Stráže! Stráže!
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 8. díl >
Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku v něco, co silně připomíná tablety živočišného uhlí. A tady začíná obtížný úkol kapitána Elánia, velitele Noční hlídky městské stráže. Ve městě plném zmatků, tablet živočišného uhlí, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků pátrá kapitán a s ním muži hlídky – seržant Tračník, desátník Nóblhóch i nově příchozí svobodník-čekatel Karotka – po stopách vedoucích k rozřešení celé záhady.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1995 , TalpressOriginální název:
Guards! Guards!, 1989
více info...
Přidat komentář
Nic moc. Nejsem cílový zákazník autora. Poté to knize tuto sérii ukončuji. Knihy mají dobrý humor, ale děj je moc složitý na to abych si ho užil a díky tomu mi i spousta vtipů úplně mine.
Knížka Stráže! Stráže! je osmým dílem z fantasy série Úžasná Zeměplocha od geniálního anglického spisovatele Terryho Pratchetta. Jde o první knihu o Noční hlídce ankh-morporské městské stráže.
Z knihovny Neviditelné univerzity se nenápadně ztratí důležitá kouzelná kniha a o pár dnů později začne neznámý tvor obyvatele Ankh-morporku měnit na hromádky prachu. Muži z Noční hlídky pod vedením kapitána Elánia postupně objevují, že nejspíš nejde o "velkého brodivného ptáka", nýbrž že jsou na stopě děsivému drakovi. Draci ale přece už dávno vyhynuli.. Do příběhu se vloží také lady Berankinová, vášnivá chovatelka malých bahenních dráčků, která kapitánovi Elániovi daruje dráčka Errola a společně s Noční hlídkou se snaží vyřešit celý dračí případ.
Pan Pratchett patří mezi mé oblíbené autory, jeho knížky jsou pro mě vždy sázka na jistotu. U Stráže! Stráže! tomu nebylo jinak. V příběhu vystupují originální postavy, přičemž každá z nich má svou minulost a propracovaný charakter. Nechybí zde ani typický autorův humor a lehce ironická rýpnutí.
"V mnohovesmíru se vám může naskytnout bezpočtu strašlivých pohledů. Ale i přesto, pro duši naladěnou na citlivý rytmus knihovny je málo co horší než zívající mezera v místě, kde má být kniha. Tu knihu někdo ukradl."
4,5/5 *
(SPOILER)
Tohle je Terry Pratchett mého pozdního dětství, tak jak si ho pamatuju a ve výborné kondici. Nenucený humor, povedené slovní obraty. Byla jsem nadšená tehdy i teď. Jen jako o něco sečtělejší jsem ocenila i narážky na draka Šmaka a poněkud zvláštní právní systém Velké Británie, kdy platí každý zákon, který nebyl výslovně zrušen. Karotka Rudykopalson a Samuel Elánius mě neomrzí ani ve stoosmdesátemtřetím dialogu. Příběhy o dracích byly moje nejoblíbenější. Jak by se mi mohla nelíbit lady Berankinová, nadšená chovatelka Draco vulgaris? Jak by se mi mohl nelíbit kapitán Elánius v noční košili a pantoflích s růžovými bambulkami, který se ostřízlivělý a ozbrojený dračím nepodarkem postavil do dveří dračince a ochránil dámu v nesnázích a její draky před rozběsněným davem? Odvaha, vášeň, nebezpečí! Památeční figurka draka, jen za tolar, ať se picnu!
*
Je to strašná věc, když je někomu šestnáct, a k tomu ještě zjistí, že patří k jinému živočišnému druhu!
"Nechtěli jsme ti to říct dřív, chlapče", řekl mu smutně otec. "Doufali jsme totiž, že z toho vyrosteš."
"A z čeho?" zeptal se Karotka.
"Z toho, jak pořád rosteš. ... Tam nahoře budeš mnohem víc doma. Máš to v krvi. A taky jsou tam mnohem vyšší stropy", řekl starý trpaslík a v duchu dodal: Nemůžeš se věčně mlátit do hlavy a ztrácet vědomí.
*
Kapitána Elánia jsem našel ve veřejné pivnici. Pamatuju si, co jsi mi říkal, totiž, že pořádný trpaslík na taková místa zásadně nechodí, ale protože on nešel ven, musel jsem jít dovnitř.
*
"Jak se zdá, má Noční hlídka nějaké potíže s cechem zlodějů", řekl Patricij. "Byl tady von Fuj a stěžoval si, že ho dokonce jakýsi člen hlídky zatkl."
