Šňupec
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126537/bmid_snupec-twm-126537.jpg
4
737
737
Úžasná Zeměplocha série
< 39. díl >
Velitel Samuel Elánius se cítí skvěle. Přesto je více méně okolnostmi (méně) a svou milovanou ženou Sibylou (více) přesvědčen o tom, že potřebuje dovolenou, která prospěje jak jemu, tak malému Samíkovi. * Venkovská idylka je nádherná, ale nudná. Jenže jak říká Elánius: „Kde jsou policajti, tam je zločin!“ Brzy se i v Hrabství začnou vynořovat různé menší i větší záhady, a už to není jen to příšerné venkovské ticho, co nedává Elániovi spát. Co se to v Hrabství stalo před lety? Co o tom ví místní kovář Zafrkoň? A kam se najednou poděl? Zabil ho Elánius, jak by ráda dokázala místní smetánka, hlavně mladý lord Gravid Rzezacz? Má s tím něco společného bývalý policista Jeminák, zdejší hospodský? A co místní skřeti a jejich schránky unggue? Pašuje se v Hrabství opravdu jen tabák? Získá malý Samík do své sbírky konečně vytoužený sloní trus? A provdají se dívky – šesterčata Orobincova? To vše řeší Elánius za skvělé pomoci nedostižného Jeefese, který nemá konkurenci.... celý text
Přidat komentář
škoda a zároveň dobre že tak... Elánius a spol. naposledy a v nie práve vydarenom príbehu(ale Jeefes potešil)... škoda... ale neviem si predstaviť v akého superhrdinu s nadprirodzenými schopnosťami by sa ešte zmenil, ak by Terry pokračoval týmto smerom... takže dobre že je koniec ...
od prvni prectene knihy z UZ (Barva kouzel) jsem se do UZ uplne zamilovala a ctenim dalsich a dalsich knih ji milovala cim dal vic.Diky uzasnemu popisu postav mam pocit,jako bych tam zila a vsechny je znala.
Tato kniha se od ostatnich lisi.Vetsina ostatnich knih ukazovala na problemy v nasi spolecnosti humornym nadhledem, ale tahle kniha se s tim nepare a ukazuje neprikrasleny pohled na dnesni svet.Je to prava detektivka.
Samozrejme i zde najdeme vtipne momenty.
,,Tohle je Mackal",predstavil Florian prase.,,Jeho otec byl divoky kanec a jeho matka dost prekvapena."
,,Serzant utrpel tak trochu sok,Igore,tak jsem si myslel,jestli bys mu nemohl pomoct"
,,No muzu mu privodit dalsi",uvazoval Igor nahlas.
,,Byl bych rad, abyste si naplno uvedomil,ze Tratvoda a jeho kumpani by se dostali do laskave pece pana Vojacka jen proto,ze se on a jeho kumpani nalodili na Obrovskou Pi-ano,co je?Vetinari se ohledl,protoze mu Vazuzel opatrne poklepal na rameno.Pak mu neco zaseptal do ucha,a na to si Vetinari odkaslal a prohlasil:,,No samozrejme ,myslel jsem pochopitelne Uzasnou Pícku,a zatim co se vyhybal Elaniovu pohledu,pokracoval.
...dříve jsem Pratchetta nemohl číst ve vlaku,spolucestující by mě měli za smějícího se magora.Poslední díla mistra se ve veřejných prostředcích čís dají,což...
ELÁN V MIDSOMERU
Co si budem povídat, v zeměplochách měl ten morální rozměr důležitou úlohu odjakživa. Jenže zatímco dřív šlo o decentní postrčení, tady (i v jiných novějších) jde o zpracovávání parním bucharem. Zřejmě se tady po mně chce, abych měla ráda ty groteskně politováníhodné skřety, jenže jediný co já na to mohu říct je: J***t skřety do ucha, nenávidím je. A proč, ptáte se? Jsem snad fuj rasista? Jenže ostatní zeměplošské rasy jako trpaslíci a trollové dokázaly být svým vlastním způsobem důstojní a cool, s bohatou vlastní kulturou a nebyli nám předhazováni jako ušlápnutí chudáčci, jejichž úžasné schopnosti jsou lidskou společností nedoceněny, protože oni žijí ve špíně a kradou vesničanům věci.
