Stráže! Stráže!

19.11.2018

SPOILER!
Bratři a sestry!
Upadl jsem do spárů mozkové činnosti, takže vám píši sdělení o dění u nás. Naše město Ankh-Morpork bylo donedávna vcelku poklidné. Pod vlhkým pláštěm noci vrazi vraždili, kapsáři se kapsovali, rozhoďnožky rozhazovaly nohy a tak dál.
Jednoho večera se však v našem městě objevil hrozný drak. Hledal jsem příčinu a jako první jsem dospěl ke známé poučce: „Ser že lafém!“ Nejdříve mne napadla Máta Žulodrťová, neboť nosí vousy. To se fakt musíme ve všem opičit? Náš knihovník mi jistě promine, ale nějaká blbka s tím ve světě začne a naše holky to hned napodobují. Ta to ale nebyla. Jako druhou jsem (bohužel opět neprávem) podezříval majitelku nočního penzionu paní Dlaňovou.
Byl jsem z toho přemýšlení tak mimo, že jsem si musel nalít něco ostřejšího. Byla to jedna z těch lahví, které se tak tajemně samy vyprazdňují. S tím ale máme zkušenost asi skoro všichni, že?
Jak známo, na draky je nejlepší nějaký udatný mládenec. Jednoho takového tady máme a jmenuje se Karotka. Tak uvidíme.
Můj kamarád Téra Prášek o všem dokonce píše knihu, takže i vy se dozvíte, jak to celé dopadlo.

Všechny vás zdraví bratr Česneksmedem

09.11.2018

Počáteční díly noční hlídky nemají chybu. Naprostý vrchol série je Noční hlídka, ale první díl je první díl.

10.10.2018

Pozor, možné spoilery!
Další nádherná parodie na pozemské věci. Bratr Štukatér a tajné bratrstvo... šel jsem do kolen. I ostatní charaktery, ó bohové... Karotka Rudykopalsson... toho nejde nemilovat. A celá hlídka je k popukání – Noby, seržant Tračník... vlastně kromě Elánia. Ten k popukání není a naopak se stává dokonale kladným hrdinou, přitom nepůsobí nijak směšně, je skvělý. Dále oceňuji, jak si Pratchett představuje u draků proč a jak chrlí oheň. Přestože to nesedí s mou osobní představou, ta myšlenka je dokonalá a zábavná.
A vládce Ankh-Morporku Patricij... „Ten muž měl oči všude, i když ani jedny z nich nebyly tak výhrůžné jako ty ledově modré, které nosil nad vlastním nosem.“
Dále už jen cituji vybrané pasáže:

„...Elánius se rozhlédl kolem a pocítil záchvěv jakési neurčité paniky. Protože teď, když už byl schopen trochu zaostřit, si uvědomil, že místnost, ve které se nálézá, postrádá tu jistou dávku staromládenecké ponožkovitosti. Ve vzduchu se vznášel náznak jemného pudru.“

„...opodál se válela uzenka z výroby Kolíka Aťsepicnu. Někdo ji tam odhodil, protože už po prvním ukousnutí zjistil, že vlastně AŽ TAKOVÝ hlad nemá.“

„...na to , aby je mohli zařadit na seznam deseti nejhorších zločinců, by se museli trochu polepšit. Byli drsní. Byli ostří. Oni nebyli kanálové splašky. Oni byli to, co v těch kanálech lnulo ke stěnám, i když už to čističi a deratizátoři dávno vzdali.“

„...to jídlo bylo skvělý základ pro chladné ráno, samé kalorie, tuk a proteiny, a možná sem tam nějaký vitamín, který tiše plakal, protože se cítil osamělý.“

„...Máš tady něco k jídlu, co by pro mne nebylo moc vznešené? zeptal se Elánius a nakonec se rozhodl pro žebráckou kombinaci. Plebejský plátek opečeného chleba a proletářský steak opečený tak krátce, že jste ho mohli na talíři ještě slyšet hýkat.“

„... ne, že by člověk na vodu z Ankhu nutně potřeboval okov nebo vědro. Na tu docela dobře stačila síť.“