"A proč, pane?"
"Očividně proto, že je zloděj."
*
"Máte pravdu, pane sekretáři", prohlásil. "Dohlédnu na to, aby si dobře zapamatoval, že zatýkání zlodějů je proti zákonům."
*
Jeho věk byl neurčitý. Pokud bychom to ovšem měli hodnotiti podle cynismu a celkové unavenosti světem, což je něco jako uhlíková metoda stanovení stáří osobnosti, mohl být stár zhruba sedm tisíc let.
*
" ... Patří to k jejich etnickejm zvykům, nebo tak nějak. Do etnickejch zvyků se člověk plést nemá."
"Ale, ale," zajíkal se Karotka, "to je můj národ. Tedy jako když. Je to strašlivá ostuda, že se takhle chovají. Co si o nás pomyslí všichni ostatní?"
"My si o nich myslíme, že jsou to nebezpeční malí zkurvysyni," prohlásil Noby.
*
"Víte, pane," zaváhal, "všichni víme, že draci se už přes tisíc let počítají k vyhynulým zvířatům, pane, ale -"
"Ale co?" Patricijovy oči se zúžily.
Elánius vstoupil na tenký led. "Ale, pane, je tady důležitá jedna věc, vědí to ti draci?"
*
"Uvědomujete si, že vidíme něco, co lidé neviděli celá staletí?"
"Ano, vidím prašivého krokodýla, který se snaží podpálit moje město!" vykřikl Elánius. ... "Žádný pitomý létající mlok nebude podpalovat moje město! ... Podívejte, jestli má tohle město někdo zapálit, tak to budu já."
*
Hruď lady Berankinové stoupala a klesala jako impérium.
*
... seržant Tračník říká, že když je na hlídce a zvoní a křičí "To slyšíte dvanáctou bít a všude je ticho a klid", zatímco někde kus dál rozpouští drak ulice, cítí se tak trochu jako lupič mrtvol.
*
Kdyby měl člověk říct, co se mu líbí na obyvatelích Ankh-Morporku, tak to bude jejich neochvějná nezávislost. Neupírají nikomu stejné právo loupit, zpronevěřovat, vraždit. To se Elániovi zdálo naprosto správné. Mezi boháčem a chudákem nebyl prakticky žádný rozdíl, kromě toho, že ten první měl spoustu peněz, dostatek jídla, moc, pěkné šaty a pevné zdraví. Ale nebyl o nic lepší. Jen bohatší, tlustší, mocnější, líp oblečený a zdravější. A tak už to bylo nějakou tu stovku let.
*
Vznešení draci nemají přátele. Bytost, která je nejblíže jejich chápání významu tohoto slova, je nepřítel, který je ještě naživu.
*
"Nemůžeme pro toho chudáka něco udělat?" zeptala se lady Berankinová.
Noby jí předpisově zasalutoval. "Mohl bych ho za vás kopnout do koulí, pokud si přejete, madam."
*
"Vždyť už nějaké lidi zabil," připomínal mu Karotka. "To odporuje všem šestnácti základním vyhláškám, odsouhlaseným v radě."
"No, to jo. Jenže znáš to, bylo to odhlasovaný, když se nic nedělo, víš, jak se to dělá, nezdržujte, stejně vo nic nejde, ať můžem na oběd," vysvětloval mu Tračník. "A teď, když o něco půjde, lidi budou mít strach a budou s ním určitým způsobem spolupracovat. Prostě mu předhoděj nějakýho chudáka holku a budou stát vokolo a koukat, jako kdyby to bylo všechno legální a v pořádku, a to je, hochu, k zeblití."
*
Co by teď udělal kapitán Elánius? Dal by si panáka. Ale co by udělal, kdyby neměl panáka?
*
"... je mou povinností vás informovat, že jste byl zatčen a budete obviněn z -" v té chvíli vrhl Karotka silně bolestný pohled na Elánia, "- mnoha trestných činů, které zahrnují mimo jiné několikanásobnou vraždu tupým předmětem, konkrétně drakem, a další případy všeobecného napomáhání, jejichž přesný charakter bude objasněn později. Máte právo mlčet. Máte právo nebýt bez výslechu vhozen do nádrže s piraňami. Máte právo na výslech na mučidlech. ..."
