V Brooklynu roste strom
Betty Smith (p)
Hořkosladké drama se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit... 24-029-70... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1970 , PráceOriginální název:
A Tree Grows in Brooklyn, 1943
více info...
Přidat komentář
Krásná moudrá kniha. Hlavní hrdinkou je Fanynka, velmi všímavá, pokorná, hodná a osamělá holčička. Je velmi zajímavé dívat se na svět jejíma očima. Pohled to je krásný, mnohdy dětsky naivní, ale mnohdy také velmi přesný, jak už to dětí bývá. Někdy také velmi smutný - rodina je velmi chudá, má dost svých problémů a Fanynka je nucená předčasně dospět. Přes všechno, co jí potká a s čím se musí prát, neztrácí svojí schopnost vidět krásu kolem sebe, třeba jen v podzimním listí. V knize je všechno - krása, bolest, radost, smutek, humor i slzy. A věřte mi, máme se opravdu dobře. Nebo mi nevěřte a knihu si přečtěte.
Když jsem chodila na základní školu, tak tahle kniha "frčela" v naší rodině. Dodnes si to pamatuji, jak putovala mezi našimi tetičkami a jak se o té knize tety bavily s maminkou ....
Uplynulo velmi mnoho let. Na knihu jsem úplně zapomněla. Až letos jsem si na ni vzpomněla (díky čtenářské výzvě). Je to opravdu krásný a dojemný příběh jedné obyčejné chudé rodiny a především jejich dcery Fanny z počátku 20. století. Takže teď už rozumím, proč Betty Smith zvolila tak krásný název knihy V Brooklynu roste strom a koho ten strom zosobňoval......
V téhle krásné knížce jsem našla všechno: radost, naději, zoufalství, smutek, bezmoc. Nahuštěných více než 400 stran se krásně četlo, úplně jsem si to užívala a přála si, aby kniha trvala co nejdéle. Nádherné, doporučuji.
V Brooklynu roste strom jsem dostala od babičky už dávno, ale číst se mi nechtěla. A ještě že jsem si počkala! Teď jsem ji určitě docenila mnohem víc, než bych kdy v pubertě byla schopná. V knize je tolik poezie! Třeba to jak se fanynka učila počítat, jak spořili do plechovky, to jak měl tatínek svůj hrneček u holiče, anebo jak měla teta vždy jen "svého Jana". Báječná kniha! Doporučuji.
Fanny je bezesporu obdivuhodná hrdinka. A nachází se v neuvěřitelně silném, lidském příběhu, který je tak neobyčejně obyčejný, že mi doslova zlomil srdce. Napsán je málem poeticky, bez vychloubání se, tak docela tiše a komorně, aby se čtenář snadno uchytil v prostředí, které je vykresleno neobyčejně srdečně, a doslova se chytil za ruku, třeba Fanny, a nechal se jí vést.... 5/5
O bídě, nouzi, utrpení a beznaději bylo napsáno nespočetně knih a jednou z nich je i knížka V Brooklynu roste strom. V roce 1912, kdy příběh začíná, má zvídavá a přemýšlivá holčička Fany jedenáct let. Stejně jako semínko brooklynského stromu nebes je i Fany velmi životaschopná a záhy pochopí, že k jinému životu ji může dopomoct vzdělání. Není to pro ní jednoduché, fyzicky pracuje již jako holčička, když ji zemře tatínek, finančně podporuje celou rodinu, práce má přednost před školou. Těžko říct, kde by toto semínko skončilo, kdyby se její maminka podruhé nevdala za muže lépe finančně zajištěného. Přesto mám pocit, že její vůle byla tak silná, že by to zvládla i sama. Betty Smith ví o čem píše, sama v Brooklynu vyrůstala.
Po mnoha letech jsem se k této knize s velkou chutí vrátila. Četla jsem ji pomalu, opravdu jsem si ji vychutnávala. Úžasné popisy lidí i činností - detailní, a přitom ne nudné. Zase si opět o něco více považuji všeho, co ve svém životě mohu.
Knížku jsem dostala od mámy, když mi bylo asi 14 let a od té doby jsem se k ní vrátila mnohokrát. Popis rodinného soužití a v té době nebylo jednoduché žití
Knihu jsem si odkudsi poznačila a díky anotaci vybrala. Dlouho jsem sháněla neponičené první vydání. Teď, kdy ji mám konečně možnost číst, držím v rukou to krásné, lety provoněné vydání, které si mě získalo už slovy předmluvy...
„V Brooklynu roste strom. Někteří lidí mu říkají strom nebes. Ať kamkoli padne jeho sémě, vzniká z něho strom, který se dere vzhůru, jako by chtěl až do oblak. Roste v oplocených parcelách a z opuštěných hromad odpadků. Vyrůstá z mřížoví nad průduchy sklepů. Je to jediný strom, který roste z betonu. Roste a oplývá mízou... vydrží bez slunce, bez vody a zdánlivě i bez hlíny. Byl by uznávám za krasavce, kdyby jich nebylo tak příliš mnoho.“
Nemám ráda počešťování cizích jmen, ale v roce 1948, kdy A.J. Šťastný knihu překládal, se to „nosilo“ zvlášť proto, aby byl příběh českým lidem blíž. Aby si takový cizí život tam někde za mořem dokázali představit, jako by se odehrál tady doma v Čechách. A jsou knihy jako tato, kde mi to naprosto nevadilo. Příběh se stává tak nějak milejším a lidštějším.