„...knihovník procházel mezi nekonečnými regály. Nad hlavou měl kopuli knihovny ale dokud jste byli vevnitř, tak tam byla vždycky a kdykoliv. Knihovníkovi se zdálo naprosto logické, že když jsou uličky knihami lemované zvenčí, musí existovat uličky, kde budou knihy... zevnitř. Mezi knihami. Uličky stvořené kvantovým vlněním vznikajícím v důsledku prosté váhy slov. Z druhé strany některých regálů se vskutku někdy ozývaly podivné zvuky a knihovník věděl, že kdyby vytáhl jednu nebo dvě knihy, mohl by nahlédnout do jiné knihovny pod jinou oblohou.“

A propos knihovník: až teď mi došla jedna věc. Pokud jste alespoň jednou byli v zoo nebo třeba jen letmo viděli buď Tarzana nebo jakýkoli dokumentární film o opicích, víte, že lidoopi dělají zvuk, který zní jako „uk, uuk“ a ne „Ooook“. Mám však za to, že nefonetický překlad je schválně. Taková specialita pana Kantůrka. Stejně jako Smrť místo Smrt.
OOooook!

18.09.2018

Dlouho jsem se k odhodlávala, ale stojí za to. Samuela mám teď dokonce radši než Smrtě.

17.09.2018

Skvělá Pratchettovka, ale stejně nejlepší je ten začátek, bušení na bránu a odříkávání tajných hesel...

04.09.2018

prostě Pratchettovka :-) já jsem se OPĚT pobavila :-)

22.08.2018

Tahle Noční hlídka je samozřejmě o dost jiná než ta Martinova, co „chrání říše lidí“. Společné mají snad jen to, že sloužit v nich není žádné terno a co se týče respektu u spoluobčanů, je na tom jednotka kapitána Elánia asi ještě o něco hůř. Zato je s ní mnohem větší psina, a to i když musí čelit hrozbě mstivé dračí potvory. Jenže Terry Pratchett v tomhle příběhu jasně ukazuje, že ještě větším nepřítelem jsme sami sobě i jeden druhému navzájem. Psychologii davu (ale i nezdravě ambiciózních a vůbec nezdravě jakýchkoli jedinců) má zmáknutou dokonale a jak se dalo čekat, vytěžil z toho zase úchvatnou sérii gagů, dialogů a situací. Jakápak fantasy, Pratchettovi hrdinové, to je krutá realita, naštěstí servírovaná v očistné lázni humoru a s konejšivou dávkou pochopení. Zatím jedna z nejlepších Zeměploch. Ook!

27.07.2018

Chlapci z hlídky se stávají mými oblíbenými postavami. A draci k tomu? Dokonalá kombinace!

26.06.2018

Knihy s Hlídkou jsou jedny z mých nejoblíbenějších. A když k tomu přidáte ještě draky, tak není o čem....

05.06.2018

Klasický Pratchett - na první pohled velice vtipný, na ten druhý také, ale zároveň s humorem přichází i něco víc. Zeměplocha už dávno není jen ta bláznivá divočina, za kterou jsem ji měl, když mi bylo -náct. Čím je člověk starší, tím víc v ní spatřuje ta umně vetkaná zrnka reality a s nimi přicházející další rozměr.

No a samozřejmě k dokreslení té správné atmosféry nesmí chybět celá eskadra "skvělých charakterů" od Elánia, Karotky, Nóblhócha, Tračníka, přes Patricie, vodního ptáka*, Nejvyššího Velmistra až po několikrát se nenápadně objevujícího Smrtě.

*Co by to bylo jiného než vodní pták?

25.05.2018

Neřekla bych, že mě kniha bavila jako ostatní, ale určitě stojí za přečtení. Je v ní kus pravdy o lidech i jejich smýšlení podané velmi originálním způsobem. Tento díl dává také hodně možností pro čtenáře "domyslete si". Určitě hodnotím kladně, ale v sérii mám zatím jiné favority. Za plus považuji draky, už v tak kouzelném světě.