*
"Tam dole jsou lidé," pokračoval, "kteří by ... přistoupili na každou ohavnost. ... Oni přijímají zlo, ne tím, že říkají ano, ale protože nedokážou říci ne. Lituji, pokud se vás to nějak dotklo," dodal a znovu poklepal kapitánovi na rameno. "Ale vy nás, lidičky, opravdu potřebujete. ... My jsme jediní, kdo vědí, jak mají věci fungovat. Víte, jediná věc, ve které jsou dobří lidé dobří, je umění sesadit ty zlé lidi. V tom jste opravdu dobří. Jenže bohužel je to ta jediná věc, ve které jste dobří. Jeden den vyzváníte na zvony a svrhnete zlého tyrana a druhý den už všichni sedíte a stěžujete si, že od chvíle, kdy tyran padl, pořád ještě nikdo neuklidil svinstvo. Zlí lidé umějí plánovat. Je to, dalo by se říci, součást jejich specifikace. Každý zlý tyran má plán, jak ovládnout svět. Nezdá se, že by takový dar měli i hodní lidé."
UCHOKNIHA. Další naprosto úžasný příběh ze Zeměplochy - tentokrát autor šije do policie, pardon Noční hlídky, která má pomáhat a chránit. Ano, ano - násilníky, zloděje a vrahy honíme, ale ne tak rychle, hlavně abychom je nedohnali... Naprosto skvěle sehraný tým kapitána Elania (ostřílený vlk, mužstvem oblíbený, poněkud unavený životem, ale stále se držící na té správné straně - při inauguraci nového krále posazen sice kamsi do zadních řad mezi nejméně významné z významných, tedy představitele cechu žebráků a učitelů :-) - nicméně lepší sedět tam, než mezi těmi vrahy a zloději vepředu, že :-)), seržanta Tračníka (ostřílený kádr, který je už delší dobu jednou nohou v penzi) a desátníka Nóblhocha (znalec zbraní a poměrů i z druhé strany s uměním se v případě potřeby nenápadně vytratit) doplní DOBROVOLNĚ svobodník Karotka (tělem obr, duší trpaslík). No a pak tu máme jeden tajný spolek, co kuje pikle, jednoho draka a mraky bahenních dráčků, ztřeštěnou dračí chovatelku a tak dále. Zkrátka na skvělou zábavu dobře zaděláno!
(SPOILER)
Trpaslík Karotka zjistil, že není trpaslík (teda on to nezjistil, otec mu musel přiznání o jeho původu několikrát zopakovat, aby mu došlo, že je o metr a půl větší než ostatní). A tak se Karotka vydá do světa, dojde do zkaženého Ankh-Morporku a přidá se k Noční hlídce. Ta se snaží každému zločinu vyhnout, ale tak, aby to vypadalo, že vyvinuli úsilí k jeho podchycení. Ve stejné době sekta Osvícených začne přivolávat draka. Karotka na to přijde, protože jeho kamarád knihovník, který se nedopatřením při kouzlení stal lidoopem, postrádá knihu Jak přivolat draka. Karotkův nadřízený Elánius se překvapivě akčně vydává za chovatelkou bahenních dráčků a propukne v něm touha být vyšetřovatelem.
Povedenej díl, Ankh-Morpork i Karotka mě baví. Snad se s nimi setkám i v nějaké další knize.
Už ani nevím, který z dílů byl pro mě zatím nejvíc super, ale tenhle se řadí mezi ty nejlepší, protože prostě Noční hlídka je TOP.. :D
To, jak tam fungujou zákony-nezákony (zloděje a vrahy honíme, ale zas ne tak moc rychle, abysme je nedohnali,.. když je nějaká rvačka, tak prostě počkáme, až se to prežene a tak! :D).
Miluju to, naprosto a totálně. U tady toho dílu jsem se opravdu bavila, bylo to fakt skvělý! Těším se na další skvělý díl. :)
A propo, v tomhle díle se začlo vyskytovat nějako spousta chybiček, dřív jsem to buď nevnímala (nemyslím si) nebo přišla nějaká změna? V jednu chvíli je Tračník Tračníkem a náhle je z něj Točník! Jasný, na Zeměploše je možný všechno, ale.. :D
Všechny krásy Zeměplochy, tj. humor ( scénky z bratrstva, trpaslíci, Nobyho hlášky...), skvělé postavy ( Mrakoplaš a právě hlídka jsou u mě top!), to vše poctivě zabalené v hávu fantasy, navíc šmrcnuté detektivkou.... Po přečtení Čaroprávnosti a Morta, jsem drobně zaváhal, ale Stráže! Stráže! definitivně stvrdily mou lásku k Zeměploše. Nelze nemilovat.
