Šňupec
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286066/bmid_snupec-F2y-286066.jpg
4
720
720
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 39. díl >
Velitel Samuel Elánius se cítí skvěle. Přesto je více méně okolnostmi (méně) a svou milovanou ženou Sibylou (více) přesvědčen o tom, že potřebuje dovolenou, která prospěje jak jemu, tak malému Samíkovi. * Venkovská idylka je nádherná, ale nudná. Jenže jak říká Elánius: „Kde jsou policajti, tam je zločin!“ Brzy se i v Hrabství začnou vynořovat různé menší i větší záhady, a už to není jen to příšerné venkovské ticho, co nedává Elániovi spát. Co se to v Hrabství stalo před lety? Co o tom ví místní kovář Zafrkoň? A kam se najednou poděl? Zabil ho Elánius, jak by ráda dokázala místní smetánka, hlavně mladý lord Gravid Rzezacz? Má s tím něco společného bývalý policista Jeminák, zdejší hospodský? A co místní skřeti a jejich schránky unggue? Pašuje se v Hrabství opravdu jen tabák? Získá malý Samík do své sbírky konečně vytoužený sloní trus? A provdají se dívky – šesterčata Orobincova? To vše řeší Elánius za skvělé pomoci nedostižného Jeefese, který nemá konkurenci.... celý text
Přidat komentář
ELÁN V MIDSOMERU
Co si budem povídat, v zeměplochách měl ten morální rozměr důležitou úlohu odjakživa. Jenže zatímco dřív šlo o decentní postrčení, tady (i v jiných novějších) jde o zpracovávání parním bucharem. Zřejmě se tady po mně chce, abych měla ráda ty groteskně politováníhodné skřety, jenže jediný co já na to mohu říct je: J***t skřety do ucha, nenávidím je. A proč, ptáte se? Jsem snad fuj rasista? Jenže ostatní zeměplošské rasy jako trpaslíci a trollové dokázaly být svým vlastním způsobem důstojní a cool, s bohatou vlastní kulturou a nebyli nám předhazováni jako ušlápnutí chudáčci, jejichž úžasné schopnosti jsou lidskou společností nedoceněny, protože oni žijí ve špíně a kradou vesničanům věci.
Prosimvás, v zimě může být pro venkovany zásoba dřeva, jídla a nářadí rozdíl mezi životem a smrtí. Udělali by tedy krátkej proces nebo pogrom na KAŽDÝHO, kdo by jim ty věci bral - ať už by to byl člověk, nebo nějaký skřet. (Ve středověkém Švédsku se zloději cizího dřeva věšeli.)
Celkově mi z téhle knížky zůstal jen takový hořký pocit - kromě protlačovaných skřetů, a až otravné Samíkovo záliby ve výkalech si z toho pamatuju jen tu hnusnou historku o psovi, a služebné které vůbec nesměly mluvit s muži. *shudder* (to anglicky znamená otřást se)
Dobré, ale raději jsem měla knihy, kdy Hlídka začínala a její členové nebyli tak dokonalí. S komentářem Metly naprosto souhlasím...
Tak sem poobedval jatra a jdu komentovat :) Snupec je opet perfektni detektivka s trochou lidskosti a pochopeni nejnize postavenych lidi ve spolecnosti. Kdopak asi jsou ti zahadni skreti? Odpoved by nam mohl dat treba pan Okamura. Kniha poukazuje na nabubrelost aristokratu ( je to psane pro Anglany), kteri si mysli ze jim vse projde. A samozrejme skvely humor u ktereho se musi myslet aby to dotycna osoba pochopila. Jak Elanius vedl vyslechy je proste neuveritelne a parades srandes. Politici vsech zemi, treste se lidi jako je Samuel Elanius.
