V cizích službách
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205137/v-cizich-sluzbach-205137.jpg
4
33
33
Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň. V Bavorsku byl spor po smrti Jiřího, knížete landshutského, o jeho dědictví mezi falckrabětem Ruprechtem, manželem jeho dcery Alžběty, a vévodou mnichovským, kterému pomáhal císař. Falckrabě sbíral vojsko. V Čechách bylo známo, že se v Bavorsku schyluje k válce. Zdeslav z Mečkova, zeman v Uhersku na Chrudimsku, vyšle tam svého syna Mikuláše, aby nabyl nějakých vojenských zkušeností. Zrádný sluha Závorník zavedl ho hned první den mezi loupeživé rejtary, jejichž velitelem byl Eliáš Trnka. Závorník byl domluven s mladým Trnkou a s pomocí Trnkovy milenky Aleny - zvané "zlatá moucha" - zavedli Mikuláše doprostřed rejtarského tábora. Ale starý Trnka se rozpomenul na to, že mu Mikulášův děd dvakrát zachránil život, a Mikuláše propustil. Dal mu i spolehlivějšího sluhu Plamenáče. Falckrabě Ruprecht přijme Mikuláše velmi vlídně. Byl vůbec příznivcem Čechů. Zpočátku je vítězství na straně falckraběte - obsadili město Landshut a dobyli i jiných měst. Mikuláš byl vyslán do Čech, aby naverboval vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec a ženich jeho sestry Boršický – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor. Proti vojně Němců s Němci brojí kancléř falckraběte Rohrbek - v zájmu jednoty Německa se dopustí zrady - svého pána otráví. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku z oddanosti k milované falckraběnce záměrně nic nesdělí. Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne. Čechové se pak protloukají na vlastní pěst zpátky do Čech. Vrátí se jich však málo, zubožených a ožebračených. Mikuláš se vrátil z bojiště ještě do Landshutu, aby podal zprávu falckraběnce, které je na smrt oddán, o neblahém výsledku. Falckraběnka, nemocná díky válečným útrapám i výčitkám svědomí, však záhy po zjištění informací o prohrané bitvě umírá. Mikuláš u její mrtvoly zabije zrádce Rohrbeka, který v poslední chvíli poznává hrozné následky své zrady, teprve poté se vydá s Boršickým zpět do Čech. Na cestě je však v šarvátce zraněn. Zubožené je nalezne "zlatá moucha", ujme se jich, ale Mikuláš nakonec umírá. Jen Boršický se vrátí z "cizích služeb" do vlasti. Zdroj: aloisjirasek.cz... celý text
Přidat komentář
Příběh českých žoldnéřů, kteří se s nadšením a s vidinou snadného zbohatnutí dávají do služeb bavorského falckraběte Ruprechta. Po prohrané bitvě u Schönbergu se jich pouhá hrstka vrací domů do Čech. Myslím, že neprávem opomíjené dílo a přitom pro mě jeden z nejlepších Jiráskových románů.
Kniha se skládá ze dvou povídek a ukončuje tak období husitství. První (V cizích službách) je delší a výborná - Druhá (Ze zlatého věku v Čechách) je kratší...a taková nemasná neslaná.
V první povídce, odehrávající je na začátku 16. stol., kdy je patrný ještě ten ultrakvistický radikalismus a kdy čechové, ač nebojují za svého krále, tak stále prosazují to čeství a spomínají na ty staré časy jak naši předci uměli skládat vozy do sebe a jak bojovali v Uhrách a pod králem Jiřím. A ten konec no...plakal sem.
Druhá povídka se odehrává na konci 16. stol. a ukazuje dobu Rudolfínskou. No...jako...kdyby to nebylo napsané na konci od pana Nejedlého, tak to nepoznám. Tady už ukazuje ty růžky ten panský stav, který toho nevolníka dře z kože, ale...já nevím. Přečetl sem to...ale nebylo to ono. Nic méně mě to od pana Jiráska neodradí a budu pokračovat.
Knihu som si našla v "knihoboxe" na žel. stanici v Okříškách... na Jiráska príjemný kompaktný formát. Veľmi ma zaujal námet knihy - českí bojovníci idú bojovať za cudziu vec, o jednu-dve generácie neskôr po husitských vojnách. Ako rýchlo sa veci menia! Aj napriek hlavnej dejovej linke, ktorá sa mi zdala pritiahnutá za uši (mladý český bojovník zaľúbený do nemeckej kňažnej...), dielo veľmi dobre opisuje všetky strany zúčastnené v boji a ich pohnútky. A tak ako už píše predo mnou @erasehead, rozpor anti- a pro-militaristického videnia, ktorý celú novelu prestupuje, núti človeka k hlbšiemu zamysleniu aj po prečítaní knihy a hľadaniu paralel aj v súčasnom svete.
V CIZÍCH SLUŽBÁCH je velmi zvláštní v tom, že se dá vnímat jak jako antimilitaristický, tak i jako militaristický román. Stačí jen trochu změnit úhel pohledu. Válčení (za peníze a s vidinou válečné kořišti) totiž popisuje jak v negativních tak i v pozitivních barvách. Na jednu stranu předkládá všechny možné (včetně morálních) hrůzy válčení, na druhou to předkládá jako jakousi (mužnou) čest. Kladem jistě je, že i přes problikávající idealismus dílo neskrývá všechny možné útrapy a končí jak končí. ZE ZLATÉHO VĚKU V ČECHÁCH je pak takový civilní až povídkový kaleidoskop z osudů různých lidí. Nedá se upřít jistá barvitost, ale poměrně často jsem se v postavách začal ztrácet. Mám rád staré knihy, mám rád starou češtinu, Jirásek ji barví opravdu nádherně. Je škoda, že dnes už to je obecně takřka neocenitelné.
Další kousek do přečteného Jiráska. Tentokrát opravdu poslední kniha z dob Husitů, v příští knížce už budu v období Temna. Autor stále baví, uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Jiráskův román sice méně známý, ale výborně napsaný. doporučuji všem kteří mají knížky pana Jiráska rádi.