První setkání s městkou hlídkou ve fantasy "detektivce". Karotka, Elánius a Noby se okamžitě katapultovali mezi moje nejoblíbenější zeměplošské postavy. Zmínit musím i obchodníka Kolíka Aťsepicnu, protože každá scénka s ním je naprosto skvělá. Příběh je výborný, ikdyž je hodně rychle jasné kdo je pachatel. Kniha zaslouženě patří mezi moje nejoblíbenější Pratchettovky.
Zdaleka nemám přečtenou celou Zeměplochu, přesto se (s potěšením) vracím k těm, co jsem už v minulosti četla. (U některých dílů, pravda, po 20leté odmlce.) Je to jako se starým přítelem, se kterým hned navážeme na společnou notu. A navíc v podání J. Zadražila se jedná o opravdovou audiolaskominu. Pustila jsem se téměř hned do čtení Noční hlídky a v hlavě mi u jednotlivých postav jede jeho hlas a dikce. Doporučuji!
Krást magické knihy se nemá. Já to říkám pořád. Takové knihy by prostě mizet neměly. Vždycky z toho nevzejde nic dobrého. Ovšem, z tohoto obdivuhodně kouzeleného koktejlu vyleze pořádný kopec zábavy. Kde jsou opět všechny indgredience dokonale vyváženy a bezva vychuceny. Osmá návštěva v Pratchettové světě se skvěle vyvedla. Přesně kniha do těchto šedivých dní. Karotka nemá chybu.
....“Co se děje?” zeptal se Elánius moře pozvednutých tváří. “To jste nikdy neviděli, jak se zatýká drak?”...
Ani já neviděl ani nečetl.
Až v tomto mém dalším pokusu o seznámení se s Úžasnou Zeměplochou Terryho Pratchetta.
A tentokrát to vyšlo.
Smál jsem se až mi tekly slzy z očí, prožíval úžasná dobrodružství a trampoty Noční hlídky, lemované hrdinskými činy, učil se jak přivolati sobě draka,užíval groteskních situací i jemného a inteligentního humoru .
....“Nestojím o to, nechat se upálit zaživa,” odpověděl mu seržant Tračník. “To by mi žena udělala z života peklo".....
I poselství tam bylo moudré.
O šanci jedné k miliónu,kdy to prostě musí vyjít.
Nebo to bylo milión ku jedné?
Každopádně si další příhody Noční hlídky velmi rád přečtu.
Jako spousta lidí jsem se Zeměploše dlouho bránila, ale po mnoha doporučeních jsem jí dala šanci a rozhodně nelituji! Myslím, že Stráže! Stráže! byl ten hlavní zlom, kdy jsem těmto knihám propadla, díly s Hlídkou jsou prostě nejlepší :). Pratchettův humor je mi neskutečně blízký a v kombinaci se skvělým překladem do češtiny se této sérii nedá nic vytknout.
Knihu jsem dočítal v den, kdy:
1) Se slavil den České státnosti, den zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu Československého, v den Masarykův a v den Rašínův
2) Na Václaváku pobíhala banda imbecilů, vedených individuy jako je opice Lubomír Volný, či Paroubek a Konečná. V Brně zase, sídelním to městě mé alma mater, pobíhá Okamura. Tito všichni nabízejí revoluci, příklon k jakési zmrzačené verzi Pansavismu. Kramář by patrně byl spokojený, otázkou je, zda by v takovém stavu mysli byl i Masaryk, kterým se tak rádi ohánějí. Ruský car nás spasí. Vivat revoluci.
Stráže! Stráže! mají, jak už toho u Zeměplochy bývá, poměrně rozsáhlé instrumentárium motivů, které mohou v tu kterou chvíli vytasit. Jedním z nich jsou „narozeniny demokracie“, revoluce (pakliže jsou volby jejím „svátkem“). Nu, knihy nám ukazuje, že revoluce může být právě tak pohřbem… Čehokoliv. Ať už metafyzicky dokonalé tyranie (jakou je Ankh-Morpork), či zcela banálně nedokonalé demokracie – kterýžto pokus, pokus o pohřeb, sledujeme v přímém přenosu v den, který je pro to možná nejtragičtější. („A to všechno nevyplývá z přemrštěné zvrhlosti, ale z každodenní obyčejné špatnosti těch lidí… Oni přijímají zlo ne tím, že říkají ano, ale protože nedokážou říci ne.“
Kniha tedy do jisté míry funguje jako… sociologicko-politologický experiment. Dost depresivní, pravda. „Pro bono publico!“, aneb i ve zfanatizovaném davu mohou býti jedinci s klasickým vzděláním.