Jedna z poslednich knih od Pratchetta, kterou jsem nemel prectenou (vetsinu ostatni jsem uz cetl vickrat) a jedna z poslednich, ktere napsal. Z meho pohledu bohuzel take jedna z nejslabsich. Cele to tak nejak nedrzi pohromade: jednotlive dejove linie jsou nedokoncene (6 dcer na vdavani), nefunkcni (hovinkove hobby maleho Samika), postavy jsou cernobile (hodny policajt Elanius, neporazitelny komornik Jeefes, skrz naskrz zly Tratvoda) a charaktery ploche (skreti, o ktere predevsim se ma jednat). Jasne, je tam urcite (politicke??) poselstvi a jasne, je to Pratchett (a Kanturek), takze se dockame ruznych jazykovych libustek a vtipku, ale tento zpusob Zemeplochy zda se mi ponekud sedivym. Sorry Terry :(
Sira Samuela Elánia, velitele ankh-morporské městské hlídky, postihla strašlivá tragédie: byl donucen vzít si dovolenou! A jako by to nebylo málo, musí ji trávit s rodinou NA VENKOVĚ! Naštěstí i tady neomylný policejní nos zachytí pach zločinu, proto nad čajovými dýchánky se šlechtou a zkoumáním exkrementů s malým Samíkem rychle převáží vyšetřování, co, kdy, jak a proč se stalo na území rodiny Berankinů. Skřeti, poněkud podřadní obyvatelé Zeměplochy, totiž žádají sprav-vedle-most a nebyl by to Sam Elánius, kdyby při snaze prosadit zákon neuvedl do stavu naprostého zmatku a zděšení třeba půlku kontinentu. "Šňupec" je román o rasismu, rovnoprávnosti, o boji s temnotou - vnitřním démonem... ale to poslední vlastně není tak docela pravda. Elánius je natolik přímý a čestný, až to hezké není; jeho obavy, aby se sám nestal stejným lumpem, jaké pronásleduje, jsou průhledně bezpředmětné. Užívala jsem si tím více každou chvíli, kdy se na stránkách objevil komorník Jeefes se svými ne právě korektními metodami a obsahem kapes.
Pokud mám shrnout své dojmy: není nouze o úsměvné situace, zároveň kniha nepostrádá témata k zamyšlení i morální apel. Elánius na obálce by na sobě klidně mohl mít modrý trikot s červenými slipami, vlajícím pláštěm přes ramena a velkým "S" na hrudi. Osobně jsem měla raději jeho mladší, méně dokonalou verzi. Čas ve společnosti "Šňupce" byl příjemný, nicméně občas poněkud vlažný a zdlouhavý, s hodnocením tedy můžu jít maximálně ke slabším čtyřem hvězdám.
Moc často komentáře nepíši, ale celkem by mě zajímalo, jestli to někdo vidí stejně... Vize knížky se mi líbila, je to Pratchett, tak to bylo super jako vždy. Jen mám už celkem problém s postavou Elánia (a tu jsem měl do Noční hlídky vč. za asi nejoblíbenější). Z alkoholika a budižkničemu se stane zásadový vévoda, teď už snad polobůh (když má v sobě tu temnotu...). Ze začátku to bylo vtipné, i dejme tomu uvěřitelné. Autor bohužel zapomněl na to, že jedinný důvod proč se tak stalo byl Karotka a zase to byl Karotka, díky němuž byl Elániovi dán v hlídce takový post a byl mu umožněn tento "životní obrat". Proto mě mrzí, že poslední díly "o hlídce", jsou pouze o Elániovi, který se svou charakteristikou stává jakýmsi superhrdinou. Už v Buch! toho bylo trochu moc, ale ve Šňupci se mi to zdá vážně přehnané.
Je to o Elániovi, je to o Noční hlídce a je (překvapivě) to super... Škoda že je to to poslední, co si o nich přečtu. Možná že pět hvězd je moc, ale já si prostě nemůžu pomoct, natolik mě to bavilo, že tu plnou napálím.
Šňupec jasně dokládá, že Pratchett je záruka kvalitního čtnářského zážitku. Kniha věnovaná Elániovi se zařadila mezi to lepší, co autor napsal (tolik můj dojem). Hezký je ten toleranční přesah knihy.
Příběh se spádem a vtipem Pratchettovi vlastním. Osobně mi tam prostě chybí Tonička, bábi Zlopočasná nebo Mrakoplaš.
Tohle je teprve moje druhé setkání s Elániem a musím přiznat, že z něj mám lepší pocit než poprvé. Tak třeba se k němu dopracuju.
Skvělý Elánius (i Sir Terry) v nejlepší formě a zabíjí hláškou za hláškou. Člověk jen chvíli vlastně uvažuje, co je pro zločince horšího, zda se dostat do rukou Vetinariho, Elánia, Jeefese, Navážky, Lulu Pošuka nebo lady Sibyly. Navíc k tomu dokonalá studie jednoho manželství, krásný vhled do výchovy malého Samíka a opět dostatečná dávka Terryho ideálů a spojeném a lepším světě, kde zločiny jsou po právu potrestány a tvarismus je tvrdě potlačován. Parádně jsem se bavil, jen více Elánia.