Je v ní tolik naděje a víry, tolik dobra dokáže nabídnout, jen otevřít...
Krásná kniha, kterou jsem četla několikrát. Osud rodiny, potomků irských přistěhovalců žijících na počátku 20. století v Brooklynu, se postupně mění k lepšímu. Zpočátku velká bída, otec alkoholik, na kterého není spolehnutí, jeho realistická manželka, která jej přes všechny chyby miluje a vychovává a vlastně sama živí dvě děti. Fanynka, úžasná holčička, která nachází krásu i v těch nejobyčejnějších věcech, její hezký mladší bratr, který by mohl být stejný slaboch jako jeho otec, ale od matky získal smysl pro zodpovědnost...Všechny postavy v knize jsou zajímavé, osudy a příběhy lidí, kteří žijí v okolí rodiny Nolanových, to všechno dělá z téhle knížky moc příjemné čtení. Ráda se k ní vracím.
Miluju tuhle knihu. Je to zvláštní čtení, navíc jsem ji četla v době, kdy jsem byla bez práce, ale přesto mě tahle kniha neskutečně povzbudila, nalila mi optimismus do žil. Doporučuji přečíst všem, kteří už nevěří, že "konzervativní" hodnoty v životě jsou platné...
Prokousat se prvními kapitolami románu pro mě nebylo moc lehké. Pro člověka žijícího v 21. století, jsou osudy rodiny Rommelyových a následně Nollanových jen těžko pochopitelné. Žití v naprosté chudobě, kdy děti musely sbírat odpadky, aby si vydělaly na jídlo, kdy školní docházka byla sice povinná, ale jen málokteré dítě jí dokončilo, protože muselo začít vydělávat na živobytí, kdy negramotnost byla naprosto běžnou věcí a další mnoho skutečností, které autorka ve své knize popisuje.
A přesto se hrdinka knihy Fanynka nevzdává, dostává se do vysněná školy, kterou jako první v rodině dokončuje a následně si splní sen a začíná studovat na univerzitě, ačkoliv nemohla studovat na střední škole. Oslňuje svou uvědomělostí a kousek po kousku i přes mnohé pády se prokousává ke svému vysněnému životu.
Kniha mě vellce zaujala a Fanynka pro mě bude vždy obrazem neústupné a silné ženy, která i přes nepřízeň osudu dokázala jít za svým snem a uskutečnit ho.
Milá i smutná knížka, sociálněkritické drama s nádechem sladkobolné nostalgie. Hezký příběh předčasně samostatné (a osamělé) dívky, která se stává ženou v době počínající emancipace amerických žen, dychtících po vzdělání a vlastním výdělku.
Je překvapující, že americká kinematografie ještě nepřinesla remake tohoto krásného příběhu o vášnivé čtenářce Fanynce, která toužila po vzdělání, po lásce, po stromu, který byl důvěrníkem jejího dětství .... V těchto letech právě běží 100 let od doby Fanynčina příběhu, a kniha přesto nepůsobí "jak z jiné doby". Doporučuji!
Jak je ten život nespravedlivý. Nelly miluje svého nezodpovědného otce, který je veselý a bezstarostný a pouze si "váží" své matky, která se stará o to, aby rodina neumřela hlady. Nechápe, že matka by nebyla tak tvrdá, kdyby ji k tomu život nedonutil. Naštěstí si do života odnese to nejlepší od obou rodičů. Nezdolnost své matky a životní radost svého otce. Mimochodem, Fanny to byla čtenářka!!
Nádherný příběh, i když popisuje hodně těžké životy a osudy lidí, není jen smutný a vůbec ne depresivní. Krásně a řekl bych realisticky zobrazuje Ameriku z pohledu chudých přistěhovalců v letech 1912-1918. 90% a 5*. Doporučuji také film z roku 1945.
Srdeční záležitost....miluji ten příběh prošpikovaný humorem, láskou, smutkem a touhou po lepší životě. Vyhlídka lepšího života je zde vzdělání, což je vynikající myšlenka, která platí i dnes. Prostě dokonalá kniha, ke které se budu vracet :-))
Dávám tři hvězdičky, neb v jisté době jsem četl tuto knihu, a vyvolávala ve mě řadu srovnávání s vlastním životem, takže mi bylo jedno kdo ji napsal, zaujaly mě tehdy nadmíru praktické myšlenky, které jsou v knize, která je asi hlavně sociální sondou do života člověka, ať žije v jakékoli době, protože každý začíná od nuly - co se týče prvních vjemů, postupného učení se, hodnotový systém atd.
Až je starší, až má odstup, tak pak může porovnávat, posuzovat, posuzovat.
Prvních sto stran jsem čekala, kdy přijde nějaká zásadní zápletka. Ono nic. Život chudiny v Brooklinu na začátku minulého století je totiž sám o sobě jedna zápletka za druhou. A tak jsem k té knížce přilnula.