Samozřejmě je kniha i mnoho dalšího. V prvé řadě, je skvělá. Je zábavná. Jako vždy. Bylo skvělé se po čtyřech letech, během kterých jsem přečetl Muže ve zbrani, Nohy z jílu, Hrrr na ně!, Pátého elefanta, Noční hlídku, Podivný regiment, i Buch!, vrátit k prvopočátkům hlídky. Pravda, není tak dokonalá jako ve zmíněných dalších dílech, ale je… rozkošná. Možná její prvky nefungují tak sehraně jako dál, ale… tedy jsou tak nějak nejpřirozenější. Nejedná se o dokonalého Elánia, dokonalého Karotku, dokonalého Tračníka, ani o dokonalého Nobyho. Ale i tak jsou sví a to je na knize velice oceněníhodné. A je to samozřejmě hrozná švanda, co si budeme.
Dále je to „braková detektivka“. Která končí obviněním z několikanásobné vraždy tupým předmětem, konkrétně drakem. Zeměplocha očividně ex naturae parodizuje všechno na co šáhne. Není tomu jinak ani v tomto případě. Pratchett si dělá srandu ze samých fundamentálních základů detektivky a dělá to z pozice literárního mistra. To se samozřejmě vrátí v každém jednom díle hlídky. A pokaždé to bude stejná sranda. (Přemýšlím, s tou parodičností to patrně autor dotáhl nejdále v Mužích ve zbrani.)
A dále je to kniha, která má, jako vždy, své hloubky. Její děj se patrně zdá primitivní (což je) a humor „milý“ (což leckdy není, to se tak jen tváří), ale opět tu máme „hrany“. Karotka je toho, myslím, dobrým příkladem. Tvarizmus, sebeidentifikace se sociálním prostředím, behaviorální předurčení prostředí a kultury. Skvělé.
No… takže je to prostě skvělé, co chtít víc? A omlouvám se za ten úvod, ale…. Nemohl jsem si to odpustit no…
Také jsem se dlouho zmítala v rozladění z jiné vlnové délky stylu příběhu.
Zcela mimořádné postavičky a typ humoru, který mi neskutečně sedí, povýšil Jan Zadražil (chvílemi jsem v jeho hlasu slyšela i Petra Nárožného nebo intonaci Václava Klause :) na excelentní koncert mnoha neviditelných herců.
Jenže. Dlouho to nedrží úplně pohromadě a já se minimálně třináct kapitol topím v zcela bezbřehém, dravém proudu humoru, kde úplně nelze postřehnout odkud kam mě to vše unáší . . .
Každopádně stojí za to vydržet a inteligentní humor dostane nadčasovost protože lidská blbost je bohužel věčná.
"I v davu vzbouřené lůzy, lze najít lidi s klasickým vzděláním." Však kolik jich bylo 3. 9. 2022 na Václaváku?
"Tenhle kšeft s mystikou, to je něco úžasného. Řeknete jim lež a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo, aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce a doufají, že v srdci všech těch lží nakonec přece jen najdou pravdu "
"Nemá céru? Chce, aby našinec zabil draka a nemá céru?"
5/4
2022/31
Dlouho jsem se Zeměploše vyhýbala - myslela jsem si, že mi ten styl se složenými a vymyšlenými slovy bude vadit. Ale četla jsem od Pratchetta Dobrá znamení, která byla skvělá, a vůbec mi i Zeměplochu doporučilo moře lidí.
Na doporučení jsem nezačala od Barvy kouzel, ale od Hlídky, a nemůžu si stěžovat. Má to úžasné postavy, zábavný děj, a kupodivu i ten jazyk mi přijde originální, ne rušivý.
Moje první setkání se Zeměplochou tedy dopadlo nadočekávání dobře. :)
Zcela strhující a naprosto geniální, od začátku do konce jsem se od příběhu nemohl odtrhnout. Epická zeměplocha v té nejčistější podobě. Představení Karotky, Elánia, Nobyho a dalších skvělých postav je skutečně dech beroucí. Jediné co mi trochu vadilo, byl Patricij, který mi zdaleka nepřišel tak suverénní, jako v jiných dílech.
Štítky knihy
draci Zeměplocha humor hlídka fantasy zfilmováno – TV seriál britská literatura
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Po Čarodějkách jsem zkusila a opustila Sekáče, teď jsem se znovu s Pratchettem potkala u Stráží. Bavila jsem se skvěle, těším se na další knihu.