Já nevím...ačkoli bych podle mě měla být jasná pratchettovská cílovka, nejsem schopna knihu dočíst. Ne, že by se mi nelíbila, ale prostě mě nechytne. Jsem už nějaký pátek v polovině a nezajímá mě co bude dál...humor je fajn, celý ten propracovaný svět mě svým způsobem fascinuje...možná jsem měla až příliš velká očekávání....chtěla bych, aby mě to bavilo, ale nejde to...a neumím přesně pojmenovat proč...(zkoušela jsem i Barvu kouzel, výsledek byl stejný - nedočetla jsem...)
*čtenářská výzva 2018: kniha poprvé vydaná v roce vašeho narození

18.05.2018

Tento díl je hodně o dracích, o kterých jsem toho zatím moc nenačetla, takže jsem v tomto směru poučenější. Nechybí humor, magie, intriky, akční scény i hrdinové a největší sympaťák Elánius. A také jedno milostné vzplanutí. Vlastně dvě. A jak bych mohla zapomenout - důležitou roli tu mají knihy, knihovna a knihovník. Ook!
(Dílu jsem dala přednost kvůli Elániovi, se kterým jsem se poprvé setkala v Noční hlídce a také pro doporučování, jako té nejlepší "pratchettovky". Noční hlídka mě ohromila víc, ale stejně dávám plné hodnocení, jinak to prostě nejde).

04.05.2018

Musím priznať, Nočnú hliadku som si zamiloval na prvý pohľad. Toto je skvadra hrdinov, ktorí k Ankh-Morporku sedia ako riť na šerbel – nekompetentní, smradľaví opilci čo radi kontrolujú dvere, či sú poriadne zamknuté aby...no veď viete. A k tomu slobodník-čakateľ Karotka, čo má v malíku všetky zákony mesta (o ktorých existencii netuší ani patricij). No a predstavte si, že sa táto banda zapletie do vyšetrovania kultu privolávajúceho drakov do mesta. Dve tretiny knihy som sa kráľovsky bavil, no od momentu korunovácie nového „kráľa“ sa všetko akoby zadrhlo. Vôbec mi to nesadlo a ešte menej mi sadlo vysporiadanie sa s ním. Nechcem spoilerovať, ale „turbo Errol“ bol až trápny. Škoda, lebo toto malo veľkú šancu stať sa prvou Zeměplochou, ktorej by som dal maximálnu známku. 7+/10

17.04.2018

„Věříte na draky?”
... je tu totiž jedna taková záležitost, která jen zbytečně zneklidňuje lidi ... způsobuje nepříjemné pocity a taky myšlenky, které Vám říkají, že bude nutné to nějak vyřídit ... za starých časů to bývalo prosté ... to stačilo draka zabít :-).

Dnes ale všichni víme, „že draci se už přes tisíc let počítají k vyhynulým zvířatům.“
Otázka ovšem zní: vědí to ti draci? :-)

Že jste ještě nikdy neviděli, jak se zatýká drak? ... v tom případě jste tu správně ... v Ankh-Morporku, který se nijak nevypíná do okolní krajiny, spíš se tak nějak plíží, tiskne se k zemi, jako by se bál, aby ho někdo neukradl :-) ...a že ty obavy jsou celkem oprávněné ... vždyť je to místo magií doslova prolezlé ... je to místo, kde se celý svět najednou jakoby zbortil a zošklivěl, jako když se odráží v pokřiveném zrcadle a pak zase jakoby se zase trochu vrací ke své původní podobě, ale pořád je to jako když se na něj díváte skrze dno láhve :-).

Říká se, že bohové hrají hry s osudy lidí. Jenže ... jaké hry, proč, jaké jsou hodnoty jednotlivých figurek a o čem ta hra je a jaká má pravidla? – těžko říct? ... pravidly se tu nikdo moc neřídí, a vlastně ani zákony ... o čemž se velmi rychle přesvědčil „přerostlý trpaslík“ Karotka, který se do Ankh-Morporku vydal hájit právě právo a zákony ... a taky kapitán Elánius, kterému ze všeho nejvíc hrozí, že z toho všeho přijde o rozum :-).

A pak je tu taky TA knihovna ... což je na Zeměploše velmi nebezpečné místo ... a její naprosto úžasný knihovník :-) ... je to mimochodem velmi bystrý orangutan :-), a taky jeden z mála obyvatel Ankh-Morporku, který dokáže rozpoznat kontrast ... intelektu a hlouposti ... a pak taky, že příčina a účinek na Zeměploše jedou podle vlastních pravidel ... a zejména, že logické úvahy ... tady zásadně končí v paradoxu :-).