Prosimvás, v zimě může být pro venkovany zásoba dřeva, jídla a nářadí rozdíl mezi životem a smrtí. Udělali by tedy krátkej proces nebo pogrom na KAŽDÝHO, kdo by jim ty věci bral - ať už by to byl člověk, nebo nějaký skřet. (Ve středověkém Švédsku se zloději cizího dřeva věšeli.)
Celkově mi z téhle knížky zůstal jen takový hořký pocit - kromě protlačovaných skřetů, a až otravné Samíkovo záliby ve výkalech si z toho pamatuju jen tu hnusnou historku o psovi, a služebné které vůbec nesměly mluvit s muži. *shudder* (to anglicky znamená otřást se)
Dobré, ale raději jsem měla knihy, kdy Hlídka začínala a její členové nebyli tak dokonalí. S komentářem Metly naprosto souhlasím...
Tak sem poobedval jatra a jdu komentovat :) Snupec je opet perfektni detektivka s trochou lidskosti a pochopeni nejnize postavenych lidi ve spolecnosti. Kdopak asi jsou ti zahadni skreti? Odpoved by nam mohl dat treba pan Okamura. Kniha poukazuje na nabubrelost aristokratu ( je to psane pro Anglany), kteri si mysli ze jim vse projde. A samozrejme skvely humor u ktereho se musi myslet aby to dotycna osoba pochopila. Jak Elanius vedl vyslechy je proste neuveritelne a parades srandes. Politici vsech zemi, treste se lidi jako je Samuel Elanius.
Jedna z poslednich knih od Pratchetta, kterou jsem nemel prectenou (vetsinu ostatni jsem uz cetl vickrat) a jedna z poslednich, ktere napsal. Z meho pohledu bohuzel take jedna z nejslabsich. Cele to tak nejak nedrzi pohromade: jednotlive dejove linie jsou nedokoncene (6 dcer na vdavani), nefunkcni (hovinkove hobby maleho Samika), postavy jsou cernobile (hodny policajt Elanius, neporazitelny komornik Jeefes, skrz naskrz zly Tratvoda) a charaktery ploche (skreti, o ktere predevsim se ma jednat). Jasne, je tam urcite (politicke??) poselstvi a jasne, je to Pratchett (a Kanturek), takze se dockame ruznych jazykovych libustek a vtipku, ale tento zpusob Zemeplochy zda se mi ponekud sedivym. Sorry Terry :(
Sira Samuela Elánia, velitele ankh-morporské městské hlídky, postihla strašlivá tragédie: byl donucen vzít si dovolenou! A jako by to nebylo málo, musí ji trávit s rodinou NA VENKOVĚ! Naštěstí i tady neomylný policejní nos zachytí pach zločinu, proto nad čajovými dýchánky se šlechtou a zkoumáním exkrementů s malým Samíkem rychle převáží vyšetřování, co, kdy, jak a proč se stalo na území rodiny Berankinů. Skřeti, poněkud podřadní obyvatelé Zeměplochy, totiž žádají sprav-vedle-most a nebyl by to Sam Elánius, kdyby při snaze prosadit zákon neuvedl do stavu naprostého zmatku a zděšení třeba půlku kontinentu. "Šňupec" je román o rasismu, rovnoprávnosti, o boji s temnotou - vnitřním démonem... ale to poslední vlastně není tak docela pravda. Elánius je natolik přímý a čestný, až to hezké není; jeho obavy, aby se sám nestal stejným lumpem, jaké pronásleduje, jsou průhledně bezpředmětné. Užívala jsem si tím více každou chvíli, kdy se na stránkách objevil komorník Jeefes se svými ne právě korektními metodami a obsahem kapes.
Pokud mám shrnout své dojmy: není nouze o úsměvné situace, zároveň kniha nepostrádá témata k zamyšlení i morální apel. Elánius na obálce by na sobě klidně mohl mít modrý trikot s červenými slipami, vlajícím pláštěm přes ramena a velkým "S" na hrudi. Osobně jsem měla raději jeho mladší, méně dokonalou verzi. Čas ve společnosti "Šňupce" byl příjemný, nicméně občas poněkud vlažný a zdlouhavý, s hodnocením tedy můžu jít maximálně ke slabším čtyřem hvězdám.
