeměplochy je opravdu uzavřena.
A nevím proč, ale i český překlad je nějaký divný. Srovnával jsem s anglickým originálem a nějak mám pocit, jako kdyby se Kantůrek silně zhoršil.