V genech není všechno
Peter Richerson , Robert Boyd
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138972/bmid_v-genech-neni-vsechno-vew-138972.jpg
4
12
12
Lidstvo je v přírodním světě zvláštním jevem. Zatímco se lidé ve všech směrech podobají ostatním zvířatům, jejich chování je odlišné. Jejich schopnost adaptovat se jim umožňuje obsadit téměř všechna místa na světě a používat neuvěřitelné množství nástrojů a technik. Lidská společenství jsou na rozdíl od společenství živočichů větší, složitější a více mezi sebou spolupracují. Kniha nabízí radikální pohled na evoluci lidstva a naznačuje, že naše ekologická dominance a sociální systém pramení z psychiky unikátně uzpůsobené vzniku složité kultury. Podle autorů kultura není ani nadřízeným, ani služkou genů. Je spíše důležitá pro adaptaci lidstva stejně jako humánní biologie a chůze po dvou. Na základě studia antropologie, politických věd, sociologie a ekonomie autoři ukazují, že kultura a biologie jsou složitě propojeny, a naznačují, jak bychom měli přemýšlet o jejich vztazích, abychom lépe porozuměli lidské povaze.... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2012 , AcademiaOriginální název:
Not by Genes Alone: How Culture Transformed Human Evolution, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha hlavně o koevoluci kultury a biologické evoluce člověka. Genetika vs. memetika. Nejvíce mě zaujala kapitola o maladaptacích, tedy vývoji věcí, které jsou škodlivé. Jako příklad můžeme uvést klesající porodnost vyspělých států, zaviněných chybnými kulturními vzorci. Je to jen jeden z mnoha příkladů, kdy jdou evoluce a kultura naprosto proti sobě. Kromě rozborů tohoto problému kniha ukazuje také několik náboženských komunit, kterým se za určitou cenu těmto problémům podařilo vyhnout. Ale to je jen jedno z mnoha témat, kterými se kniha zabývá.
Okrem biologickej evolúcie existuje i evolúcia kultúrna. Biologická evolúcia vyberá gény, ktoré sú úspešné (zvýhodňujú svojho nositeľa) a prenáša ich do ďalšej generácie mechanizmom slávneho Darwinovho prirodzeného výberu. Je otázne, či sa priama evolúcia génov u človeka ešte uplatňuje, zato kultúrna evolúcia beží na plné obrátky. Tento proces je špecificky ľudský a zabezpečil nám adaptáciu na široké spektrum prírodných prostredí. Kniha pojednáva o tom, akým spôsobom sa kultúra prenáša na ďalšie generácie, akým spôsobom vychádza zo psychiky človeka a ako to všetko súvisí s genetikou. Dakedy sa prenos zvrhne patologickým spôsobom a vznikne maladaptácia- najznámenším príkladom je rapidný pokles pôrodnosti v súvislosti s industiálnou modernou érou. Pre mňa osobne je najzaujímavejšia záverečná kapitola poukazujúca na súvislosť medzi kultúrnou a biologickou evolúciu- vo vzájomnom evolučnom tanci jedna ovplyvňuje druhú- čiže ľudská kultúra a kultúrne prostredie ktoré vytvára, spätne ovplyvňuje naše gény ! Kniha sa mi rozhodne nečítala ľahko, psychologické procesy a javy su dakedy ťažšie uchopiteľné, ale za tú námahu to rozhodne stálo.
V základních rysech se lidské společenství v podstatě podobá jiným sociálním uskupením savců, shodné rysy můžeme pozorovat např. u šimpanzů, a nejde tu o podobnost nahodilou, základní rysy všech vytvořených lidských společenství zůstávají hodně podobné rysům jiných savců, nesmíme ale zapomínat také třeba na mravenčí společenství, i ta vykazují charakteristické kulturní znaky, jako společné bydlení, kastovní determinace, organizace, péče, populační politika, tykadlové obřady, rituály, výchova, aj. Z tohoto úhlu pohledu nám pak nezbývá než říct, že lidské chování je výsledkem přírodního výběru a tedy, ovlivněno geny.
Na druhou stranu tu ale máme naši specifickou kulturu, která se vyvíjí po své vlastní samostatné dráze?
Možná, svým způsobem ano, možná předstihla v jistém smyslu tu biologickou (darwinovskou) evoluci, ovšem, nesmíme zapomínat na to, že vývoj člověka se uchýlil tímto směrem, protože se v populaci rozšířily geny, které člověka „předurčily“ k tomuto vývoji, tím, že jedincům s těmito rysy dal větší šanci se rozmnožit a tím přežít. Genetická evoluce tak svým přirozeným výběrem zvýšuje šance, nebo spíš možnosti kulturní evoluce, umožnila tak její rychlý vzestup a naopak, kultura ji to "oplácí", zvětšuje genetickou způsobilost těch, kdo ji maximálně využívají.
Pro ty, koho zajímá, jak a za jakých podmínek se rozvinulo naše, lidské, společenství, mohu knihu jen doporučit.
Štítky knihy
evoluce kulturní antropologie antropogeneze sociální evoluce fyzická antropologie, bioantropologie lidské chování, etologie člověka
Kniha podává ambiciózní návrh na založení humanitních věd na evoluční teorii. Domnívám se, že lze takovou ambici naplnit, a to aniž by došlo k redukci humanitních věd na biologii. Pro humanitní obory to znamená nanejvýš ztrátu kultury jako fenoménu sui generis, který se ukazuje být sice nebiologickým, a přece stále nástrojem adaptace. Kniha V GENECH NENÍ VŠECHNO není v tomto směru určitě originální, cestu, kterou vyšlapává, považuju ale za schůdnou. Neplatí to tak úplně v případě historie: od četby historické literatury přece jen očekávám poněkud jiné poučení než to evolucionistické, i když je to paradoxně právě historie, která má k evoluční biologii velice blízko. Nevím, čím přesně to bylo, ale text mi přišel těžkopádný a musel jsem se často k jeho další četbě nutit.