Moc často komentáře nepíši, ale celkem by mě zajímalo, jestli to někdo vidí stejně... Vize knížky se mi líbila, je to Pratchett, tak to bylo super jako vždy. Jen mám už celkem problém s postavou Elánia (a tu jsem měl do Noční hlídky vč. za asi nejoblíbenější). Z alkoholika a budižkničemu se stane zásadový vévoda, teď už snad polobůh (když má v sobě tu temnotu...). Ze začátku to bylo vtipné, i dejme tomu uvěřitelné. Autor bohužel zapomněl na to, že jedinný důvod proč se tak stalo byl Karotka a zase to byl Karotka, díky němuž byl Elániovi dán v hlídce takový post a byl mu umožněn tento "životní obrat". Proto mě mrzí, že poslední díly "o hlídce", jsou pouze o Elániovi, který se svou charakteristikou stává jakýmsi superhrdinou. Už v Buch! toho bylo trochu moc, ale ve Šňupci se mi to zdá vážně přehnané.
Je to o Elániovi, je to o Noční hlídce a je (překvapivě) to super... Škoda že je to to poslední, co si o nich přečtu. Možná že pět hvězd je moc, ale já si prostě nemůžu pomoct, natolik mě to bavilo, že tu plnou napálím.
Šňupec jasně dokládá, že Pratchett je záruka kvalitního čtnářského zážitku. Kniha věnovaná Elániovi se zařadila mezi to lepší, co autor napsal (tolik můj dojem). Hezký je ten toleranční přesah knihy.
Příběh se spádem a vtipem Pratchettovi vlastním. Osobně mi tam prostě chybí Tonička, bábi Zlopočasná nebo Mrakoplaš.
Tohle je teprve moje druhé setkání s Elániem a musím přiznat, že z něj mám lepší pocit než poprvé. Tak třeba se k němu dopracuju.
Skvělý Elánius (i Sir Terry) v nejlepší formě a zabíjí hláškou za hláškou. Člověk jen chvíli vlastně uvažuje, co je pro zločince horšího, zda se dostat do rukou Vetinariho, Elánia, Jeefese, Navážky, Lulu Pošuka nebo lady Sibyly. Navíc k tomu dokonalá studie jednoho manželství, krásný vhled do výchovy malého Samíka a opět dostatečná dávka Terryho ideálů a spojeném a lepším světě, kde zločiny jsou po právu potrestány a tvarismus je tvrdě potlačován. Parádně jsem se bavil, jen více Elánia.
O něco méně vtipné, než jsme od Pratchetta zvyklí, o něco více závažné. Ne že by to bylo úplně špatné, ale vymyká se to trochu obvyklému půdorysu Pratchettových knížek. Zase tak moc mě to nebavilo.
Elánius má dovolenou, což samozřejmě znamená, že se nudit nebude ani on a povětšinou ani čtenář. TP rozvinul opět reálné téma, vzal si na paškál genocidu goblinů, korupci, život chudého venkova a samozřejmě čistou policejní náturu. Okořenil celkem zbytečnou linkou malého Samíka, přišlo mi to tam navíc jako linka, která má semtam přidat humor, na mě to ale nefungovalo.
Za mě je to nadprůměr, ale pecka to nebyla, normálně mě autor vtáhne a nepustí, toto dílko mi trvalo docela dlouho zpracovat.
Dřív bych postavu Sama Elánia poznala jen podle toho, jak myslí, jedná, mluví. Tady ne. Sama z něho dělalo jen jméno.
Je jasné, že to nejlepší jsme od Pratchetta už přečetli. Ale Mistr humorné fantasy si určitě zaslouží, abychom ho četli až do konce, i když ty poslední knihy nejsou už ono. Ale za ty desítky skvělých knih si zaslouží, abychom mu zůstali věrní až do konce.
Nějak jsem se s tou knihou nedokázal srovnat, možná jsem se i někdy pousmál, ale jinak...nic.
Třeba to je tím, že je to jediná kniha ze série, kterou jsem přečetl, ale další zřejmě zkoušet nebudu.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Elánius byl docela sympaťák na začátku série, kdy byl opilec a pobuda. Bohužel jak série postupovala stal se z něj otravný, samolibý a pokrytecký superman, který soustavně všechny kolem sebe buzeruje a poučuje. To jeho věčné 'já jsem policajt' a ' tady velím já' a ty jeho sáhodlouhé proslovy plné rádoby vtipných jinotajů a narážek, kterými zahrnoval obvykle někoho, koho držel pod krkem a snažil se z něj dostat nějakou informaci, mi lezly krkem tak, že jsem vážně přemýšlel nad odložením knihy.
Děj je tak chabý a humor už tak vyčpělý, že bych o nic nepřišel. Smutný konec kdysi skvělé série.