O něco méně vtipné, než jsme od Pratchetta zvyklí, o něco více závažné. Ne že by to bylo úplně špatné, ale vymyká se to trochu obvyklému půdorysu Pratchettových knížek. Zase tak moc mě to nebavilo.
Elánius má dovolenou, což samozřejmě znamená, že se nudit nebude ani on a povětšinou ani čtenář. TP rozvinul opět reálné téma, vzal si na paškál genocidu goblinů, korupci, život chudého venkova a samozřejmě čistou policejní náturu. Okořenil celkem zbytečnou linkou malého Samíka, přišlo mi to tam navíc jako linka, která má semtam přidat humor, na mě to ale nefungovalo.
Za mě je to nadprůměr, ale pecka to nebyla, normálně mě autor vtáhne a nepustí, toto dílko mi trvalo docela dlouho zpracovat.
Dřív bych postavu Sama Elánia poznala jen podle toho, jak myslí, jedná, mluví. Tady ne. Sama z něho dělalo jen jméno.
Je jasné, že to nejlepší jsme od Pratchetta už přečetli. Ale Mistr humorné fantasy si určitě zaslouží, abychom ho četli až do konce, i když ty poslední knihy nejsou už ono. Ale za ty desítky skvělých knih si zaslouží, abychom mu zůstali věrní až do konce.
Nějak jsem se s tou knihou nedokázal srovnat, možná jsem se i někdy pousmál, ale jinak...nic.
Třeba to je tím, že je to jediná kniha ze série, kterou jsem přečetl, ale další zřejmě zkoušet nebudu.
Sam Elánius na dovolené aneb odkrývání zahnívajícího tajemství poklidného venkova. Sice né uplně marné,ale o dost horší jak předchozí díl s hlídkou(Buch!). Boj za občanská práva skřetů (Správně goblinů podle originálu. Mezi goblinem a skřetem/orkem je trochu rozdíl. :) ) super ale prostě mě to celý tak nějak nechytlo, možná moc hovínek. (Mladému juniorovi by měli najít jiný koníček. :D Od nadšeného biologa amatéra posedlého exkrementy už je jen krůček ke koprofilii. :P )
Zdá se mi, že to nemá na Noční hlídku nebo Buch!, není to tak vtipné, není tam tolik toho šíleného humoru, který vás nutí bouchat si hlavu o zeď, není tam tolik paralel se zemí, není tam ten výsměch tuposti a blbosti lidí. Spousta lidí říká, že to není dobrá kniha, ale mě se i tak (i přesto co jsem napsala výš) líbila. Sam a Samík a Jeefes... a hovínka…
Sir Samuel Elánius je zpět v dalším příběhu ze Zeměpolochy. Tentokrát na dovolené na venkově, která se zvrhne v detektivní pátrání po vrahovi a příběh o prosazování práva a filozofické debatě o rovnosti (zdá se mi nebo má i částečně reflektovat současnou situaci ve světě, potažmo v Evropě?).
Ačkoliv příběhy z Hlídky patří jednoznačně k mým nejoblíbenějším z celé série, tento příběh pro mě chvílemi trochu ztrácel dech. Vložky týkající se Elániova syna Samíka a jeho touze po objevování světa skrze příběhy slečny Beedleové na mě chvílemi působily spíše infantilně. Nicméně můj dojem napravovala postava sluhy Jeefese, který v tomto díle dostal více prostoru a charakter, který mě neobyčejně bavil i v ironické rovině. Jinak pro mě klasický Pratchett, chvílemi se hltá jedním dechem, chvílemi jsem se do čtení musel trochu nutit. Celkový dojem je ale dobrý a určitě patří k lepším ze Zeměplošské série. I kvůli milostné zápletce Nobyho Nóblhocha, kterému to po letech našeho potkávání prostě musí přát každý fanda Zeměplošských reálií.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
...dříve jsem Pratchetta nemohl číst ve vlaku,spolucestující by mě měli za smějícího se magora.Poslední díla mistra se ve veřejných prostředcích čís dají,což...