Kam bysme taky přišli, kdyby tohle všechno dokázal rozpoznat každý :-) ... „Říkají tomu sféry kompetencí,” doplňoval bratr Štukatér. „To jako že já se jim nebudu míchat do tajemně provázané téhle ... plné příčinných souvislostí, že, a oni nebudou po městě štukovat domy.”

A najednou přišla odpověď ... „byla pěkně umaštěná a špinavá, protože v horách Beraní hlavy se pošta dala tomu, kdo měl alespoň zhruba namířeno směrem k místu, kde žil adresát“ ... přečíst si ji ale musíte sami ... musíte se přeci konečně postavit pravdě tváří v tvář ... a já Vám, milí čtenáři, přeji příjemné prozření :-).

15.04.2018

Morporská nočná hliadka je banda stratených existencii ktorým velí alkoholik čo sa do služby prebúdza v jarku pri ceste. Nie len oni sú šokovaný keď medzi nich nastúpi šialený dvojmetrový kvázitrpaslík Karotka, posadnutý paragrafmi a schopný vymlátiť krčmu u Zašitého Bubnu aj s kamenným trolom. Ostatný nie sú z toho nadšenia nadšený, lebo pravidlo prežitia až dosiaľ znelo - "nebež moc rýchlo, mohol by si podozrivého dobehnúť". Keď sa ale kultistom vymkne spod kontroly vyčarovaný drak, vyhlási sa kráľom a požaduje panny za obeť/obed, pár oplieskaných šialencov sa bude hodiť. Zatiaľ najlepšie vygradovaný zemeplošský príbeh, ktorý skrz vtipy a absurdnosti naozaj niekam smeruje, aj keď sa Elánius s tým svojim alkoholizmom popasuje až moc rýchlo, akoby mal v sebe prepínač alkáč/drsoň. To finále s hliadkou na streche, šancou jedna k milónu a nadzvukovým dráčikom poháňaným turboprdmi ma epicky rozsekalo a donútilo dať aj tú poslednú hviezdu. Plus orangutan s odznakom, lord Vetinari ktorému slúžia ešte aj potkany a terč na šípky ako odmena za záchranu mesta. Táto parta má sakra potenciál.

02.04.2018

Moje první kniha od Pratchetta, máme doma velkou sbírku, tak jsem se cítila povinná přečíst si aspoň jednu. Obecně moc fantasy nečtu, humorné knihy skoro vůbec ne.
Nicméně musím uznat, že má něco do sebe - minimálně tato kniha.
Je ohromně čtivá, příběh a prostředí dávají smysl a svět je propracovaný opravdu do detailu, i ten humor mi ve většině případů přišel inteligentní. Nakonec i to propojení fantasy a humoru k sobě skvěle ladí.
Takže i když Pratchett není můj šálek kávy, chápu, proč je tak populární.

18.03.2018

Toto byla moje první kniha z prostředí Zeměplochy. Dobře a srandovně napsaný příběh, na němž má zásluhu i vynikající a nápaditý překlad. Prakticky všechny postavy jsou něčím sympatické. Navíc se autorovi skvěle podařilo do veskrze komického textu propašovat sem tam i nějakou hlubší myšlenku, což oceňuji.

"Řeknete jim lež, a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je, jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce a doufají, že v srdci všech těch lží nakonec přece jen najdou pravdu. A kousek po kousku přijímají nepřijatelné."

15.03.2018

Skvělé čtení! Opět velmi inteligentní suchý humor a geniální překlad. Knížka jako by byla složena ze dvou částí - zpočátku je nadupaná „cimrmanovským“ humorem, takže často vyprsknete smíchy nebo se rozřehtáte. Pak přijde dějový zvrat, srandy trochu ubyde a věci naberou rychlý spád. Mistr Pratchett vás natahuje jako kšandy a vy hltáte stránku po stránce, protože chcete vědět, co to na vás ušil.
A musím říct, že to ušil úplně báječně.

„Většina radních celou noc probděla a pokoušela si zformovat alespoň jakous takous politiku vis-à-vis drak, ale Zavoněl vypadal, jako by nespal celé roky. Jeho tvář měla barvu natráveného stolního ubrousku. Nikdy nebyl zvlášť při těle, ale teď vypadal jako něco, co vylezlo z pyramidy.“