Území trestu
Jaroslav Kuťák
Thriller, který je inspirován filmem Základní instinkt a je určitou parodií na západní knihy tohoto žánru. Odehrává se v malém městě na jihu Čech, kde místní vyšetřovatel musí čelit náhle propuknuvší epidemii vražd žáků místního gymnázia. S vyšetřováním vražd, prováděných se značnou rafinovaností, pomáhají kapitánovi jeho bývalí spolužáci a společně se jim podaří mezi místními občany pachatele najít.... celý text
Přidat komentář
Mezi původními českými detektivkami mírný nadprůměr, ale nic, co by až tak moc zaujalo. Prostě je to jedna z knih, kterou jsem přečetl, aniž bych při ní usnul, což je pro mne známka její slušné čtivosti, ale za nějakou dobu si na ni ani nevzpomenu. Jo a do mé knihovny jí určitě nepustím.
Tady mne trochu odradilo těch téměř 500 stran - já bych to zkrátila...
Tuto knihu vidím jako psychologický detektivní román - který začíná násilnou smrtí mladého studenta ... a vražd přibývá a pachatele tušíme...
Jak píše čef - hodně zamotaných prvků - ale závěr je opravdu původní česká detektivka...
Spousta věcí bych z této knihy vynechala.Přišlo mi jich tam plno zbytečně napsaných,Vrach je znát skoro od začátku,ale to by ani tak nevadilo.Spíše mi vadilo neustále přibývání nových lidí do děje.Po vypuštění zbytečných pasáží,by to byla pěkná detektivka,takto to byl pro mě průměr.
Detektivka je to trošinku taky, ale hlavně je to o psaní dlouhého románu. To musíte sepsat všechno co vás napadne, krátké povídky, šachové partie, výrobu papíru, erotiku, sprostá slova a vzpomínky na minulost a spojit to nějakým, alespoň trochu napínavým příběhem, jakkoliv nepravděpodobným. Hlavně, že se to dobře čte, je to vtipné a místy až komické a nenudí. A tomu všemu se prosím říká - původní česká detektivka!
Autorovy další knížky
2015 | Když zraje tráva |
2000 | Území trestu |
2005 | Zločin na golfu |
2016 | Strašidla z Woodlandu |
2008 | Bota v písku |
Parodie na detektivku – s tím se musí čtenář smířit. Pro mne to bylo jednodušší o skutečnost, že ten Týn nad Otavou (haha) je mé rodné město, tajemný gympl stojí nedaleko mého rodného domu, polovinu postav dokážu identifikovat jako skutečné občany našeho městečka (knihař, zubař, policista, učitelé, knihovnice…), někteří jsou dokonce mí přátelé, no a se samotným autorem, mužem mnoha zájmů a dovedností, už jsem se také sešel. Ten vymyslel a realizoval frašku a poskládal ji z mnoha motivů. Je čtivá, ale jako silvestrovské petardy marnotratně chrlící nekonečné množství nápadů, žánrů i osudů.
75 % (14 hodnotících je na pěkném průměru 87 %).
…
Ohlédl se za odcházejícími studentkami. Jedna měla dlouhé vlasy, druhá dlouhé řasy a třetí dlouhé nohy.
…
Z nevědomosti si studenti stavějí pomník. Žádný student nepovažuje svoji nevědomost za chybu, nýbrž za určitý projev originality, vtipu, neotřelosti, životaschopnosti a odvahy.