V hluboké úctě a oddanosti

12.04.2017

Zbývá mi ještě posledních pár stránek, ale do psaní komentáře se vrhu už teď. Hlavně proto, jak mě překvapuje, že jí tu doposud nikdo nečetl a nehodnotil.

Tak tedy: dle mého názoru patří do nadprůměru, protože obsahuje kromě opisů Čapkových dopisů pro Masaryka a Masarykových sdělení Čapkovi daleko víc!, a to např.: několik rozhovorů, fotek, dvě karikatury či ukázky rukopisů obou pánů. Za zmínku rozhodně stojí též (až zde uveřejněná) kapitola z Čapkových Hovorů s T.G.M. na téma Láska a manželství, která skrývá nejednu chytrou myšlenku.

Ale zpět k dopisům. Jejich časové rozpětí je poměrně široké, většina však žije rokem 1926 a aférou Radoly Gajdy. O ní (a o něm) si pravděpodobně vyhledám víc, protože jak je vidět, zaměstnala tehdy dost lidí. Namátkou - ministra zahraničí Edvarda Beneše, generála Jana Syrového nebo ministerského předsedu Antonína Švehlu.

Když po časové ose trochu poskočíme vpřed, dostaneme se k Olze Scheinpflugové a dvěma dopisům, které jí Masaryk napsal dne 19. prosince 1930 a dne 29. října 1931. Zaujaly mě tónem a obsahem, proto dodám, že je najdete na str. 101-102. A dojem z Karla Čapka? Stylizuje zde sám sebe jako člověka přemýšlivého a oddaného; člověka lačného po sebemenším úkolu k vykonání; člověka, který je vždy připraven přerušit svou dovolenou… A já mu to věřím.

Stojí za přečtení!